Pravice nesděluje pravé důvody ani relevantní argumenty pro zavedení školného
Školné je při současném demografickém vývoji a stavu hospodářské krize nejen nesmysl, ale i rozpočtová neodpovědnost, řečeno rétorikou jeho navrhovatelů. Nesmyslný je i argument, že přísun peněz ze školného rozšíří možnosti studia pro vyšší počet studentů.
Pokles studentů
Vysoké školy se začínají potýkat s demografickým poklesem. V příštích pěti letech se odhaduje pokles počtu studentů zhruba o třetinu. Budovat za této situace navíc sociální bariéry je proto absolutně nesmyslné především v oblasti technických oborů a přírodních věd. Ty se totiž už nyní potýkají s nedostatečným zájmem studentů. Přitom jsou vzhledem k nutnému technickému vybavení finančně mnohem náročnější než většina humanitních oborů. Jejich absolventi nejen mohou pomoci zahájit hospodářský růst, ale za krize znatelně chybějí i na trhu práce. A zejména budou chybět v energetice. Ta by přitom v budoucnu mohla být zdrojem národní prosperity.
Navýšení školného v Británii znamenalo pokles o patnáct tisíc studentů. Totéž se stalo v Německu. USA nakupují kvalitní lidi v jiných zemích, protože mají vlastních nedostatek. U nás lze po zavedení školného očekávat totéž. Někteří studenti už avizují, že budou muset ze škol odejít. Jiní již studium ukončili, protože rodiče kvůli ekonomické krizi přišli o zaměstnání. A to i bez školného, protože náklady na studium jsou vysoké už dnes. Průkopník školného Petr Matějů v deníku Právo 25. října 2004 přiznal, že při jeho výši 24 tisíc korun za rok by studium ukončilo 46 procent studentů.
Bezrizikové produkty
Odpovědí bývá, že jde o kvalitu vzdělávání. I to je lichý argument. Již nyní mají studenti na výběr. Nikdo nikomu nebrání, aby si zvolil soukromou vysokou školu se školným. Praxe však ukazuje, že přímá úměra peníze/kvalita nefunguje. Studenti za své peníze očekávají kvalifikační certifikát. To není totéž, co skutečné znalosti a připravenost pro život. Na Plzeňské právnické fakultě jsme viděli, o co vlastně jde.
Nezodpovědné, respektive podvodem na lidech je, že pravice nesděluje pravé důvody ani žádné relevantní argumenty pro zavedení školného. Komu tedy školné prospěje? Především bankám. Půjčky na školné budou nové a absolutně bezrizikové produkty se stabilní vysokou ziskovostí garantovanou státem – tedy zaplacené daňovými poplatníky. Z tohoto hlediska odložené školné stát více zatěžuje a pro peněžní ústavy je ještě výhodnější než průběžně placené školné. Při odloženém školném nakonec nejspíše většinu těchto půjček zaplatíme všichni. Minimálně za budoucí učitele, zdravotní sestry, techniky či úředníky, kteří průměrného platu dosáhnou těsně před důchodem. To už bude platba dle návrhu odpuštěna. Platba odloženého školného u nás nehrozí ani těm, kdo se mohou těšit na vyšší příjmy – soukromí lékaři, advokáti, manažeři a podnikatelé. Jako osoby výdělečně činné či podnikatelé si totiž umějí a mohou optimalizovat příjmy. Držet je oněch několik povinných let pod náležitým limitem je pro ně nejmenším problémem. O víc se nebudou muset starat.
Zdroj zisků
Odložené školné nemá regulační funkci, jak by si přál prezident Václav Klaus. Bude fungovat stejně jako jeho úvěry na privatizační projekty v devadesátých letech. Ty tvoří nejvyšší část ze sto deseti tisíc dlužných korun na předvolebních složenkách občanům od místopředsedy TOP 09 Miroslava Kalouska.
Školy si nepomohou, protože to pro ně nebudou natolik vysoké příjmy. Má-li se školným ušetřit ve státním rozpočtu, v následujících letech budou muset být školám omezeny státní příspěvky. Zbudou jim jen náklady na administraci školného – spíše tedy prodělají. Stát také neušetří. Naopak v důsledku školného budou muset daňoví poplatníci zaplatit zisk bank. Nová vládní koalice splní zadání svých dobrodinců na jedničku. Vytvoří bankám nový a snadný zdroj zisků a z vysokých škol udělá elitní klub pro zlatou mládež.
