Byznysové praktiky ministra financí Andreje Babiše mohou být poučné pro jeho politické protivníky
Zkušenosti s Andrejem Babišem, o nichž v tomto vydání týdeníku Euro hovoří majitel United Bakeries Marko Pařík, by měli podrobně studovat jeho nynější koaliční partneři, aby lépe chápali chování populárního politika-miliardáře a byli připraveni na vše, co je může potkat.
Nutno konstatovat, že pravidlo, podle něhož platí nevymahatelné dohody jen potud, pokud jsou výhodné pro mě, využívá mnoho dravých podnikatelů a finančníků. A zdaleka nejen v Česku, byť v civilizovaném světě často pořád ještě stačí ono pověstné podání ruky na věčné časy. Jen málokterý z agresivních žraloků však má v sobě odvahu po těchto obchodech natáhnout kraťasy Mirka Dušína a kázat o Palermu jako náš ministr financí.
Zvláště když má někdo za sebou obchod, jako v případě slovenských pekáren United Bakeries, které nakoupil přes nastrčené osoby. Pařík tuto skutečnost, na niž upozornil týdeník Euro již na počátku loňského roku, v rozhovoru fakticky potvrdil. Slovenský antimonopolní úřad přitom v červenci roku 2012 v prvoinstančním rozhodnutí zamítl spojení Paříkových pekáren na Slovensku s Babišovým Penamem. O rozkladu se pak nejednalo, protože mezitím z celé transakce sešlo, neboť již před tímto rozhodnutím Penam odmítl uhradit dohodnutou cenu a dožadoval se velmi výrazné slevy. A pak pekárny v Bratislavě a v Žilině potichu koupily firmičky založené Babišovými advokáty.
A ty se slovenského antimonopolního úřadu ptát nemusely. K vlastnictví bratislavské pekárny se nakonec Agrofert přiznal, k té žilinobálka ské se stále nehlásí, byť fakta jsou jasná. Slovenský antimonopolní úřad pak sice vyhlásil šetření, ale pochopitelně nic nezjistil. Ono by také bylo nemilé popotahovat ministra financí sousedního spřáteleného státu za nepovolné akvizice přes bílé koníky. Co kdyby v tom třeba někdo z toho zlého českého Palerma viděl trestný čin proti hospodářské soutěži?
Tato kauza ministra financí pamětníkům připomene jeho jiné eskapády s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), tentokrát tím brněnským. Když v roce 2009 kupoval Agrofert svého největšího a vlastně jediného skutečného konkurenta, společnost Agropol, schválil to ÚOHS s podmínkou prodeje několika konkrétních firem. Jaké to byly firmy, úřad nikdy nezveřejnil a jediným jeho stanoviskem bylo, že Agrofert jeho podmínku splnil. A splnil ji tak, že vlastníkem prodávaných aktiv se stala brokerská firma Cyrrus, která založila privat equity fond Cyrrus Agro a do jeho vlastníků nikomu nic není. I tuto transakci ÚOHS posvětil. Bylo to v době, kdy stál v čele úřadu jistý Martin Pecina. Jeho schůzka s Andrejem Babišem v autocentru Mercedesu v Praze na Chodově byla následně hitem médií a oba tehdy svorně tvrdili, že je přece běžné, když se vrchní ochránce soutěže schází kdesi velmi neformálně s miliardářem, který má na svých trzích mírně řečeno hodně silnou pozici a jehož transakce schvaluje. Nutno uznat, že oba parťáci z Chodova pak udělali slušnou kariéru jak v byznysu, tak v politice. Byť ta Babišova je mnohem oslnivější a zjevně není zdaleka u konce.
O autorovi| Pavel Páral paralp@mf.cz
