ZÁSTUPCI PODNIKATELŮ:„Reformy jsou správně nasměrované, ale uvítali bychom radikálnější změny,“ shodují se zástupci podnikatelských organizací. Upozorňují také, že vláda některé reformní kroky v tichosti odtroubila, ačkoli byly součástí jejího programového prohlášení.Vládní reforma veřejných financí je krok správným směrem.
ZÁSTUPCI PODNIKATELŮ:
„Reformy jsou správně nasměrované, ale uvítali bychom radikálnější změny,“ shodují se zástupci podnikatelských organizací. Upozorňují také, že vláda některé reformní kroky v tichosti odtroubila, ačkoli byly součástí jejího programového prohlášení.
Vládní reforma veřejných financí je krok správným směrem. Shodují se na tom prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek a předseda Sdružení podnikatelů a živnostníků Bedřich Danda. Za pozitivní Drábek považuje především snížení daňové progresivity a fakt, že se kabinet konečně odhodlal k potřebným škrtům. Danda zase nejvíce oceňuje zrušení registračních pokladen, minimálního daňového základu a stanovení stropů pro pojistné.
NEBOJTE SE BOUCHNOUT DO STOLU
I přes četná pozitiva návrhu se však oba domnívají, že v některých oblastech mohla být reforma daleko razantnější. Dokonce se obávají, zda změny vůbec dokáží nastartovat vyšší ekonomický růst. „Vzhledem k tomu, že změny nejsou nijak významné, nelze očekávat výraznější výkyvy makroekonomických ukazatelů. Ačkoliv se to může zdát jako rozumné, nemůže pochopitelně přijít ani zásadní zvýšení výkonu hospodářství,“ souhlasí předseda Unie malých a středních podniků, poslanec ODS David Šeich. Unie také již vyzvala vládu, aby se co nejdříve zavázala k prohloubení reforem v naznačeném duchu, tedy k dalšímu zjednodušení daní a byrokracie vůbec a zejména k zásadnímu ulehčení činnosti malých podnikatelů a živnostníků. Údernější reformu by rád viděl i prezident Svazu průmyslu Jaroslav Míl. „Prezentovaná reforma neodpovídá tomu, co jsme si představovali. Uvítali bychom razantnější kroky, což však zjevně nedovoluje nynější stav veřejných financí.“ Míl si však uvědomuje rozložení politických sil v parlamentu a z toho vycházející měkkosti reformních kroků. „Cílem je zastavit brutální zadlužování, ale naplnění tohoto cíle je závislé na tom, zda reforma vůbec projde,“ dodává.
„Změny nepřinesou očekávaný hospodářský efekt, protože nemají výrazný prorůstový stimul, který by se projevil ve zvýšené aktivitě hospodářských subjektů,“ domnívá se ředitel sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu Oldřich Körner.
A TO JE VŠE?
Podnikatelům také vadí, že v mnohých oblastech není reforma „dotažena do konce“. Podle šéfa Hospodářské komory například není jasné, zda a jakým způsobem se sníží odvody na pojistné v závislosti na zavedení ekologických daní. Ty šly sice před týdnem do vnějšího připomínkového řízení, avšak návrh na adekvátní snížení odvodů, tak aby byla zachována daňová neutralita, zatím předložen nebyl.
Drábek si rovněž myslí, že daň pro právnické osoby měla být snížena v jediném kroku, a nikoli postupně. „Chápu sice, že by to mohlo mít negativní fiskální dopady, ale pro investory je z psychologického hlediska zajímavější jednorázové snížení,“ vysvětluje.
Příliš pomalé je podle Sdružení podnikatelů a živnostníků snižování vyměřovacího základu pro výpočet sociálního pojištění. „Vláda se sice zavázala, že základ sníží z padesáti na pětatřicet procent, ale tempem pět procentních bodů za rok. To nám rozhodně nestačí,“ říká Danda. Podle něj by jednorázové snížení základu žádný výpadek příjmů - jak tvrdí premiér Mirek Topolánek - nezpůsobilo. „Šlo o jednu z mála úlev pro OSVČ, která v programovém prohlášení byla,“ dodává Drábek.
Za problematické rovněž Drábek považuje odstranění či změnu některých odečitatelných položek. Zatímco dnes jich existuje u fyzických osob celkem osmdesát, po reformě by jich mělo být o deset méně. U právnických osob klesne jejich počet z deseti na sedm. Podle Drábka se jedná například o zrušení osvobození z převodu akcií, zrušení odpočtu nákladů na závodní stravování či zkrácení odpisů na osobní automobil z pěti let na čtyři. „Nejvíce nám ale vadí, a proti tomu budeme bojovat, snížení hranice pro pořízení investičního majetku ze čtyřiceti na dvacet tisíc korun,“ říká šéf Hospodářské komory.
Jak vláda nakonec naloží s odečitatelnými položkami a různými výjimkami, ale zatím není
jasné. Podle ministra financí Miroslava Kalouska se totiž teprve chystá jejich audit.
NÁVRH PRÝ OBSAHUJE PROTICHŮDNÁ OPATŘENÍ
Drábek je rovněž na rozpacích z toho, že všeobecná editační povinnost nebude zavedena najednou, ale postupně. „Alespoň že bude existovat pouze jedno místo, kde budou dotazy vyřizovány, aby nedocházelo k rozdílným výkladům, jako je tomu doposud,“ říká Jaromír Drábek.
Körner ze Svazu průmyslu rovněž poukazuje na to, že návrh daňové a sociální reformy obsahuje protichůdná opatření. „Proto bude mít reforma jako celek omezené rozpočtové přínosy, které však budou vykoupeny negativními a někdy necitlivými sociálními důsledky. Například omezením pohřebného či podpory invalidů a jejich zaměstnávání,“ dodává. Tato negativa se podle jeho slov projeví ve zhoršení sociální soudržnosti společnosti. „Následný pokles spotřebitelské důvěry pak může vést ke snížení dynamiky vnitřní spotřeby s negativním dopadem na vývoj HDP,“ varuje.
NA CO ODS LÁKALA VOLIČE
- zjednodušení výběru jak daně z příjmu, tak DPH; snížení administrativní náročnosti i nákladů správy těchto daní
- sjednocení sazeb DPH na 15 procentech; protože je většina spotřeby domácností zařazena v 19procentní sazbě, dopad na občany by byl téměř nulový
- původní návrh počítal s 15procentní sazbou i u daně právnických osob; mělo tak dojít k podpoře přílivu investic a rozvoji podnikání
- zrušením dvojitého zdanění dividend
- zvýšení příjmů středních vrstev
- okamžitý pokles takzvané složené daňové kvóty (nejen daně, ale i sociálního a zdravotního pojištění)
