Firma ČEZ dosud nenašla žádného strategického partnera, i když oslovila přes dvacet světových firem
Dostavba Temelína se zadrhává. Po vyřazení jednoho ze tří účastníků tendru – francouzské Arevy – se objevují další problémy. Investor, společnost ČEZ, například už dvakrát odložil oznámení, jak dopadlo průběžné hodnocení dvou zbývajících uchazečů, japonsko-amerického Westinghousu a česko-ruského konsorcia MIR.1200. V něm jsou zastoupeny společnosti Atomstrojexport, Gidropress a Škoda JS.
Dosud firma ČEZ také nenašla žádného strategického partnera, i když oslovila přes dvacet světových firem. Ukazuje se, že stavba jaderné elektrárny – a v Evropě zvláště – není v dnešní době pro investory žádným hitem.
Podle vládního zmocněnce pro dostavbu Temelína Václava Bartušky by tak v letošním roce měla být s vítězem tendru podepsána jen předběžná smlouva, která umožní společnosti ČEZ začít jednat se Státním úřadem pro jadernou bezpečnost (SÚJB) o vydání licence pro elektrárnu.
Teprve po získání stavebního povolení by podle Bartušky energetická společnost uzavřela závěrečnou smlouvu. Z rozhovoru s vládním zmocněncem pro server Česká pozice vyplývá, že ČEZ finální smlouvu s vítězem temelínského tendru neuzavře letos, ale později. Pokud vůbec.
„Vidím jediný opravdu reálný problém, který má jaderná energetika jako taková.
V USA se 30 let v podstatě nic moc nestavělo, v Evropě 20 let. První dva temelínské bloky jsou v mnoha ohledech evropským unikátem. Všechno ostatní je pěna dní, ať už jde o vyřazení Arevy nebo o debatu ohledně nějakého typu podpory. Klíčovým problémem je, že jaderný průmysl ztratil schopnost stavět na čas a podle stanoveného rozpočtu. Všem třem původním uchazečům o temelínskou zakázku jsme naprosto otevřeně říkali, že máme ještě čtvrtou možnost – nevybrat nikoho,“ uvedl Bartuška.
Podle některých expertů by ČEZ mohl mít v budoucnu problémy obhájit v Temelíně potřebu dvou nových bloků. ČEZ sice počítá s tím, že spotřeba a s ní i cena elektřiny v budoucnu porostou. Ovšem za posledních sedm let její spotřeba v Česku stoupla pouze o jedno procento.
Naproti tomu ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba označil na žofínském energetickém fóru Temelín za rodinné stříbro. „Pokud chce být Česká republika v budoucnu energeticky soběstačná, měla by nové bloky Temelína dostavět,“ prohlásil ministr, i když připustil, že se o záměru nyní bude hodně diskutovat.
Dostavbu ale podle Kuby nelze posuzovat pouze podle aktuálních cen elektřiny. Z některých odhadů vyplývá, že by pro dosažení rozumné návratnosti takové gigantické investice musela stát elektřina alespoň šedesát eur za MWh. Dnes se ale cena pohybuje jen okolo 46 eur.
Dále Kuba upozornil, že jeden z klíčových požadavků tendru je, aby se na stavbě významně podílely české firmy, což oba zbylí účastníci slibují.
Francouzská komplikace Klíčový mezník tendru na dostavbu Temelína – oznámení, jak dopadlo průběžné hodnocení dvou zbývajících uchazečů – se znovu odkládá. Předběžný favorit měl být ohlášen na konci minulého roku, poté na konci února a nyní v půlce března. Přitom už v září by měl být znám podle původního harmonogramu vítěz.
Vyloučení francouzské společnosti Areva z tendru ČEZ na dostavbu dvou bloků jaderné elektrárny Temelín z října loňského roku bylo sice podle Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) v pořádku, ale Areva má možnost se proti rozhodnutí odvolat.
ČEZ tím pádem ještě nemůže s vítězem tendru uzavřít smlouvu. Předběžné opatření, které úřad vydal loni v listopadu, tak zatím nepozbylo platnosti. Podle ředitele Arevy pro střední a východní Evropu Thomase Eprona je Areva připravena bojovat za návrat do výběrového řízení až do poslední dostupné instance. Firma je přesvědčena, že ji energetická společnost ČEZ z tendru vyloučila neoprávněně.
Podpora se chystá Aby si společnost ČEZ zajistila návratnost investice do dostavby Temelína, žádá od státu garanci výkupních cen. Na ministerstvu průmyslu a obchodu uvažují o britském modelu garantované výkupní ceny energie. „Chystáme celý systém podpory pro bezuhlíkaté zdroje, tedy i pro jadernou energetiku, podle britského modelu. Odkdy bude moci platit, závisí na jednání s Evropskou komisí. Britové budou tento systém notifikovat do poloviny letošního roku, takže to už budeme mít možná lehčí,“ vysvětlil v rozhovoru pro magazín Pro-Energy náměstek ministra průmyslu a obchodu Pavel Šolc.
Systém výkupní garance by měl být podle Šolce nastaven na zhruba 20 až 25 let. „Předpokládáme ale, že období, kdy by bylo skutečně třeba garanci čerpat, by bylo krátké. Lze si to představit tak, že se ceny elektřiny z jádra budou trvale srovnávat s referenční cenou elektřiny na trhu. Není to jednoduché, ale lze udělat objektivní odhad tržní ceny, ke které by trh směřoval bez regulace. Například tak, že tuto cenu odvodíme od nákladů nutných na výrobu elektřiny z plynu. Referenční cenu pak budeme porovnávat s cenou tržní, která může být krátkodobě nižší, například v době hospodářské krize nebo po nějakém regulačním zásahu. Jedině v takovém případě by platila garance a výrobce elektřiny z jádra by mohl čerpat příspěvek. Pokud tržní cena bude vyšší než referenční cena, bude se cena výkupu z jádra vracet,“ popsal mechanismus Šolc s tím, že tento systém garance výkupních cen se bude týkat nejen jaderných, ale i obnovitelných zdrojů, to je všech takzvaných bezuhlíkatých zdrojů.
Podle analytika poradenské společnosti KPMG Matta Firla-Cuchry, jehož studie hodnotí britský model, může vzniknout problém při stanovení garantované ceny, která se musí odvíjet od požadované výnosnosti kapitálu.
„Není jasné, jestli se garance stanoví nějakým rozhodnutím, nebo jestli se budou pořádat aukce, kde vyhraje investor požadující nejnižší garanci,“ řekl analytik deníku E15. Teoreticky už při tomto prvním kroku může nastat situace, že se garance nastaví nepřiměřeně vysoko, což pocítí všichni v cenách elektřiny. Tak jak se o tom v Česku hovoří v souvislosti s podporou solárních elektráren. Záležet bude podle experta KPMG i na tom, zda investor bude znát výši garance ještě před stavbou, nebo zda elektrárnu postaví a teprve na základě skutečné ceny stavby bude vyjednávat o garanci. Dalším důležitým detailem pak bude stanovení způsobu zvyšování garantované ceny v čase.
Miliardová hra
Vítěz tendru by měl v Temelíně vystavět třetí a čtvrtý blok jaderné elektrárny. Tím by se měl její výkon ze současných 2000 megawattů více než zdvojnásobit. Hodnota zakázky je odhadována na 200 až 300 miliard korun. Dostavba Temelína by měla být dokončena nejpozději v roce 2025. Všichni tři uchazeči v případě vítězství plánují při dostavbě zaměstnat přes deset tisíc lidí. Shodují se na tom, že české firmy by se na temelínské zakázce podílely aspoň ze 70 procent.
