Není příliš pravděpodobné, že by se český Ahold rozprodával
O mrchožroutech, kteří se slétávají nad kořistí, začala psát média v souvislosti s účetním skandálem otřásajícím firmou Ahold. Centrála společnosti v nizozemském Zaandamu musela v únoru přiznat, že účetnictví její americké divize U. S. Foodservice není v pořádku a podezřelé jsou transakce také jiných dceřiných firem. Ahold oklamal rovněž své akcionáře, když své zisky nadhodnotil zhruba o půl miliardy dolarů (EURO 9/2003).
Pády z křesel.
Generální ředitel Cees van der Hoeven už stejně jako finanční šéf Michiel Meurs ve svém křesle nesedí. Firmu vyšetřuje americká komise pro cenné papíry, podle britského deníku Financial Times prý existuje dokonce podezření na kriminální postupy ve firemním účetnictví, a proto velká porota Spojených států požaduje po Aholdu, aby jí předložil dokumenty od ledna roku 1999. Zpráva o tom, že společnost bude muset přepracovat svoje účetnictví za poslední tři roky, srazila hodnotu jejích akcií za pouhý týden na pětinu dřívější hodnoty.
Ahold ztratil čtyři stupně svého ratingového ohodnocení, když jej agentura Moody’s ocenila známkou B1 v pásmu ‚junk‘ vyhrazeném podřadným dluhopisům. Český kapitálový trh zareagoval pozastavením obchodování s cennými papíry firmy.
To všechno jsou zprávy, které zásadním způsobem pošramocují dřívější lesk celosvětově třetího největšího maloobchodního řetězce. Ovlivňují úvahy akcionářů, zda mají firmě nadále důvěřovat, nebo se raději rychle zbavit akcií, které by mohly klesnout ještě níž. Zákazníků, zvláště v tuzemsku, se však situace Aholdu nedotýká. Alespoň pokud nedojde na spekulace, které prosakují do médií a podle nichž bude nizozemská firma nucena svůj podnik rozprodávat.
Zahraniční zvěsti.
Mezi nejžhavějšími kandidáty na koupi částí sítě se objevují firmy Carrefour a Tesco Stores, přestože jejich nadnárodní vedení i mluvčí českých poboček takové spekulace před časem odmítli. Nedělní vydání deníku Independent totiž přineslo 2. března zprávu hovořící o tom, že marketingový ředitel Teska Tin Mason společně se šéfem financí Andrewem Higginsonem propočítávají přijatelnou kalkulaci za nákup Aholdu. Mluvčí Teska vzápětí přispěchala s ujištěním, že je překvapena spekulací, podle níž chce firma dát za svého nizozemského rivala deset miliard liber. Pravdou je, že Tesco by snahou získat Ahold zřejmě ztratilo sílu na nákup řetězce Safeway, o jehož desetiprocentní podíl na britském trhu nyní usiluje (EURO 4/2003).
Šalamounsky se k možnému převzetí Aholdu vyjádřil minulou středu 5. března také generální ředitel Carrefouru Daniel Bernard. Ten prý neusiluje o získání svého konkurenta. „Pokud však budou části firmy na prodej, podíváme se na ně z hlediska našich investičních kritérií,“ dodal současně.
Český Ahold dobře šlape.
Ahold v Česku provozuje hypermarkety Hypernova a supermarketovou síť Albert. Přitom ve svých začátcích zkoušel více prodejních formátů – vedle hypermarketů provozoval i menší megamarkety Prima a současně se supermarkety Mana fungovaly i diskontněji laděné prodejny Sezam. Supermarkety sloučila firma už v roce 2000, o rok později spojila Primu a Hypernovu rovněž pod jednu značku a sloučení formátů se projevilo v roce 2001 dosažením zisku 22,35 milionu korun proti ztrátě 160,9 milionu v předchozím roce. Výsledky za právě skončený obchodní rok nejsou k dispozici právě vzhledem k účetnímu skandálu mateřské centrály, tisková mluvčí Aholdu Lucia Cavina nechtěla komentovat ani meziroční vývoj účetních ukazatelů. Firma Incoma Research odhadla loňské tržby Aholdu na 32 miliard korun, což je o osm procent více než předloni. Ahold je tak jedničkou ryzího maloobchodu, pokud se nepočítá velkoobchodně fungující Makro s obratem 33,9 miliardy.
Tuzemští dravci?
Týdeník EURO se snažil získat vyjádření expertů k hypotetické otázce: který z tuzemských řetězců by mohl mít nejpravděpodobnější zájem o převzetí Aholdu? Odpovědět byl ochoten jen jediný vysokoškolský expert, a to pod podmínkou nezveřejnění jména.
Nejlépe by se prodejny Aholdu prý dařilo začlenit do sítě Teska, které provozuje jak hypermarkety, tak menší supermarkety. Naopak Carrefour by měl zřejmě zájem jen o koupi hypermarketů. Teoreticky by se Ahold mohl hodit i skupině Rewe, která provozuje supermarkety Billa a diskonty Penny Market – hypermarkety Aholdu by však pro potřeby firmy byly příliš rozsáhlé. Mezi deset největších obchodníků se loni dostala poprvé firma Spar, která zvýšila svůj obrat o dvě miliardy korun (EURO 3/2003). Ta by převzetím části sítě mohla dosáhnout snadného růstu, potíž je v tom, že by jí to zřejmě vyšlo dráž než pokračování v budování vlastní sítě.
V úvahu naopak zjevně nepřichází Delvita, provozující jen supermarkety, a hypermarketový Globus. Naopak Julius Meinl má sice zkušenosti s oběma prodejními formáty, ale jako s případným kupcem s ním také není možno počítat - od roku 1998 se středoevropskou expanzí končí (EURO 3/2002).
Jak vypadá český Ahold?
Sto procent akcií Ahold Czech Republic vlastní Euronova Holding, patřící mateřskému Aholdu. Kromě toho v tuzemsku funguje i firma Ahold Commercial Centres Czech Republic, která se nezabývá retailem, ale realitní činností.
Loni v říjnu ohlásila firma vytvoření divize Ahold Central Europe (ACE), která zajišťuje centrální zdroje, marketing a personalistiku, provoz prodejen nadále kontrolují národní pobočky Ahold Czech Republic, Ahold Retail Slovakia a Ahold Polska. Šéfem ACE je Jacquot Boelen, český Ahold vede Milan Růžička, jemuž podléhá i slovenský šéf.
V Česku a na Slovensku má Ahold 170 supermarketů Albert a 48 hypermarketů Hypernova.
