Nový úřad bude mít téměř dva tisíce zaměstnanců
V povolebních jednáních o obsazení vládních postů téměř zanikla informace, že vzniká nový státní úřad. Instituce s krkolomným názvem Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) přitom rozhodně nebude nějakou malou ušmudlanou kanceláří s několika šanony a úředníky, které by bylo možné spočítat na prstech jedné ruky. Týdeník EURO zjistil, že jen z okresních úřadů převezme 1723 zaměstnanců.
Přestože byl úřad založen už k 1. červenci, bylo dosud téměř nemožné o něm získat podrobnější informace. Ministerstvo financí nepřímo oznámilo jeho vznik 21. června, kdy ministr Jiří Rusnok jmenoval ředitele Ivana Noveského. Ten ovšem nebyl v minulých čtyřech týdnech k zastižení.
Úřad má ze zákona 202/2002, schváleného letos na jaře, zastupovat stát v soudních sporech o státní majetek a spravovat nemovitosti, které zbudou po okresních úřadech. Může se obracet i na Ústavní soud a vystupovat za stát v rozhodčích řízeních, nikoli však v těch, které jsou podobně jako v případě amerických investorů a televize Nova vedeny proti České republice. Při sporech o státní majetek může bude nicméně za stát vystupovat jak u domácích, tak i zahraničních soudů.
Kde se vzal.
Zatím není příliš jasné, o jaký majetek a jaké spory konkrétně jde. Ředitel Ivan Noveský se k tomu dosud vyjádřil pouze jednou, a to v krátkém telefonickém rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC. V den založení úřadu řekl, že jeho instituce bude hájit zájmy státu například ve sporech o národní kulturní památky nebo o vlastnictví nemovitostí, jejichž hodnota přesahuje 25 milionů korun. Na dotaz, proč by stát nemohli v takových sporech zastupovat najatí právníci, připustil, že vznik úřadu jaksi vyplynul z reformy státní správy spojené s rušením okresních úřadů. „O majetek, který dosud spravovaly, se logicky musí dál někdo starat,“ řekl.
Pátrání po důvodech založení úřadu je o to složitější, že ho parlament projednával v rámci složité právní normy a pod „krycím“ názvem Finanční prokuratura. Návrh na změnu tohoto názvu byl v podstatě jedinou připomínkou, kterou poslanci k novému zákonu měli. Vládní návrh ovšem představoval více než sto stran textu a značně složité čtení v odkazech na jiné právní normy. Mění jich téměř deset, od občanského zákoníku až po zákon o státním podniku. Nový zákon prošel dolní sněmovnou parlamentu neobyčejně hladce a Senát se jím vůbec nezabýval.
Ministr Rusnok letos na jaře při obhajování zákona řekl, že finanční prokuratura navazuje na prvorepublikovou tradici a že nemá nic společného s totalitou. „Reminiscence na prokuraturu jako soustavu orgánů dozorového a vyhledávacího typu není na místě,“ uvedl 13. března v parlamentu. Zdůraznil, že nová prokuratura má přispět ke zkvalitnění právní stránky hospodaření se státním majetkem a k ochraně majetkových zájmů státu. Zároveň však připustil, že jde o řešení, jak se vypořádat s rušením okresních úřadů. „Nová instituce by měla být v rámci své činnosti schopna vstřebat některé majetkoprávní důsledky jejich zániku,“ řekl.
Kam s nimi?
Ivan Noveský minulý týden neodpověděl pro týdeník EURO ani na otázky, kolik bude mít jeho úřad ve finále zaměstnanců a jaké bude mít nároky na státní rozpočet. Možná však zatím sám nemá ještě úplně přesná čísla. Odstupující vláda se otázkou přesunu pracovníků a majetku okresních úřadů zabývala až 26. června a schválila pouze část rozpočtu budoucího úřadu: převod výdajů na správu budov ve výši 746 miliónů korun. Z jejího usnesení 695/02 vyplývá, že do nového úřadu přejde z okresních úřadů 1723 zaměstnanců, z nichž 1030 bude mít na starosti správu budov. Z podrobného rozdělovníku je zřejmé, že nad činností ostatních přesouvaných lidí se příliš nezamýšlela, protože z každého okresního úřadu šmahem přidělila na ÚZSVM po devíti lidech.
Dočkal se.
Ambiciózního ředitele a lobbistu Ivana Noveského (49) si dosud většina lidí spojovala s plynárenstvím (EURO 4/2001). V tomto oboru se pohyboval od studia, po roce 1990 se stal vedoucím kanceláře generálního ředitele dnešního Transgasu a poté technickým náměstkem Jihočeské plynárenské. V roce 1994 odešel do soukromé sféry. Jeho jméno se v té době začalo objevovat v tisku, když se jako šéf a majitel Privátní české plynárenské pokoušel narušit monopol dodavatelů plynu. V roce 1999 však firmu prodal a začal se věnovat poradenství. Při přípravě energetického zákona působil jako konzultant hlavně pro poslance a senátory. ÚZSMV je již druhou státní institucí, v níž chtěl šéfovat. Zhruba před půldruhým rokem, při založení Energetického regulačního úřadu (ERÚ), se ucházel o post předsedy. Na toto místo kandidoval celkem dvakrát, při založení úřadu a krátce nato znovu po rezignaci první šéfky Jany Novotné EURO 9/2001). Ani v jednom případě však neuspěl. Zůstal pouze ředitelem kanceláře ERÚ. Tento post opustil zhruba před rokem, aby se opět věnoval konzultačnímu poradenství v plynárenství. V nejnovějším životopise uvádí, že po absolvování stavební fakulty pražské ČVUT pracoval v řadě vedoucích funkcí státních i soukromých podniků, naposledy ve funkci ředitele Kanceláře ministra dopravy a spojů.
