Návrhy prezidenta Obamy prý neřeší příčiny krize
Reakce na Obamovy plánované zásahy vůči velkým americkým bankám se pohybují od umírněně nadšených až po značně kritické. Optimisté vítají především angažovanost Paula Volckera, který se na znění návrhů podílel a jehož jméno je prý zárukou toho, že celý projekt není naprosto scestný. Jak ale tvrdí britský deník The Times, o všelék zdaleka nejde. Ekonomové a komentátoři si všímají hlavně skutečnosti, že řada plánovaných opatření by finanční krizi stejně nezabránila. Hedgeové ani private equity fondy, které chce Obamova administrativa oddělit od bank, totiž primárními příčinami problémů nebyly, stejně jako obchodování na vlastní účet. Za velkými potížemi, do nichž se postupně dostala v podstatě celá globální ekonomika, stály mimo jiné kreditní deriváty a úzká provázanost jednotlivých finančních institucí. Té se však američtí politici nezbaví tak, že jednotlivé giganty donutí rozštěpit se na menší díly. Stejně tak se z pouhé velikosti finanční instituce nedá usuzovat na její systémovou důležitost. Podle Davida Weidnera z MSN Money jde ale o dobrý začátek. Obamovy plány prý poprvé seriózně přiznávají, že banky, hedgeové a private equity fondy nemohou existovat pod jednou střechou.
Ořezat nepomůže Další slabina Obamovy myšlenky spočívá podle kritiků v tom, že potřebný kolektivní postup nahrazuje individualistickou akcí. Naznačil to například britský ministr financí Alistair Darling. „Pokud každý udělá svá vlastní opatření, nedosáhneme naprosto ničeho. Banky jsou globální – a jsou schopny se uspořádat tím způsobem, že budou-li mít složitý režim v jedné zemi, přestěhují se do jiné. To nikomu neprospěje,“ prohlásil pro The Times. Evropští politici návrhy amerického prezidenta v řadě případů chválili. Na druhé straně ale Evropská unie spíše vysílala signály, že od starého kontinentu se podobná opatření z nejrůznějších důvodů čekat nedají. „Rozumíme americkému postoji a jeho (Obamovým – pozn. red.) důvodům, neumím si ale představit, že se Evropa vydá stejnou cestou,“ sdělil anonymní zdroj z EU agentuře Reuters. Zásadní rozdíl je prý v tom, že zatímco Spojené státy jsou jedním trhem, Evropská unie se skládá hned ze sedmadvaceti členských zemí. Obamův plán by navíc v očích evropských úředníků omezoval hospodářskou soutěž, protože unie se snaží poskytování přeshraničních finančních služeb podporovat, stejně jako konsolidaci na národní i nadnárodní úrovni. Jednoznačně negativně vidí Obamův počin například Bob Diamond, šéf britského bankovního gigantu Barclays. „Doteď jsem neviděl žádný důkaz, který by napovídal, že zmenšení a zúžení bank pomůže,“ prohlásil podle Financial Times. Naopak, dopad na zaměstnanost a globální ekonomiku bude podle něj negativní. Za problematickou považuje rovněž samu definici obchodů na vlastní účet, které by Bílý dům rád zakázal. Diamond kritizoval i „nespravedlnost“ regulátorů, kteří se zaměřili jak na „padlé“ banky, tak i na ty, které krizi přestály vcelku bez úhony a bez vládní pomoci. Mezi ty druhé řadí britský bankéř i svou instituci. Uznává, že požadavky na vyšší kapitálovou přiměřenost a likviditu budou klíčové, a „dotěrnější“ regulace je podle něj opodstatněná. Na druhé straně si ale myslí, že nová pravidla musejí „spojovat největší světové ekonomiky.“ Jaime Caruana, generální manažer Banky pro mezinárodní vyrovnávání plateb se sídlem v Basileji, byl značně smířlivější. Obamovy kroky je podle něj třeba považovat za vzkaz, že se to s reformou finančního sektoru myslí vážně. Caruana si také myslí, že země s přísnější regulací nemusí být nutně v nevýhodě.
