SLOVENSKÉ REFORMY Reformy Dzurindovy vlády obsahovaly celou řadu chyb. Například v oblasti daní došlo pouze k přesunu břemene od přímých daní k nepřímým. Podmínky pro podnikání nebyly na Slovensku před rokem 1998 příznivé.
SLOVENSKÉ REFORMY Reformy Dzurindovy vlády obsahovaly celou řadu chyb. Například v oblasti daní došlo pouze k přesunu břemene od přímých daní k nepřímým.
Podmínky pro podnikání nebyly na Slovensku před rokem 1998 příznivé. Nestandardní způsob vládnutí tehdejší politické garnitury v čele s Vladimírem Mečiarem se promítl i do podnikatelských vztahů, kterým dominovala korupce a nízká vymahatelnost práva. Nová vláda Mikuláše Dzurindy se vzdala nacionální rétoriky a přistoupila ke standardním ekonomickým a politickým nástrojům. Nevyhnutelné reformy se dotkly téměř všech oblastí hospodářského života.
VEŘEJNÉ FINANCE
Trend rostoucího hrubého dluhu Slovenska se Dzurindovi podařilo zvrátit až po třech letech vládnutí. Dědictví Mečiarovy vlády s sebou totiž neslo velké množství skrytých dluhů, především v podobě nestandardně vydaných vládních privatizačních záruk.
Veřejné výdaje nebyly řízeny koordinovaně, mnohé rezorty opakovaně generovaly deficity. Základní kroky iniciované ministrem financí Ivanem Miklošem měly za cíl konzolidaci veřejných financí a jejich efektivnější fungování. Za tímto účelem byla aplikována nová sjednocená metodika, která umožňuje jednoznačnou identifikaci zdrojů a toků v čase. Aplikovaná opatření přinesla v relativně krátkém čase stabilitu do veřejných financí. Plnění rozpočtových a dluhových kritérií Evropské měnové unie umožnilo vládě požádat o vstup do směnného mechanismu ERM II s cílem přijmout euro v roce 2009.
DAŇOVÁ POLITIKA
V zahraničí nejznámější reformou Dzurindovy vlády je nesporně zavedení „rovné daně“. Její aplikace vyžadovala komplexní reformu daňového systému, která přinesla zjednodušení daňové legislativy. Stejná 19procentní sazba se vztahuje na příjmy fyzických i právnických osob a zároveň je i výší sazby daně z přidané hodnoty.
To představuje zejména v porovnání s daňovým zatížením příjmů ve starých členských zemích Evropské unie atraktivní míru zdanění. Důležitým prvkem daňové reformy bylo i zrušení daně z dividend, čímž se odstranilo dvojí zdanění výnosů z kapitálu. Na Slovensku se tak vytvořily atraktivní podmínky pro kapitálově náročnou výrobu. Zrušeny byly i daně darovací, dědická a z převodu nemovitostí.
K tomu je však třeba podotknout, že cílem daňové reformy bylo zachovat původní výši daňových výnosů státního rozpočtu. Snížení podnikových odvodů tak muselo být nahrazeno vyšším výběrem DPH a spotřebních daní. Tím došlo k přesunu daňového zatížení na nepřímé daně. I přes „reformu“ daňového systému vláda zatěžuje produkci slovenské ekonomiky stejným daňovým břemenem. Podnikatelé sice zdaňují svůj zisk nižší sazbou, avšak poptávka po jejich výrobcích a službách je brzděna relativně vysokými nepřímými daněmi.
PENZIJNÍ REFORMA
Dlouhodobě neudržitelné financování průběžného důchodového systému bylo doplněno o kapitálový pilíř. Pojištěnci tak mají možnost polovinu svých odvodů spořit na vlastní účet spravovaný investiční společností. K těmto prostředkům mají vlastnická práva, která v případě předčasného úmrtí budou předmětem dědického řízení.
Výhodou tohoto spoření je také osvobození příspěvků od daně z příjmu. Reforma však nepostihla penzijní systém komplexně. Z průběžného pilíře - Sociální pojišťovny - jsou nadále vypláceny důchody s vysokou mírou zásluhovosti, navíc valorizované i o růst nominálních mezd. To vede ke každoročnímu vysokému deficitu pojišťovny až na úroveň jednoho či dvou procent HDP. Na krytí tohoto deficitu jsou určeny privatizační příjmy, které jsou však omezené a po jejich spotřebování bude muset dojít buď ke zvýšení odvodů do průběžného pilíře, nebo ke snížení vyplácených důchodů.
SOCIÁLNÍ SYSTÉM
Reformy ministra Ludovíta Kaníka měly za cíl zastavit vysokou míru zneužívání dávek sociálního systému. To se do určité míry podařilo, avšak systém nadále zůstává přebujelý a jeho financování představuje velkou zátěž pro celou společnost. V současnosti odvody představují 35,9 procenta mzdových nákladů zaměstnavatele. To Slovensko řadí na nelichotivé páté místo v Evropské unii. Vysoké odvody představují v kombinaci s minimální mzdou největší překážky v zaměstnávání málo kvalifikované pracovní síly, která tvoří hlavní část dlouhodobě nezaměstnaných.
PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ
Příliv zahraničního kapitálu nastartovaný stabilizací politického a makroekonomického sektoru se rychle odrazil nejenom na růstu domácího produktu, ale i v růstu produktivity práce. Zahraniční investoři vnesli standardní postupy do obchodních vztahů, což se pozitivně projevilo na podnikatelské kultuře. Problémem však i nadále zůstává liknavost slovenského soudnictví při řešení obchodních sporů a bankrotů.
Taktéž na pohled neviditelné zatížení podnikání administrativními bariérami a regulacemi je stále poměrně nepřehlednou oblastí. V legislativní oblasti došlo k pozitivním změnám v konkurzním právu a k uvolnění přísného zákoníku práce. Podnikatelům nadále ztěžuje život vysoké nepřímé zdanění práce - odvody a neviditelné zatížení podnikání administrativními bariérami. Této oblasti se reformní vláda vyhýbala, naopak členství v Unii ještě zvýšilo intenzitu regulační činnosti.
