DOBRÝ LAPAČ PENĚZ

Švýcarských výrobků se prodalo za více než deset miliard franků

Nad výběrem kravaty k obleku se ráno zarazí skoro každý manažer. Někteří z nich si nadto lámou hlavu volbou mobilu. Pak jsou však ještě tací, kteří váhají nad hodinkami. Jedním z nich je i Raymond Weil, majitel švýcarské hodinářské firmy. V koupelně má v šuplíku přes dvacet luxusních hodinek, samozřejmě své značky. Většinou žádné nenosí déle než dva dny. Ty nejoblíbenější pak pět. „Hodinky jsou osobní záležitostí, vždy je volíte podle nálady, řekl v Praze minulý týden týdeníku EURO. „Je to stejné, jako když si kuřák vybírá z dvaceti dýmek nebo když má někdo harém s dvaceti ženami. Pokaždé, když na trh uvádí nové hodinky, vyzkouší je, aby je mohl také zhodnotit. O luxus stojí stále stejní. Pokles hospodářství na obou stranách Atlantiku? Naprosto se nás to netýká, prohlašují výrobci těch neatraktivnějších kousků za stovky tisíc korun i dolarů. Zástupce společnosti Cartier, patřící do Richemont Group, prohlásil, že o nový model obložený diamanty za dvě stě patnáct tisíc dolarů zájem je. „Luxusní značky v době poklesu ekonomiky zaznamenávají růst. Zákazníci, jimž je takové zboží určeno, totiž ztráty na trzích nijak nepociťují, prohlašuje analytička Claire Kentová z Morgan Stanley Dean Witter. „Všem se žije hůř, jen jich se to netýká. Další expert z Deutsche Bank Scott Weldon tvrdí, že postupně narůstá počet lidí, kteří se mohou pohybovat v těchto cenových relacích. „Čím přepychovější zboží nabízíte, tím méně se vás dotknou všechny hospodářské cykly, říká Scilla Huang Sun z Clariden Bank. Mluvíme–li o hodinkách, jejichž cena se pohybuje o několik tisíc dolarů níž, se stabilitou prodejů už to není tak jednoznačné. Například hodinky Omega, které vyrábí světová hodinářská dvojka Swatch, stojí většinou do šesti tisíc dolarů. „Pakliže skutečně ekonomika výrazně poklesne, Omega vůči tomu imunní nebude, uvedl pro agenturu Bloomberg šéf Omegy Stephen Urquart. Příliš optimisticky letošní rok nevidí ani společnost LVMH (Louis Vuitton Moet Hennessy), která má pod svými křídly další známou značku hodinek – Ebel. Japonci brzy zaútočí. Zemí hodinek je samozřejmě Švýcarsko. Experti se shodují, že pozice firmy na tamním trhu hodinek předurčuje i jejich postavení v cizině. Švýcarský export hodinek loni překročil poprvé v historii země deset miliard švýcarských franků. Tři čtvrtiny hodnoty prodejů představovaly hodinky s cenou přes tři tisíce švýcarských franků. Budeme–li to analyzovat podle kusů prodaných hodinek, těch za tři tisíce a více bylo jen dvanáct procent. Hodinek nad devět tisíc franků se vyveze jen jedno a půl procenta z celkového počtu 423 tisíc. Prezident Švýcarské federace hodinářů Francois Habersaat tvrdí, že letošní rok bude rokem konsolidace celého odvětví. Menší hodinářské podniky se již loni staly cílem velkých společností, jako třeba Richemont Group. Ten získal od Mannes–mannu hned tři firmy: Jaeger–LeCoultre, International Watch Co. (IWC) a A. Lange & Söhne. Swatch si přibral do své široké rodiny značek Glaschuette a Breguet z nižší cenové třídy. Právě Swatch je firmou, která zahrnuje prakticky značky všech úrovní ceny i kvality. Kdo se nepohybuje v hodinářském průmyslu, jen těžko si spojí do jedné firmy tolik různých značek, jako má Swatch. Vedle sebe jsou kromě luxusních Omeg také Longines, Tissot, Calvin Klein, ale i obyčejné plastové hodinky – právě ty jen se značkou Swatch. Je to záměrná firemní marketingová strategie. Na světovém trhu hodinek mají své významné místo i Japonci. Jejich značky, jako Seiko, Citizen a Casio, se řadí ke špičce. Co do objemu veškerých prodejů je Citizen světovou jedničkou. Za ním následuje švýcarský Swatch. Zatímco však v posledních letech v Evropě trh výrazně rostl, Japonci se potýkali s tím, že v tomto odvětví u nich klesla výroba i export. Začali proto vytvářet strategické aliance a nyní se postupně stále silněji prosazují především na americkém trhu. Analytici tvrdí, že nejhorší fázi už Japonci mají za sebou. Na internet nepatří. Pořadí mezi výrobci hodinek lze určit jen velmi těžko. Řada z nich nabízí široké spektrum výrobků, naproti tomu se někteří z nich orientují jen na luxusní zboží. Jsou to například Patek Philippe nebo Raymond Weil. Zdálo by se, že právě takové společnosti by se mohly stát cílem zájmu gigantů, ke kterým patří Swatch. Ale třeba Raymond Weil se toho, že by se jeho firma dostala pod křídla někoho jiného, neobává. „Jsme rodinná firma, držíme se na čtvrtém až pátém místě ve Švýcarsku a nejsme ničím tlačeni. Za svou výhodu jako řada obdobných hodinářských firem považuje možnost přímého kontaktu s dodavateli. S nástupem informačních technologií někteří výrobci začali prodávat své hodinky přes internet. I přepychové hodinky Rolex lze koupit přes web. Zástupci této firmy sice prohlašují, že jejich hlavním cílem není prodej přes internet, ale vývoj technologií akceptují. Naproti tomu Švýcar Raymond Weil nedávno v Praze prohlásil, že on své modely prostřednictvím internetu prodávat nebude. „Hodinky jsou sentimentální produkt. Je to vášeň. Nechci, aby byly na webu. Tam nepoznáte, jestli je to přesně to, co vám sedí, a cítíte, že k vám patří.