Společnost ve válce
O zemích bývalé Jugoslávie jsme již mnoho let zvyklí slýchat pouze zprávy z bojiště, zprávy o násilí a nenávisti. Případně o dočasných příměřích. V posledních týdnech štafetu převzala Makedonie, kde se bojůvky Albánců možná pokoušely vyvolat druhé Kosovo. A předtím bylo mnoho jiných míst – Sarajevo, Srebrenica… Tribunál v Haagu vypovídá o tom samém, o Balkánu nasyceném krví a nenávistí. Nyní však v České republice vychází překlad pozoruhodné knihy Dobří lidé v dobách zla, která nám o těchto tragédiích vypráví zcela jinak. Svetlana Brozová dává hlas lidem z vnějšího pohledu slabým, zdánlivě zcela obyčejným, kteří však projevili neobyčejnou vnitřní sílu. Autorka, vnučka Josipa Broze Tita, několikrát procestovala válkou poničenou Bosnu a Hercegovinu, aby posbírala vzpomínky lidí. Vystudovala lékařskou fakultu a specializovala se na kardiologii. Srdečním záležitostem, i když ve zcela jiném smyslu, se věnuje i nadále. Sestavila knížku několika desítek vzpomínek konkrétních lidí, které svědčí o tom, že i ve strašných hrůzách občanské války si lidskost šlo zachovat. Hrdinové jednotlivých příběhů pomáhali svým bližním jiných národností, Muslimové Srbům, Srbové Chorvatům, Chorvati Muslimům. Jsou to lidé, kteří nepřistoupili na nacionalistické běsnění svých vůdců. „Takové hrdiny nikdy neuzná ani jedna armáda, ani jedna vláda. Podle nich nebudou pojmenovány žádné ulice nebo náměstí a jejich jména budou živá jen tak dlouho, dokud budou uchovávány ve vzpomínkách těch, jimž zachránili život, a možná ve vzpomínkách jejich dětí. Přesto budoucí generace musí vědět, že takoví lidé existovali a existují, napsala autorka v úvodu knihy (strana 12). Přestože cílem Svetlany Brozové je ukazovat „dobro , činí tak – zcela nutně – na pozadí strašlivého zla. Na jednu stranu tak sice narušuje jednoduchý mediální obraz o všeobecné a hluboké národnostní nenávisti na území bývalé Jugoslávie, ale na druhé straně tento obraz vlastně posiluje. Všechny vyprávěné příběhy lze totiž číst jako výjimky, jako výjimky potvrzující pravidlo etnické nesnášenlivosti v bývalé Titově říši. Obrazy hrůz, které jsme každodenně přijímali z televizních obrazovek, totiž stále hrají silnou početní přesilovku. Projekt nové knihy Svetlany Brozové, jak o něm počátkem dubna v Praze hovořila, chce v tomto narušování nadále pokračovat. Říkala, že třicet procent sňatků uzavřených v Bosně v době války bylo mezietnických! A právě toto překvapivě vysoké číslo chce dokumentovat konkrétními příběhy těchto manželství. Právě vydaný český překlad knihy Dobří lidé v dobách zla dokumentuje, že i v extrémně těžkých podmínkách se někteří lidé dokážou chovat slušně. Přesně to vyjádřil jeden z mužů, kteří bývalé kardioložce vyprávěli své vzpomínky z bosenské války: „Ten, kdo byl člověkem, jím i zůstal. Jenomže být člověkem je nejtěžší. Brozová, Svetlana: Dobří lidé v dobách zla. GplusG, Praha 2001. 184 stran. Cena neuvedena.
