Zrušením stropů na odvody by utrpěla konkurenceschopnost české ekonomiky
Tři čtvrtě roku leží v Poslanecké sněmovně návrh komunistického poslance Miroslava Opálky na zrušení stropu pro platby sociálního pojištění. Na pořad lednové schůze se dostalo jeho závěrečné schvalování a vzhledem k momentálnímu rozložení sil ve sněmovně není vyloučeno, že novela navzdory nesouhlasnému stanovisku vlády projde. O variantě zrušení stropu v rámci chystaného ozdravného plánu pro veřejné finance se nedávno zmínil i náměstek ministra financí Peter Chrenko. Možnost „hýbání se stropem“ nevyloučil ani předseda ODS Mirek Topolánek. Odborníci však před neuváženou změnou dva roky platného opatření varují. Dle nich by měla negativní vliv na příliv investic do ČR. „Jsem přesvědčen, že dopad na konkurenceschopnost české ekonomiky v odvětvích, která bychom měli podporovat, by byl mnohem citelnější než značně omezený přínos pro státní rozpočet,“ říká výkonný ředitel KPMG pro střední a východní Evropu František Dostálek.
Miliarda do rozpočtu
Stropy zavedla s platností od roku 2008 Topolánkova vláda. Pro rok 2009 se limit zvýšil ze čtyřnásobku na šestinásobek průměrné mzdy – z 1,1 milionu na 1,7 milionu korun ročně. V praxi to znamená, že dosáhnou-li zaměstnanci během roku zmíněného příjmu, od té doby sociální pojištění neplatí. Pokud by se zrušení stropu týkalo pouze příjmů ze závislé činnosti a zůstaly by zachovány stropy pro podnikatele, nebyl by dle Dostálka dodatečný dopad na příjmy státního rozpočtu vyšší než miliarda korun na vybraném pojistném. Státní pokladna by si příliš nepolepšila. Naopak by se zvýšily náklady na práci.
Z průzkumu KPMG ve státech, s nimiž Česko soutěží o investice s vysokým podílem vysoce kvalifikované práce, vyplývá, že stropy na vyměřovací základy v nich existují a jsou nižší než současný šestinásobek průměrné mzdy u nás. „Na jedné straně není zájem podporovat montovny, na druhé bychom si však významně snížili šance získat investiční projekty přinášející vyšší přidanou hodnotu kvalifikované lidské práce,“ podotýká Dostálek.
Jen výrobní manažeři
Josef Kotrba, řídící partner Deloitte CR, upozorňuje na další záludnost navrhovaného rušení – možnou ztrátu důvěryhodnosti českého právního prostředí. „Pokud teď zrušíme strop, za čtyři roky jej zavedeme, a pak zase zrušíme, nebude nám nikdo věřit,“ tvrdí. Praha přitom často bývá kandidátem při rozhodování firem, kam umístí sídlo své regionální centrály. „Je něco jiného, jste-li země, ve které mnoho místních talentovaných, vzdělaných a ambiciózních lidí zaujímá vedoucí pozice v různých mezinárodních strukturách. A něco jiného, bude-li nejvyšší funkcí v zemi výrobní manažer, vedle něhož bude člověk, který sice bude mít vizitku finanční ředitel, ale jeho faktickou úlohou bude vyplnit tabulky a poslat je do nějakého šťastnějšího státu,“ ilustruje Kotrba na příkladu možný dopad.
Zrušení stropu by navíc dle Dostálka snížilo u dotyčných zaměstnanců poměr důchodu a průměrné mzdy. „Počet těchto lidí by nebyl vysoký – dle našich informací by šlo o méně než půl procenta zaměstnanců. V konečném důsledku by však zrušení stropů bylo dalším signálem, který by mohl znamenat odliv pojištěnců přispívajících do českého průběžného systému,“ doplňuje.
Raději zvýšit daně Existuje tedy nějaká jiná alternativa jak zvýšit rozpočtové příjmy v této oblasti? Dostálek považuje za rozumný nárůst sazby daně z příjmů fyzických osob spojený se zrušením superhrubé mzdy a zachováním stropu ve výši čtyřnásobku průměrné mzdy. „Toto opatření by vedlo k narovnání českého daňového systému a jeho lepší čitelnosti a důvěryhodnosti pro zahraniční investory.“ Podobně se vyjadřuje i Kotrba: „Jsem srozuměn s tím, že u daní bude nutné rozumně přitlačit.“ Nabádá přitom k obezřetnosti při zvyšování daní u firem, u nichž by mohl hrozit přesun za lepšími podmínkami do zahraničí. A smířeně dodává: „My usedlé fyzické osoby se stěhovat nechceme. Bydlet v cizině však také nechceme, tedy to budeme muset zaplatit.“
