Ideálním místem, kde si můžou Češi zanadávat na to, že není z čeho stavět, je hospoda. Jenže ono už ani to pivo není úplně samozřejmé. S tím, jak české pivovary vaří stále víc ležáky a k tomu pořád přibývají další a další minipivovary, začíná na trhu chybět slad, po vodě druhá nejdůležitější pivovarská surovina. „Jsme vybrakovaní. Všichni navyšují výrobu a chtěli by víc, ale my už jsme na sto procentech kapacity,“ vypráví Karel Klusáček z vyhlášené humnové sladovny v Kounicích. Důvodem je špatná úroda ječmene, jehož zrnka jsou navíc nekvalitní. V klidu zůstává jen pár pivovarů, které mají stále k dispozici vlastní sladovnu.
Sypké zlato
Některé nedostatky jsou lokální, jiné globální a jejich dopad pocítíme i u nás. Některé vyvolávají až absurdní situace, jiné stojí dokonce za vznikem nových zločineckých struktur. Když zůstaneme u stavebnictví, čekali byste například, že se někdy dočtete o písečných mafiích? Asi ne, ale písku se začíná ve světě přezdívat sypké zlato. Už před deseti lety, když přes noc zmizela čtyřsetmetrová písečná pláž Coral Spring na Jamajce, se spekulovalo, že zloději písek prodali do betonu. „Máme neskutečnou spotřebu. Z množství písku, které lidstvo ročně využije, by se dala navršit sedmadvacet metrů vysoká a sedmadvacet metrů široká zeď okolo rovníku,“ říká Pascal Peduzzi z Programu OSN pro životní prostředí.
Návrat do socialismu: kvůli stavebnímu boomu v Česku došly cihly
Může za to především stavební boom, zejména v asijských zemích. Jen mezi lety 2011 a 2013 Čína spotřebovala více cementu než Spojené státy za celé 20. století. A písek není jen v budovách, ale prakticky ve všem: od skla a asfaltu přes kosmetiku, zubní pasty, mikročipy a displeje chytrých telefonů až po automobily a letadla. Nedostatek písku přitom nevyřeší ani všechny pouště světa - zrnka jsou větrem natolik ohlazená a obroušená, že se nemohou zachytávat a nedrží pohromadě, takže jsou pro beton nepoužitelná. Vědci už bádají, jak by se takový pouštní písek přece jen dal použít, ale to nás zatím nemusí příliš vzrušovat. Písek je jedna z mála věcí, která českým stavařům nechybí.
Zeleným zlatem by se zase dalo nazvat avokádo. Alespoň na Novém Zélandu, kde se na ně vedou pořadníky a pěstitelé své pozemky opevňují ostnatým drátem proti zlodějům. Přísné zákony o biologické bezpečnosti neumožňují Novému Zélandu dovážet cizí avokáda, takže import to nezachrání. Zákonodárci už ale přemýšlejí, jak avokádovou krizi vyřešit. Ani tuhle krizi u nás nepociťujeme - avokádo je v obchodech k dostání ani ne za poloviční cenu, za kterou si pochutinu na toast pokládá Novozélanďan.
Baterky došly
Zato nám chybí kobalt. Baterie, které se z kobaltu vyrábějí, chybějí nejen pro výrobu elektromobilů, ale i pro běžnou spotřební elektroniku. „Partnerství firem Tesla a Panasonic způsobuje hlad po článcích pro výrobu baterií všude po světě. Dochází k výpadkům dodávek akumulátorů. Dotýká se to i prodejců na českém trhu, kdy se například prodlužují dodací lhůty,“ říká Radim Tlapák, ředitel internetového obchodu BatteryShop.cz. Jakmile budou navýšeny těžby surovin a gigantické továrny budou plivat plánovaný objem baterií, dojde k uklidnění situace na trhu.
„Objev nového využití komodity vždy přinese zvýšenou poptávku, která znamená výrazný růst její ceny, protože nabídka není schopna v krátkém období na poptávku reagovat. V dlouhém období pak vyšší cena komodity stimuluje investice do těžby, což její cenu zase sníží,“ říká David Kocourek, ekonom a analytik Komerční banky. To bude patrně i příběh celosvětového nedostatku granulátu pro výrobu kabelů nebo traf pro rozvaděče, protože produkci údajně skupují ve velkém výrobci bot pro podrážky nové generace.
Suroviny docházejí: kolik máme času? Uhlí vydrží 150 let, čerstvá voda 12
Přečtěte si také:
Přestali jsme uvažovat selským rozumem, říká ekolog Josef Fanta
Jak bojovat se suchem? Propojením vodovodů za 22,7 miliardy
Česko přichází o to nejcennější - o vodu. Zadržet ji mají opatření za miliardy
Odvrácená tvář blahobytu. Bohaté země dělají ze třetího světa smetiště
