H y p o t e č n í z á s t a v n í l i s t y
Jedním z nejbezpečnějších instrumentů finančního trhu jsou hypoteční zástavní listy. Jejich výnosy přitom nyní zřetelně převyšují úroveň termínovaných vkladů. Možnost nakoupit nebo prodat je sice zatím malá, ale nabídka emisí dostupná menším investorům se rozšiřuje.
Hypoteční zástavní listy jsou z rodiny dluhopisů označovaných často trochu širším názvem obligace, tedy cenných papírů vyjadřujících závazek emitenta - dlužníka vrátit po určité době peníze, které prodejem daného papíru získal, i s úrokem majitelům těchto hodnot. Spolu se státními dluhopisy patří k nejbezpečnějším a nejjistějším investicím, protože jsou jištěny nemovitostmi, a to navíc velmi obezřetným způsobem. Chovají se ale jinak než akcie, které jsou české veřejnosti lépe známy. V zahraničí jsou obligace včetně hypotečních listů velmi častou součástí rodinných portfolií.
Snadno dostupné emise
Českomoravská hypoteční banka již pustila do světa tři veřejně obchodovatelné emise, jejichž manažerem a platebním agentem je Investiční a Poštovní banka. Jak upřesnila ředitelka odboru IPB Irena Votrubová, první z 5. září 1996 byla vydána v objemu jedné miliardy korun, druhá z 20. prosince téhož roku v objemu 700 milionů korun a třetí z letošního 19. června představuje opět jednu miliardu. Ve všech třech případech jde o listy pětileté, tedy se splatností jmenovité hodnoty (jistiny) přesně za pět roků od data vydání, což např. u třetí emise konkrétně znamená 19. června 2003. Nejbližší splatnost má první emise, a to 5. září 2001, tedy za necelé tři roky. Jmenovitá hodnota každého z těchto listů činí 10 000 Kč. Roční úrokový výnos byl u první a druhé emise nastaven na 11 a u třetí na 12 procent.
Splatnost výnosu je jedenkrát ročně, počínaje dalším rokem od vydání. Majitelé listů první emise tak nedávno dostali vyplacen již druhý roční výnos, u druhé emise to bude 20. prosince rovněž podruhé a navíc takříkajíc pod stromeček.
V této souvislosti není bez významu způsob výplaty výnosu i jistin. U všech uvedených emisí si lze říci o bezhotovostní převod, což v případě účtu klienta vedeného u IPB znamená bezproblémové připsání částky týž den, na který připadá splatnost. U první emise lze požádat také o šekovou poukázku, výnosy z druhé a třetí emise si je možné vyzvednout i v hotovosti na předem určených pobočkách banky. Důležitým rysem všech těchto listů je, že je lze kdykoli prodat zpět na přepážce IPB.
Česká spořitelna uvedla 3. srpna letošního roku na trh první půlmiliardovou část (tranši) ze své první veřejně obchodovatelné emise pětiletých hypotečních zástavních listů v celkovém objemu jedné miliardy korun. Jmenovitá hodnota listů je 10 000 Kč, výnos byl nastaven na 11,85 procenta. Tyto listy ale zpětně odprodat spořitelně nelze, protože emitent emise je totožný s manažerem; list by tak při zpětném odkupu zanikl.
Majitelé těchto listů je tedy mohou prodat buď přímo např. sousedovi, anebo prostřednictvím obchodníka s cennými papíry. Na burze se s hypotečními zástavními listy nyní vlastně neobchoduje, protože tam není zájem o koupi a prodej. V obou případech, jak u listů Českomoravské hypoteční banky, tak i České spořitelny, musí být změna majitele zaznamenána ve Středisku cenných papírů.
Důležité parametry
U uvedených hypotečních zástavních listů, označovaných obvykle zkratkou HZL a jménem emitenta, případně i pořadovým číslem emise, jsou z hlediska malého investora důležité kromě úrokového výnosu ještě další tři parametry. Za prvé to je veřejná obchodovatelnost, za druhé rozumná jmenovitá hodnota a za třetí snadnost nákupu i prodeje.
Existují totiž rovněž listy Verainsbanky a Hypobanky, které však mají vysoké jmenovité hodnoty a nejsou všechny veřejně obchodovatelné. Listy České spořitelny, jak jsme již uvedli, přímo zpětně odprodat nelze.
IPB i Česká spořitelna rozprodaly větší části příslušných emisí ve velkém, hlavně tzv. institucionálním investorům, jako jsou jiné banky či fondy, část však zůstala i pro obchod v malém na přepážkách. Konkrétně v případě České spořitelny byly pro malé investory určeny na přepážkách pouze listy za celkem 10 milionů korun a všechny se již prodaly. V IPB jsou na přepážkách k mání listy ze všech třech emisí. Česká spořitelna ani Českomoravská hypoteční ještě přesně nestanovily, kdy vrhnou na trh další hypoteční listy.
Zvláštní chování
Chování a tržní povahu hypotečního zástavního listu si můžeme dobře ukázat na příkladu jednoho pětiletého dluhopisu 3. emise Českomoravské hypoteční banky z 19. června 1998 s úrokem 12 procent (HZL3 ČMHB). Podstatné je, že tento úrok je pevný, to jest platí po celou dobu životnosti listu. Další důležitou informací je rovnítko mezi běžným a reálným výnosem, protože úrok z listu se nezdaňuje. V případě, že majitel list prodá po šesti měsících někomu jinému (a je jedno komu) za vyšší cenu, než ho koupil, nezdaňuje se ani tento kladný rozdíl.
Kdo si koupil daný list na počátku prodeje v červnu za nominální hodnotu a chce si ho nechat, může se na něj dívat jako na termínovaný pětiletý vklad s nezdaněným úrokem. Každý rok dostane 12 procent úroků a při době splatnosti i jistinu 10 000 korun.
Něco jiného už ale je, jestliže si takový list koupíme dnes, či ještě později. Jeho cena, respektive kurz, se nemusí rovnat nominálu. Ve hře jsou především nabídka a poptávka, vývoj úrokové míry v ekonomice, doba splatnosti a alternativní možnosti zhodnocení peněz. Tak se může stát, například když úroková míra v ekonomice klesá, že kurz listu bude vyšší než 100 procent. Další zvláštností je, že při koupi listu např. v polovině roku nám prodejce odečte naběhlý úrok za šest měsíců, odborně řečeno alikvotní úrokový výnos. Po tu dobu totiž držel list on, ale celý úrok zinkasujeme my. Základní informaci, jak si list stojí, nám poskytne údaj o hrubém ročním výnosu listu do doby splatnosti, ale ne podle kurzovního lístku pražské burzy, nýbrž na přepážce IPB.
