Evropští politici vědí, jak udělat týden zajímavějším. Krátce poté, co řečtí zákonodárci definitivně schválili sadu dalších drastických škrtů, které byly podmínkou pro přijetí záchranného balíčku, šla téměř celá dohoda do odpadkového koše. Neoficiální odhady troiky (Mezinárodní měnový fond, Evropská komise a Evropská centrální banka) totiž hovořily o tom, že Řecko ani další půjčkou 130 miliard eur a odpuštěním 100 miliard ze současného dluhu od soukromých investorů nedosáhne udržitelné hodnoty dluhu. Tou je hranice 120 procent z HDP v roce 2020, výpočty však ukazují, že Řekové budou za osm let dlužit přinejlepším o devět procent více. Viditelně unavení politici jen těžko zvládali emoce. Konkrétně Němci se zdáli odhodlaní poslat Řecko k bankrotu.
„Země by se mohla stát bezednou propastí,“ prohlásil německý ministr financí Wolfgang Schäuble pro agenturu Reuters. V rozhovoru mimo jiné uvedl, že řecké úspory musejí zajít výrazně dál, jinak pomoc nemůže být schválena. I přes rozjitřené emoce nakonec Athény kývly a slíbily najít dalších 325 milionů eur dodatečných úspor. Omezeny údajně budou takzvané zvláštní platy, tedy mzdy v soukromém sektoru u lékařů, soudců, diplomatů a policie o deset až dvacet procent.
Taková dohoda by ale byla příliš jednoduchá, a tak se na jednáních objevil návrh, že balíček by měl do Řecka zamířit až po řádných řeckých volbách (současný premiér Papademos stojí v čele úřednické vlády). Za tuto možnost se otevřeně postavilo Finsko a Nizozemsko a značně tím zvýšily napětí. Řecko totiž nemá čas. Blíží se 20. březen, kdy vláda musí splatit pokladní poukázky v hodnotě 14,5 miliardy eur. Na financování dluhu by ale údajně Řecko prostředky získat mohlo.
Celkově byly zprávy z jednání velmi nepřehledné a zmatené. Nakonec vzaly trhy s povděkem informaci agentury Bloomberg, která od vysoce postaveného zdroje získala zprávu, že dohoda je téměř uzavřená. „Pokud někdo nepřijde s myšlenkou hodit celou dohodu pod stůl, v pondělí budeme hotovi,“ cituje agentura zdroj.
