Vedoucí oddělení Gender a sociologie AV Alena Křížková
upozorňuje, že ačkoliv v dobách ekonomických krizí by mohli zaměstnání
ztrácet spíš muži v průmyslové výrobě, stavebnictví a dalších oborech, kde
je jich převaha, situaci může zásadně změnit reakce vlády. Křížková uvádí jako
příklad, že pokud stát podpoří automobilový průmysl, ale na druhou stranu bude
snižovat mzdy ve státní správě, nebo sociální dávky, bude to mít dopad naopak
na ženy, které ve státní správě pracují častěji a častěji taky odchází na
mateřskou dovolenou.
Myslíte si, že po koronavirové epidemii vzroste uznání a finanční ohodnocení zdravotních sester?
Ženy taky v současné situaci spíš zůstávají doma
kvůli péči o děti, podle České správy sociálního zabezpečení během března
vzrostl počet osob, které pobírají ošetřovné na 333 tisíc. To je ale jen 60 procent
mzdy a jde tak o zásadní výpadek v příjmu domácnosti, který zase nejvíce
dopadne na samoživitelky. Muži OSVČ pracují častěji jako řemeslníci a
pracovníci na stavbách, takže se jich opatření nemusela dotknout tak zásadně
jako žen OSVČ, které častěji pracují v oborech jako kadeřnictví,
kosmetika, nebo rehabilitační péče, které přestaly po opatřeních vlády fungovat
úplně.
Důležité je také rozložení zaměstnanosti populace
v různých sektorech, nyní krize dopadá na restaurace, hotely nebo cestovní
ruch, přičemž například mezi průvodci v cestovním ruchu nebo recepčními
v hotelích je asi 80 procent žen a jejich mzdy tvoří asi 80 procent mužů
se stejnou prací.
Pay gap pak dopadá i na profese „v první linii“
například na ženy lékařky s 78 procenty průměrného platu mužů, a ještě hůř
jsou na tom praktické lékařky, které mají jen 75 procent mzdy svých kolegů,
přestože je jich 69 procent. Krize by ale v tomto ohledu mohla mít podle
akademiků za následek uznání včetně finančního ohodnocení těchto profesí jako
jsou dlouhodobě podhodnocené zdravotní sestry.
