Medicína udělala v posledním století obrovské pokroky, naše tělo si však stále uchovává některá tajemství. Jedním z nich je to, jak přesně vzniká naše nálada.
Foto: Profimedia.cz
Zdá se, že v našem organismu všechno souvisí se vším. Špatnou náladu často indikují změny váhy a chuti k jídlu. Když je vám smutno a nemáte chuť na nic, ani na jídlo, obvykle se odbýváte rohlíky. Nebo naopak svůj smutek zajídáte spoustou tučných a sladkých pokrmů, které vás sice zdánlivě zasytí, ale potřebné živiny – tedy vitamíny, minerály a bílkoviny – stejně neobsahují, takže vaše tělo strádá a nálada se ještě zhoršuje.
Je to zkrátka tak, že některé pokrmy dokáží přímo ovlivnit chemické procesy v našem mozku a pravidelnost ve stravě zase souvisí s hladinou cukru v krvi. Oba tyto aspekty se pak podílejí na vytváření naší nálady.
Jak se projíst ke štěstí?
Podzim je roční období, kdy se deprese objevuje nejčastěji. Společně s úbytkem světla a poklesem teplot klesá i náš výkon a nálada. Odborně se splíny vázané na konkrétní roční období nazývají sezonní afektivní poruchy a kromě podzimu se mohou objevit i v zimě či na jaře. Vážné a déletrvající změny nálady patří do péče lékaře či psychologa, s těmi běžnými však můžeme zkusit zabojovat sami.
Jednoduchým receptem, který platí na většinu neduhů a stejně tak i na špatnou náladu, je pravidelný jídelníček. Pokud jíte pravidelně, vaše tělo netrpí nedostatkem energie a hladina cukru v krvi je vyrovnaná. Právě stabilní hodnota cukru ovlivňuje naši náladu: Pokud cukr prudce klesá, stejně se chová i naše nálada.
Správně bychom tedy měli sníst pět až šest jídel denně, přičemž nejdůležitější je snídaně. Po snídani by měla následovat dopolední svačina, poté oběd, odpolední svačina, večeře a popřípadě i druhá menší večeře, pokud zůstáváte vzhůru dlouho do noci. Zvládnout tento systém vyžaduje plánování a dobrou logistiku. Pro začátek může pomoci, když si jídelníček na týden vytisknete na papír a všechno potřebné (hlavně na svačiny, na které se tradičně zapomíná) najednou nakoupíte.
Hormon dobré nálady
Naši náladu ovlivňuje hormon serotonin – lidé s depresí ho mají méně než ti, kteří jsou veselí. A serotonin se vytváří z aminokyseliny jménem tryptofan. Tryptofan najdeme v drůbežím mase, mastných rybách, fazolích, pečených bramborách, banánech, cereáliích, oříšcích a semínkách. Aby serotonin v mozku mohl správně fungovat, potřebuje také sacharidy, vitamíny a minerály. Proto je dobré kombinovat v jídle bílkoviny a složité sacharidy. Správná svačina by měla být kombinací těchto živin, konkrétně si můžete dát třeba hrst oříšků a rozinek, celozrnný chléb s burákovým máslem nebo ovoce a semínka s jogurtem.
Výzkum pacientů s depresí uskutečněný v roce 2002 prokázal, že tito lidé často trpí nedostatkem mastných kyselin obsažených v tučných rybách. U pacientů, kteří denně užívali jeden gram rybího oleje, se dostavila padesátiprocentní úleva od nepříjemných symptomů deprese, tedy úzkosti, poruch spánku, smutku, sebevražedných myšlenek či nezájmu o sex. Mastné kyseliny dokáží rovněž snížit cholesterol a zlepšují tak zdraví cév a srdce. Jejich zdrojem jsou kromě zmíněných ryb (losos, tuňák) také vlašské ořechy, lněné semínko a šalvěj španělská.
Potraviny, které pomáhají
Během sychravého podzimu byste si měli častěji dopřávat hnědou rýži, která obsahuje kyselinu listovou, minerály, stopové prvky a vitamíny skupiny B. Z tohoto typu rýže se energie uvolňuje postupně a díky tomu bude hladina glukózy ve vaší krvi vyrovnaná. Podobně jako hnědá rýže fungují také ovesné vločky a další celozrnné obiloviny – třeba téměř neznámý kamut, znovuobjevená pšenice špalda či merlík čilský, který se u nás v poslední době prodává pod názvem quinoa. Protistresově však působí i nám dobře známé a na podzim dostupné hlávkové zelí. Obsahuje totiž velké množství vitamínu C a kyselinu listovou a kromě stresu zahání také infekce a onemocnění srdce. Podle studie Americké asociace pro výzkum rakoviny zelí dokonce působí preventivně proti zhoubnému bujení.
Další potravinou, od které byste nejspíš zázračné účinky nečekali, a přesto dokáže činnost mozku a náladu ovlivnit, jsou pivovarské kvasnice, tedy droždí. I malá dávka obsahuje širokou škálu vitamínů (hlavně řady B), 14 minerálů a 16 aminokyselin, tedy látky, které jsou důležité pro činnost nervového systému. Pokud vám chuť droždí nevadí, zkuste si ho po špetkách přidávat do nápojů, které přes den pijete. Že droždí zrovna nemusíte? Dobrá zpráva je, že antidepresivně působí i kvalitní čokoláda, tedy ta s vysokým obsahem kakaa.
Vyberte si z našich tipů ten, který vám nejvíc vyhovuje a hlavně nerezignujte na pravidelnost a pestrost jídelníčku. Nejenže se dobře najíte, ale také si užijete podzim ve všech jeho barvách, nikoli přes šedivou clonu špatné nálady.
