Zrychlení ekonomického růstu v roce 2000 bylo dosaženo především díky výrazné akceleraci v prvním a čtvrtém kvartálu. Ke zvýšení hrubého domácího produktu přitom přispěla výlučně produktivita práce, která se loni meziročně zvýšila o 3,9 procenta. Pozornost zasluhuje, že se významně měnila struktura výdajů na HDP a prudce se v jednotlivých čtvrtletích střídal negativní a pozitivní vliv hlavních výdajových složek, zejména čistého vývozu a hrubé tvorby kapitálu. Klesající pozitivní vliv na růst HDP měl vývoj spotřeby domácností. Rostoucí a vysoce pozitivní vliv měl vývoj tvorby zásob.
Zvýšená výkonnost hospodářství v loňském roce je výsledkem postupného překonávání odbytových potíží na nabídkové straně ekonomiky a růstu domácí investiční poptávky na poptávkové straně. Charakteristické však také bylo značné zvětšení rozsahu vnější nerovnováhy. Růst HDP zároveň brzdila vysoká náročnost produkce na mezispotřebu, která se dále prudce zvětšovala. Vázanost značných objemů hodnot v zásobách – při rychlejším růstu stavu zásob než HDP – ukazuje na umrtvovanou a ekonomicky z části bez užitku vynaloženou práci. Důsledkem je tendence ke zpomalování růstu tvorby domácích efektivních zdrojů. Růst domácí realizované poptávky, provázený vzestupem poptávky po meziproduktech, se odrazil ve značném zvýšení dovozní náročnosti HDP. Kapitálová náročnost tvorby hrubého domácího produktu je rovněž mimořádně vysoká a míra návratnosti investic naopak značně nízká.
Investice a zásoby.
Nejpozoruhodnějším jevem vývoje základních výdajových složek HDP v roce 2000 byl – kromě specifičnosti obchodní směny se zahraničím – vývoj tvorby hrubého fixního kapitálu (THFK) a změny zásob. THFK po jedenácti čtvrtletích meziročního poklesu počátkem loňského roku mírně a ve třetím kvartálu výrazně vzrostla, především díky značnému zvýšení hmotných investic do strojů a zařízení. V úhrnu za rok 2000 THFK meziročně stoupla o 5,2 procenta, z toho ve 3. čtvrtletí o 9,1 procenta, přičemž k ohromnému meziročnímu zrychlení růstu došlo ve všech čtvrtletích. Tvorba zásob je nejproměnlivější složkou výdajů na HDP. Loni kolísala od 36,7 miliardy korun v prvním čtvrtletí po minus 35,9 miliardy ve čtvrtém čtvrtletí (ve stálých cenách 1999) a celoroční změna 54,5 miliardy byla o 28,7 miliardy korun vyšší než v roce 1999. Přírůstek tvorby zásob představuje dvě třetiny přírůstku HDP, což je mimořádně vysoký podíl. Také ve všech dalších hlavních složkách výdajů na HDP se loni zrychlil růst, s výjimkou výdajů na konečnou spotřebu vlády, jejichž objem se téměř neměnil.
Na straně tvorby HDP v základních cenách mělo největší vliv zvýšení hrubé přidané hodnoty v průmyslu o 6,9 procenta. Z celkového přírůstku HDP činil přírůstek průmyslu téměř tři čtvrtiny a měl na růst HDP pozitivní vliv v rozsahu 2,5 procentního bodu. Kromě průmyslu se zvýšila hrubá přidaná hodnota rovněž v odvětví obchodu, komerčních služeb a v dopravě a spojích. Naopak negativně na vývoj HDP působil pokles hrubé přidané hodnoty ve stavebnictví, zemědělství, lesnictví, rybolovu, finančním zprostředkování a ostatních službách.
Bíločerný vývoz.
V roce 2000 působily všechny výdajové složky HDP s výjimkou čistého vývozu na jeho růst pozitivně, i když s různou intenzitou a rozdílně v jednotlivých čtvrtletích. Pozitivní vliv základních výdajových složek se pohyboval od 23,4 procenta (spotřeba domácností) po 51,2 procenta (THFK) přírůstku HDP. Ve třetím čtvrtletí byl pozitivní vliv tvorby hrubého fixního kapitálu na meziroční růst HDP značně vysoký – 2,43 bodu
- přičemž jeho meziroční přírůstek byl vyšší než přírůstek HDP. Ve čtvrtém kvartálu už tento vliv zeslábl. Ve třetím a čtvrtém čtvrtletí přispěla k růstu HDP nebývale silně změna stavu zásob a cenností.
Výrazné zvýšení vývozu zboží a služeb s pozitivním vlivem na meziroční tempo růstu HDP v rozsahu 13,69 bodu (ve čtvrtém čtvrtletí 18,83 bodu) bylo loni potlačeno ještě větším zvýšením dovozu zboží a služeb s negativním vlivem na HDP v rozsahu 14,93, respektive 19,84 bodu. V důsledku toho se značně negativně změnil čistý vývoz. Obchodní schodek 94,3 miliardy korun z roku 1999 se loni zvýšil na 111,5 miliardy a jeho meziroční změna představovala 39,8 procenta přírůstku HDP s negativním vlivem 1,24 bodu. Přitom ještě v prvním pololetí 2000 působil čistý vývoz na meziroční růst HDP pozitivně v rozsahu 0,45 procentního bodu a schodek byl o tři miliardy nižší než ve stejném období předloňského roku. Negativní vliv druhého pololetí a zejména třetího čtvrtletí (4,51 bodu) byl mimořádný.
Levnější práce.
Nominální objem prvotních důchodů pracovníků na osobu činil loni 238 512 korun (měsíčně 19 876 Kč) a ve srovnání s rokem 1999 stoupl o čtyři procenta. Souhrnná produktivita práce se meziročně zvýšila o 3,9 procenta, takže jednotkové pracovní náklady nepatrně vzrostly. Přitom ještě v prvním čtvrtletí klesly o 1,4 procenta. Poté začaly růst, ale ve čtvrtém čtvrtletí se znovu snížily. Po přepočtu prvotních důchodů pracovníků za roky 1999 i 2000 do stálých cen roku 1995 meziročním deflátorem HDP však jednotkové pracovní náklady loni poklesly. Tato pozitivní změna ve srovnání s předchozím dlouhodobějším vývojem vede ke zvýšení konkurenceschopnosti české ekonomiky, což potvrzuje i pokles jednotkových mzdových nákladů v průmyslu.
Vnější dominance.
Úhrnná poptávka a nabídka se loni meziročně zvýšila o devět procent, a to ve všech základních složkách. Meziroční růst úhrnné poptávky a nabídky byl nejpomalejší ve druhém a nejrychlejší ve čtvrtém čtvrtletí, avšak při dosti výrazných strukturálních změnách. Na poptávkové straně ekonomiky se výrazně – o 18,8 procenta – zvýšil objem vnější poptávky. Podstatně pomaleji – o 2,2 procenta – vzrostla domácí realizovaná poptávka. Na nabídkové straně ekonomiky se zvýšil objem domácích efektivních zdrojů pouze o 1,1 procenta při růstu vnějších zdrojů o 18,7 procenta. Na meziročním přírůstku úhrnné poptávky 222,1 miliardy korun (ve stálých cenách roku 1995) se domácí poptávka podílela pouze 14,3 procenta s vlivem na růst úhrnné poptávky v rozsahu 1,28 bodu. Zbytek připadl na vnější poptávku s vlivem v rozsahu 7,70 bodu. Na přírůstku úhrnné nabídky se podílela domácí efektivní nabídka pouze 6,5 procenta (vliv 0,59 bodu) a vnější nabídka zbývajícími 93,5 procenta s vlivem v rozsahu 8,39 bodu.
Krytí úhrnné poptávky domácí efektivní nabídkou činilo loni 51,2 procenta a meziročně se snížilo o 7,3 procenta. Naopak krytí úhrnné poptávky vnější nabídkou vzrostlo o 8,9 procenta. V prvním čtvrtletí se významně zvýšilo krytí domácí realizované poptávky domácí efektivní nabídkou, ale v dalších dvou čtvrtletích už tento trend nepokračoval a za celý rok 2000 se tento ukazatel v důsledku značného přírůstku zásob a cenností snížil o 1,1 procenta.
Rozsah mezery mezi vnější poptávkou a vnější nabídkou se meziročně zvětšoval v běžných cenách prudce a ve stálých cenách pomaleji, přičemž v prvním pololetí 2000 se dokonce ještě zmenšoval. Na to mělo pozitivní vliv především první čtvrtletí, kdy snížení záporného salda zahraničního obchodu se zbožím a službami v poměru k HDP i k vnější poptávce bylo významné. Ve druhém pololetí se však základní parametry a míry vnější nerovnováhy ve srovnání se stejným obdobím roku 1999 značně zhoršily. Směnné relace byly loni horší o 2,6 bodu, v důsledku čehož česká ekonomika utrpěla ztrátu 35,4 miliardy korun.
Zmrazená míra úspor.
V důsledku stejného meziročního růstu výdajů na konečnou spotřebu jako hrubého disponibilního národního důchodu se stejným tempem – o 4,7 procenta – zvýšil objem hrubých národních úspor (HNÚ). Nominálně loni činil 490,5 miliardy. Malé zvýšení implicitního deflátoru HDP vedlo však k opačnému vztahu v tempech růstu obou makroekonomických charakteristik, z nichž jsou hrubé národní úspory odvozeny. Reálně se tedy objem HNÚ loni zvýšil podstatně výrazněji než nominálně.
Pozitivní vliv měl na to především vývoj čistých prvotních důchodů ze a do zahraničí a čistých běžných transferů ze a do zahraničí. Důchod z vlastnictví placený do ciziny převyšuje vlastnický důchod přijatý z ciziny. Ten se však v roce 2000 meziročně zvýšil rychleji, takže záporné saldo prvotních důchodů (čistě vlastnické důchody) ve vztahu k rezidentům se snížilo a výsledkem byl rychlejší růst hrubého národního důchodu než HDP.
Mírně obráceně působil vývoj objemu čistých běžných transferů ze zahraničí. Přesto se hrubý disponibilní národní důchod loni meziročně zvýšil o 4,7 procenta.
Míra hrubých národních úspor činila 25,92 procenta a meziročně se nezměnila. Byla nižší než míra tvorby hrubého kapitálu, takže k financování realizovaného objemu tvorby kapitálu bylo použito vnějších zdrojů. Záporné saldo národních běžných transakcí meziročně stouplo o 36,5 miliardy, a financování hrubé tvorby kapitálu z vnějších zdrojů se tak meziročně zvýšilo z 10,4 procenta v roce 1999 na loňských 15,6 procenta. Ve stálých cenách roku 1995 se míra hrubých národních úspor zvýšila díky převýšení pozitivního vlivu růstu hrubého disponibilního národního důchodu nad negativním vlivem růstu výdajů na konečnou spotřebu. Objem hrubých národních úspor je však ve značném rozsahu pohlcován zdražením dovozu zboží.
