Společnost De Beers omezila v prvním čtvrtletí produkci o 91 procent
Diamant je věčný. Tak zní heslo společnosti De Beers, největšího světového producenta těchto blyštivých kamínků s tržním podílem přes čtyřicet procent. Stejné tvrzení ale nemusí platit o jejich ceně. Přestože v polovině května byl v Ženevě vydražen vzácný sedmikarátový modrý diamant za 186 milionů korun, což představovalo nejvyšší částku zaplacenou za karát při prodeji v aukci, běžné kameny se nyní takovému zájmu netěší. Poptávka po diamantech se v uplynulém půlroce razantně propadala a společnosti zabývající se jejich těžbou a zpracováním prožívají těžké období. Například v Antverpách, nejdůležitějším světovém centru obchodu s diamanty, se byznys s broušenými kameny během března meziročně snížil o třetinu, a tamní prodej surových diamantů dokonce poklesl na polovinu. To se odrazilo i v cenách – od loňského srpna, kdy byl trh s diamanty na vrcholu, do poloviny dubna se index PolishedPrices sledující cenový vývoj broušených diamantů zřítil téměř o třicet procent a dosáhl pětiletého minima. Cena surových kamenů přitom v tomto období poklesla ještě razantněji – agentura Reuters píše o pádu o dramatických třicet až sedmdesát procent.
Dramatická omezení Aby zpracovatelé diamantů zabránili dalšímu propadu cen, přistoupili k drastickému snížení produkce. Například společnost De Beers omezila těžbu a opracování diamantů v letošním prvním čtvrtletí o 91 procent z 11,8 milionu karátů na 1,08 milionu karátů. Podobně postupovaly i další velké koncerny, jako jsou Harry Winston Diamond, Gem Diamonds i Trans Hex. K omezení dodávek na volný trh přistoupil i ruský producent Alrosa, který těží asi čtvrtinu všech surových diamantů. Alrosa již od prosince prodává velkou část své těžby státní společnosti Gokhran, která je správcem ruských rezerv drahých kovů a drahokamů. Tato opatření, jejichž účelem bylo zastavit pád cen z uplynulých měsíců, začala zabírat a objevují se náznaky oživení trhu s diamanty. Na konci dubna se dle zprávy Rapaport Report zvýšil prodej kamenů do velikosti dvou karátů. Další mírný růst pokračoval i v květnu. Ceny broušených diamantů se dle indexu PolishedPrices oproti nejnižším dubnovým hodnotám zvýšily o 3,2 procenta, a ceny surových kamenů dokonce o 15 procent. Oživení však není na všech trzích stejné. „V USA, které donedávna kupovaly polovinu všech zpracovaných diamantů, se zřejmě poptávka ještě nějakou dobu nezvýší. Naopak pozorujeme její růst na Blízkém východě a v Evropě,“ řekl koncem dubna agentuře RIA Oreanda Sergej Vybornov, prezident společnosti Alrosa. Jeho slova potvrzuje i Rapaport Report – zatímco ve Spojených státech trh diamantových šperků klesl o 11 procent, v Indii a Číně vzrostl jejich prodej o tři, respektive pět procent.
Státní pomoc
Ani současné mírné cenové oživení však zřejmě nebude stačit k tomu, aby se trh s diamanty dostal do kondice, kterou měl loni v létě. Přestože společnost De Beers počítá, že ve zbytku roku částečně těžbu diamantů obnoví, její letošní produkce poklesne o čtyřicet až padesát procent. To bude zároveň znamenat výrazné omezení nákladů o 47 procent a také uzavření některých dolů. Například společnost Debswana, která je společným podnikem botswanské vlády a De Beers, dočasně zastavila těžbu a propustila tisíce horníků. Zároveň omezila průzkum nových nalezišť v Africe. Důsledky propadu poptávky po diamantech jsou pro některé země závažné. Botswaně, jejíž exportní příjmy se mají letos snížit až o polovinu (diamanty vloni činily 65 procent vývozu), musela Africká rozvojová banka poskytnout úvěr 1,5 miliardy dolarů. Jen tak se tamní vláda dokáže vyrovnat s deficitem rozpočtu, který by letos a v příštím roce měl přesáhnout 13,5 procenta HDP. Přes opatrný nárůst prodeje broušených diamantů k návratu těžby na vysoké hodnoty jen tak nedojde – nejdříve se totiž musejí obchodníci zbavit zásob. Analytik Wonder Nyanjowa ze společnosti Frost & Sullivan předpokládá, že snížená těžba diamantů v Jižní Africe přetrvá přinejmenším do roku 2011, kdy má dosáhnout 12 milionů karátů. Vloni to bylo 15,8 milionů karátů.
Dramatické následky má propad prodeje i pro jejich zpracovatele. To platí zejména v Indii, která zajišťuje 55 procent řezání a broušení těchto kamenů. Tamní vývoz opracovaných diamantů se mezi říjnem a březnem propadl o 31 procent na 5,2 miliardy dolarů. I proto během uplynulých šesti měsíců o zaměstnání přišla čtvrtina indických brusičů. To v absolutních číslech znamená ztrátu dvou set tisíc pracovních míst a Indická rada na podporu vývozu drahokamů a šperků již požádala o pomoc vládu v Bombaji. Problémy trpí i firmy ve vyspělých zemích. Například společnosti Tiffany & Co. klesl zisk za letošní první čtvrtletí o 62 procent a švýcarský výrobce šperků Golay ohlásil, že uzavře část firmy zabývající se diamanty v Lausanne. Závažné důsledky má propad poptávky po diamantech v Belgii. V Antverpách se totiž zobchoduje asi osmdesát procent surových a více než polovina broušených kamenů. A jelikož tamní obchodníci nechtějí prodávat se ztrátou dříve nakoupené diamanty, nutně potřebují úvěry. Dosavadní belgická pravidla však neumožňovala přijímat diamanty jako finanční zástavu. To by se nyní mělo změnit a téměř dva tisíce antverpských obchodníků s blyštivými kamínky by mohly získat půjčku až miliardu eur, kterou jim jsou dle deníku Financial Times ochotny půjčit belgické banky.
Konec monopolu Vývoj v uplynulých měsících potvrzuje, že období po druhé světové válce, které se vyznačovalo neobvyklou stabilitou cen diamantů, zřejmě nenávratně skončilo. Dříve totiž možným krizím předcházel právě koncern De Beers, který ovládal trh. Pokud se ceny diamantů vydaly dolů, De Beers nakupoval tak dlouho přebytečné kameny na trhu, až jich byl nedostatek a diamanty začaly opět zdražovat. Své dominantní postavení však po nástupu velkých kanadských a ruských konkurentů společnost De Beers již z velké časti ztratila. Je tedy pravděpodobné, že kolísání cen diamantů bude pokračovat a v budoucnosti se jeho intenzita možná ještě zvýší.
