Republikán Donald Trump se 20. ledna ujme úřadu prezidenta Spojených států. Mnozí kritici s ohledem na jeho razantní a mnohdy nevybíravou předvolební kampaň varují před politickou nevypočitatelností nového prezidenta. Ještě před svým zvolením totiž ohlásil tažení proti nelegálním přistěhovalcům, zpochybnil význam celosvětové klimatické dohody z Paříže, ostře se vymezil proti Číně a jejím hospodářským opatřením či varoval americké spojence před nedostatečnými investicemi do armády.
Trumpovo vítězství analytici považují za šok pro zahraniční politiky, kteří doufali ve zvolení demokratky Hillary Clintonové, a tím v pokračování nynějšího kurzu dosluhující administrativy prezidenta Baracka Obamy. S převzetím Bílého domu Trumpem se očekává ostrý politický obrat. Jak velký bude, ale není stále jasné, ačkoli o mnohém vypovídá výběr některých členů vlády.
V případě zahraničí je za Trumpovu první velkou zkoušku považována Čína. Budoucí prezident obvinil Peking z přílišného zasahování do hodnoty měny a pohrozil uvalením vysokých dovozních cel na čínské zboží. Naopak v případě regionálních nároků a ambicí Číny není jasné, do jaké míry bude Trump chtít podpořit americké spojence zárukami na jejich vojenskou obranu. Podle portálu Fortune budou Číňané zcela jistě chtít vyzkoušet mantinely, které si Trump stanoví.
Pokud jde o obranu, vyvolal nástup Trumpa k moci nervozitu i v Evropě, která má v současné době komplikované vztahy s Ruskem kvůli jeho mocenskému rozpínání na Ukrajině. Trump varoval, že po případném napadení některého z členských států NATO nemusí USA přispěchat na pomoc, pokud daná země nedostatečně přispívá na obranu. Řekl také, že by zvážil ruskou anexi ukrajinského autonomního poloostrova Krym, pokud by to vedlo ke zlepšení vztahů s Moskvou. S tou chce navíc silněji spolupracovat v boji proti terorismu.
Trump již dal na vědomí, že USA pod jeho vedením odstoupí od transpacifické obchodní dohody TPP, kterou by chtěl nahradit bilaterálními smlouvami.
Nepřehlédněte: Kolik má Donald vlastně peněz?
Během kampaně přislíbil, že vypoví klimatickou dohodu z Paříže. Dokument, který při dojednání podepsalo přes 190 zemí, podle jeho dřívějších prohlášení škodí americkému hospodářství. Po svém zvolení ale zaujal smířlivější postoj, když řekl, že ve věci klimatické dohody si ponechá všechny možnosti otevřené.
Není vyloučeno, že Trump se pokusí zrušit Obamův dlouhodobý plán čisté energie (Clean Power Plan), kterým se dosluhující prezident pokusil regulacemi výrazně snížit emise oxidů uhlíku. Fortune odhaduje, že Trumpově týmu potrvá smést plán ze stolu zhruba rok. Obamův emisní program, který je nyní předmětem soudní pře, byl dokončen loni.
Nejistota panuje i v případě Obamovy zdravotní reformy, která je pro republikány trnem v oku. Trump nicméně řekl, že zachování některých části reformy, která má za cíl zajistit dostupné pojištění, ještě zváží.
Trump v prvním projevu k voličům po vítězství v listopadových volbách slíbil, že jeho vláda se chce zaměřit na rozsáhlou obnovu a modernizaci infrastruktury. Příslušný zákon, který zajistí finanční zdroje, očividně nebudou čekat v Kongresu žádné překážky. Ačkoli je sbor pod kontrolou republikánů, hlasovat pro infrastrukturu budou zcela jistě i demokraté.
Nejbohatší prezidenti USA: Trump má o miliardu víc než všichni dohromady
„Členové obou stran milují utrácení peněz za silnice, mosty, letiště a další infrastrukturu,“ napsal Fortune. Ten se v tomto názoru odvolává na vzpomínky nejmenovaného bývalého člena kongresové administrativy, podle kterého vůně horkého asfaltu působí na zákonodárce jako afrodiziakum.
Před rokem Kongres schválil zákon o budování infrastruktury, který pro nadcházejících pět let uvolnil na stavbu hlavních silničních tahů a železničních tratí 305 miliard dolarů (7,9 bilionu korun). Média tehdy psala o tom, že pro Obamu a jeho dopravní plány to byl největší investiční balíček.
K dalším Trumpovým slibům patří reforma komplikovaného daňového systému a snížení daní firmám. Reforma korporátních daní má americké společnosti přimět také k tomu, aby ze zámoří výhodně převedly peníze do USA. Zdanění těchto peněz by zároveň posloužilo Kongresu ke krytí očekávaných ztrát v rozpočtu po Trumpem přislíbeném snižování daní z příjmů.
Zcela jistě musí komplikace očekávat nelegální přistěhovalci v USA. V kampani ohlásil výstavbu zdi na hranicích s Mexikem a vyhoštění milionů migrantů bez dokladů, nyní tvrdí, že se chce zaměřit na deportaci kriminálníků a pochybných existencí z řad přistěhovalců, jejichž počet v USA odhaduje na dva až tři miliony.