Maďarsko se s koronavirem zatím popasovalo relativně
dobře. Jak se situace podepsala na chování českých investorů?
Letošní rok bohužel přepsal scénář pro mnoho českých
exportérů mířících do Maďarska. Loni dosahovala obchodní výměna (podle pohybu
zboží přes hranice) mezi Maďarskem a Českou republikou rekordních 9,6 miliardy
eur a letošek měl všechny předpoklady k dalšímu překonání rekordu. Pandemie ale
přinesla na jaře nejprve fázi paniky, kdy se nedalo předvídat, jaký průběh bude
mít a jaké si vybere lidské a ekonomické oběti. Je naštěstí mnoho českých
společností, které v Maďarsku působí dlouhodobě a jež tuto těžkou dobu přestály
na jedničku.
Jde například o firmy ve stavebnictví, jako jsou společnosti Ravak, Alukov nebo Sapho. Dále o firmy poskytující advokátní služby – Peterka & Partners, Visegrad+ Legal – nebo o společnost Polipins Renomia, která nabízí pojistná řešení. A samozřejmě se dobře drží online shopping, tedy firmy Alza, Rohlík a Zásilkovna.
Přišly i přes pandemii nějaké nové české investice nebo
vývozy?
Nově rozjednané obchodní vztahy byly na jaře dočasně
zmraženy a nastalo období vyčkávání. Léto a rozvolňování restrikcí naštěstí
přineslo novou naději a obchod se pomalu rozproudil. Teď na podzim převažuje
místo dřívější paniky pocit nejistoty z krátkodobého i dlouhodobého dopadu druhé
vlny. Přitom je znát silná vůle udržet chod ekonomiky a dohnat jarní prodlevu
jak ze strany vlády, tak i ze strany podnikatelů.
Třebaže jsou určité procesy pomalejší – včetně komunikace s
nákupčími retailových obchodů či zalistování výrobků do řetězců – navazovat
obchodní vztahy je opět možné. Virtuální schůzky jsou časté a na ty osobní lze
také přijet. Je pouze nutné doložit obchodní záměr speciálním formulářem
maďarské policie a ideálně zvacím dopisem. Doprava zboží zůstala naštěstí od
počátku pandemie nepřerušená.
Už jste zmínila společnost Rohlik.cz. Příchod koronaviru
paradoxně její investici prospěl, firma do Maďarska vstoupila těsně před
začátkem pandemie, je to tak?
Rozjezd Rohlíku na maďarském trhu byl kvůli koronaviru
opravdu dobrodružný. Portál pod jménem Kifli.hu otevřel své virtuální kasy loni
18. prosince a počátek roku byl ještě docela klidný... až do poloviny března,
kdy pandemie přinesla nový režim v nakupování. Počet objednávek vystřelil náhle
až na 2300 denně. Mimo skladových zásob muselo Kifli zabezpečit i vysoký počet
pracovníků a vozů.
Tento extrém způsobený panickými nákupy do zásob a
dobrovolnými karanténami se pak zase utišil stejně náhle, jak přišel. Na
začátku léta počet objednávek klesl až o polovinu – kvůli rozvolňovaní restrikcí,
konci první koronavirové paniky i proto, že léto je obecně v e-commerci
klidnějším obdobím. Kvůli náhlému a extrémnímu růstu a pak propadu Kifli
prožilo ve svém prvním pololetí značně obtížné období.
Během léta proběhla změna vedení, Jamese McQuillena vystřídal János Makkay. Tím začalo velice dobře koordinované, vědomé posilování přítomnosti Kifli na maďarském trhu, které přináší své ovoce. Růst začal v srpnu a v září nabral takové obrátky, že Kifli v říjnu už dosahoval stejného, i vyššího počtu denních objednávek jako v době vrcholu pandemie. S tím rozdílem, že díky silné online kampani se jedná o stálé zákazníky, kteří už nenakupují přes internet kvůli vnějšímu tlaku, ale protože to zapadá do jejich životního stylu.
Je teď tohle obecný trend?
Ano, to je podstatný rozdíl mezi první a druhou vlnou
koronaviru v Maďarsku. Ta první přinesla prudký nárůst, pak rychlé zklidnění a
ponaučení, že nemá smysl dělat si přehnané zásoby. Dnes je každodenní život v
Maďarsku omezený jen mírně na rozdíl od celorepublikové jarní kampaně
#zůstaňdoma (#maradjotthon).
Díky skvělému zákaznickému zážitku a dodatečným výhodám si
lidé volí online shopping dobrovolně. O tom svědčí u Kifli.hu i extrémně vysoký
index NPS neboli ukazatel spokojenosti zákazníků se značkou. NPS má rozsah mezi
+100 až -100 body. Nejpopulárnější brandy se běžně pohybují mezi osmi až 42
body. Kifli.hu momentálně dosahuje 88 bodů a jede na plné obrátky nad svým
plánem.
Přechod byznysu do online prostředí asi platí v Maďarsku
v době pandemie obecně, stejně jako v jiných zemích.
Ano, jen v prvním měsíci a půl krize dosáhl počet aktivních online zákazníků celkem 3,35 milionu. Obrat e-commerce byl v první polovině roku o třetinu vyšší než ve stejném období loňského roku a dosáhl hrubé úrovně 355 miliard forintů. To byl nejrychlejší růst v posledních pěti letech. Největší růst zaznamenalo rychloobrátkové zboží, ve druhém kvartálu meziročně až o 84 procent. Potraviny, které před pandemií online nakupovalo pouze osm procent zákazníků, si objednalo v době omezení
63 až 65 procent zákazníků. Největší prodeje v době
karantény realizovaly také e-shopy s léky, zdravotnickými pomůckami a
hygienickými potřebami. Zpočátku byl velký zájem o počítače a příslušenství,
hlavně kvůli práci a výuce z domova.
Poté prudce vzrostla poptávka po hračkách, drogistickém zboží, sportovním vybavení, kutilských a zahradních výrobcích. Dále se na online trh dostaly i takové výrobky, které dříve nebyly jeho součástí.
| Dóra Egressy |
| Vystudovala Fakultu mezinárodních studií na Korvínově univerzitě v Budapešti se zaměřením na evropskou integraci. Studovala také na Univerzitě Saint-Louis v Bruselu. Pracovala na Ministerstvu zahraničních věcí Maďarské republiky a zkušenosti získala mimo jiné při maďarském předsednictví Rady EU.
V agentuře CzechTrade pracovala od roku 2012 jako asistentka ředitele zahraniční kanceláře v Budapešti. Od loňského roku převzala vedení kanceláře. Maďarština je její rodný jazyk, plynně hovoří také česky a anglicky, dorozumí se i francouzsky. Mezi její zájmy patří tanec, gastronomie a vinařství. |
Například jde o jízdenky MHD, taneční lekce nebo divadelní
hry. Podle studie PwC víc než 80 procent spotřebitelů řeklo, že u online
nakupování i zůstane. Pro úspěch v maďarské e-commerci je přitom potřeba mít
nejen kvalitní překlad a designové webové stránky, ale také přehledný a
praktický layout a bezpečný platební systém.
Jak celkově pandemie zamíchala potravinářstvím?
Je to opravdu jedno z klasických odvětví, kde byl, je a bude
potenciál i pro export českých výrobků. Dlouhodobě měly v Maďarsku velký úspěch
například kvalitní výrobky zdravé výživy, šunky, mražené potraviny a samozřejmě
české pivo, které je uznávané jako nejlepší pivo ze všech. Pandemie však
zvýšila i beztak významnou cenovou citlivost maďarských zákazníků, proto je
nyní rozumné nabídnout produkty s dobrým poměrem ceny a kvality.
Zájem o zdravou výživu a zdravé produkty, případně kvalitní
maso a něčím unikátní produkty přetrvává zejména v hlavním městě a větších
župních městech, jako jsou Debrecín, Győr, Pécs nebo Segedín. Pro studii
společnosti PwC více než polovina maďarských spotřebitelů uvedla, že je ochotná
udržet si zdravější životní styl i po pandemii. Prostor se tedy nabízí
například pro potraviny s přidanou složkou na posílení imunity.
Kvůli omezujícím opatřením, jako je nově zavedený zákaz vycházení mezi osmou večerní a pátou ranní, uzavřené hranice pro turisty nebo zákaz organizování veřejných zábavních akcí, je třeba počítat s tím, že po festivalové a turistické sezoně v Budapešti odpadne pravděpodobně i obvykle silný prosinec. Pohostinství, cateringové společnosti a hoteliérství tak zůstanou i nadále v útlumu a nebudou absorbovat tolik surovin jako za běžného režimu. Poptávka zákazníků se aspoň částečně přesouvá do retailu.
V době koronaviru se komplikují mezinárodní dodávky,
hlavně ty z Východu. Je teď možné nabídnout místo nich maďarským firmám českou
alternativu?
Myšlenka zkracování dodavatelských řetězců typicky v
automobilovém průmyslu, strojírenské výrobě a energetice se dá opravdu vnímat
jako důležitá příležitost pro české exportéry. Jedním z příkladů je ropný
gigant MOL, který se rozhodl zapojit české dodavatele do svého velkolepého projektu
CAP22 poprvé už v roce 2018, a to ve spolupráci s agenturou CzechTrade. Letos v
září nám maďarské vedení dalo na vědomí, že vyhledávání a kontraktování
vhodných dodavatelů z našeho regionu bude důležitá součást strategie skupiny.
Zájemci o spolupráci mají možnost kontaktovat MOL průběžně přes naši budapešťskou kancelář. Nyní je nejvíce problematické dodávat zejména do pohostinství a turismu, tedy do odvětví, která stále prožívají hlubokou krizi. V maloobchodním prodeji je také potřeba počítat se zvýšenou citlivostí zákazníků na cenu.
PDF verze listopadového čísla magazínu Český export a podnikání ke stažení
