Těžaři bitcoinů se v Číně spojují do velkých firem, aby měli větší šanci hodnotnou měnu vytěžit. Měsíčně si ve městě Ordos mohou zaměstnanci bitcoinových dolů vydělat okolo 600 dolarů (asi 13 tisíc korun), což je dvojnásobek minimální mzdy v chudé čínské autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko.
Město Ordos v oblasti Vnitřní Mongolsko je známé tím, že se před pár lety jednalo o největší čínské město duchů, kde nikdo nebydlí. Lidé jej opustili, když cena uhlí spadla, a ve městě zůstalo mnoho neobydlených a rozestavěných budov.
Nyní se do města stahují těžaři virtuální měny bitcoin, zejména kvůli laciné elektřině. S tím, jak cena kryptoměny celosvětově roste (tržní kapitalizaci bitcoinu je 70 miliard dolarů), stoupá i zájem o toto digitální zlato.
Z dvoumilionového Ordosu se stalo oblíbené místo těžařů virtuálních měn. Přes polovinu těžebních sdružení (poolů) bitcoinů na světě se nachází právě v Číně, uvedlo Cambridge Centre fot Alternative Finance. Pro Čínu se stává byznys spojený s kryptoměnami významným odvětvím.
Jeden těžební pool na okraji města v rozpadlém průmyslovém parku zaměstnává 50 lidí a skládá se z osmi jednopodlažních budov, jež jsou asi 150 metrů dlouhé. Celkem je v nich umístěno 21 tisíc těžebních strojů, které musí být vybaveny speciálním hardwarem ASIC (Application-Specific Integrated Circuit).
Jak využít technologii blockchain? Čtěte více:
Další uplatnění blockchainu: má zaručit původ hovězích steaků
Dohromady jejich výkon představuje 4 procenta celkového výkonu globální sítě s bitcoiny. Další přístroje mohou těžit jinou měnu, litecoin. V třípatrové budově se nachází kancelář i ubytovna pro digitální těžaře. Spí v pokojích po osmi lidech. Pokud hovoří o velké dovolené, jedná se o dva dny volna, kterou musí v dostatečném předstihu nahlásit.
Důl provozuje firma Beijing Bitmain Technologies a byl založen už v roce 2014. Server Quartz uvádí, že důležité pro těžbu je především zachování stálé teploty v prostředí.
Bitmain kromě dolování ještě vyrábí procesory, jež se používají pro další těžbu měny. Většině dělníků je mezi dvaceti a třiceti lety. Část z nich také do měny investovalo. Měsíčně si vydělají okolo 600 dolarů, což je asi 13 tisíc korun a zhruba dvojnásobek, než je minimální mzda v této části Číny.
Jeden z nich, Han Lej, tvrdí, že investice do kryptoměn je něco jako gambling. On sám investoval asi 20 tisíc juanů (66 tisíc korun) do různých měn. Jinak se stará o provoz těžebních strojů. Sám ale přímo do bitcoinu neinvestoval, podle něj je nyní cena příliš vysoko.
Ve světě bitcoinu hraje zásadní roli čas. Každých deset minut těžební stroje (procesory) mezi sebou soutěží o vyřešení matematické rovnice a mohou vytěžit 12,5 bitcoinu. Práce připomíná hledání správné kombinace čísel na trezoru, takže čím je výkon procesorů vyšší, tím je vyšší pravděpodobnost, že důl něco vytěží. Podle statistik blockchain.info tak těžaři mohou každých 24 hodin vytěžit bitcoiny za 7 milionů dolarů (155 milionů korun).
Dělníci musí zajistit, aby všechny stroje pracovaly spolehlivě 24 hodin denně, 365 dnů v roce. Za pomocí notebooků monitorují výkon všech strojů. V případě potřeby vyměňují ty, které se porouchaly. Je třeba také budovy udržovat čisté bez prachu, který může způsobit přehřátí strojů.
Ethereum. Nástupce bitcoinu:
Převálcuje bitcoin. Poznejte novou měnu ethereum
Teplota musí být stabilní, aby mohly stroje udržovat maximální výkon. Udržuje se pod 25 stupni Celsia. Pracovníci musí také nosit ucpávky do uší, aby si neponičili sluch od hluku větráků, které budovy ochlazují. Někdy stačí přístroj jen restartovat a zkontrolovat zapojení, někdy se musí celý hardware vyměnit. Han tvrdí, že během jeho desetihodinové služby se v průměru rozbije deset strojů.
Enormní jsou náklady na spotřebu elektřiny. Město dává těžařským firmám virtuálních měn, nebo cloudovým úložištím, 30procentní slevu na cenu elektřiny. Těžební pool firmy Bitmain za hodinu spotřebuje 40 megawattů elektrické energie (ekvivalent 12 tisíc domácností). Denně zaplatí za elektřinu v přepočtu 870 tisíc korun.
Firma dokončila v oblasti Sin-ťiang za severozápadě země další důl, který by měl být třikrát větší než v Ordosu a má být největším datovým centrem v Číně. Virtuální těžaři v Ordosu jsou spokojení. Práce je jednodušší a lépe placená, než například ve fabrice na zemědělská hnojiva, ve které část z nich dříve pracovala.
Související články:
