patří v počtu patentů spíše ke slabým státům. Přitom je co chránit. Patent totiž funguje i jako pojistka, aby si odběratel po první zakázce nezačal výrobu zajišťovat svépomocí. Nejjednodušším a odborníky jednoznačně doporučovaným způsobem, jak si vyřídit patent v zahraničí, je využít služeb specializovaného právníka či právní kanceláře.
Česko patří v počtu patentů spíše ke slabým státům. Přitom je co chránit. Patent totiž funguje i jako pojistka, aby si odběratel po první zakázce nezačal výrobu zajišťovat svépomocí.
Nejjednodušším a odborníky jednoznačně doporučovaným způsobem, jak si vyřídit patent v zahraničí, je využít služeb specializovaného právníka či právní kanceláře. Jejich seznam naleznete například na adrese www.patent-agents.cz. Jako i v jiných případech je ale třeba velmi opatrně vybírat a zjistit si reference. Nevýhodou jsou samozřejmě vyšší náklady, na druhou stranu tak minimalizujete riziko chyb a zbytečných zdržení. I při použití odborné pomoci je však dobré znát alespoň základní fakta týkající se evropského patentového systému.
Prvním krokem je samozřejmě přihlášení patentu v Česku, čímž zároveň vzniká i roční právo přednosti. V této lhůtě je potom možné přednostně přihlásit patent v zemích Pařížské konvence o ochraně duševního vlastnictví, která zahrnuje velkou většinu zemí světa. Při snaze ochránit patent v zahraničí je potom možné postupovat několika způsoby. Nejméně vhodné je přihlašovat jej pomocí jednotlivých úřadů v každém státě zvlášť.
V takovém případě totiž musí být pro každou zemi stanoven zástupce, který u úřadu přihlašovatele zastupuje a předkládá popis vynálezu, nároky, anotaci v úředním jazyce země a také samozřejmě platí poplatky.
JDE TO I Z PRAHY
Pro celou Evropskou unii plus řadu dalších států je možné využít takzvaný „evropský patent“. Ten umožňuje v rámci jedné přihlášky podané na Úřadu průmyslového vlastnictví (ÚPV) v Praze zvolit státy, ve kterých chce daná fyzická či právnická osoba patent získat. Nicméně i přes skutečnost, že jde o podstatně jednoČesko dušší proceduru než v předchozím případě, musí se přihlašovatel připravit na dlouhý a finančně náročný proces.
Přihlášku, jejíž formulář lze zdarma získat na ÚPV nebo jeho internetových stránkách, je možné podávat v angličtině, němčině či francouzštině. Pokud je přihláška podaná v češtině, má přihlašovatel stanovenou lhůtu na její překlad, získává navíc 20procentní slevu na řadu poplatků.
Z ÚPV putuje přihláška na Evropský patentový úřad v Mnichově. Následuje podrobný průzkum, zda je možné patent udělit. Ve validační fázi je patent uznán v zemích, které si na začátku žadatel určil. Oficiálním úřadům těchto zemí musí předložit překlad patentového spisu a zaplatit poplatky. Ve lhůtě devíti měsíců po zveřejnění může být proti patentu podán odpor.
Na základě evropského patentu potom jeho majitel získá stejná práva jako národní majitelé patentů. Liší se tedy stát od státu. Placení poplatků je rozděleno na několik bloků, aby například v případě neúspěšné rešerše nemusel žadatel zbytečně platit za další fáze patentového řízení. Celé patentové řízení zabere průměrně čtyři roky.
ZA HRANICE EVROPY
Poslední možností, jak postupovat při získávání patentu v zahraničí, je prostřednictvím Smlouvy o patentové spolupráci (PCT). Ta mimo Česko zahrnuje dalších 127 států. PCT však sama o sobě neumožňuje patent získat, je jen určitým prostředníkem. V jejím rámci je podána jedna přihláška, na jejímž základě dojde k rešerši a v případě zájmu i předběžnému průzkumu patentového návrhu. Podle těchto údajů se potom přihlašovatel může rozhodnout, zda postoupí do řízení před národními úřady, nebo do regionálního řízení, například před Evropský patentový úřad.
Ve všech zmíněných případech je platnost patentu až na výjimky 20 let. Pro průběžnou kontrolu a monitoring evropských patentů je možné využít volný přístup k databázi na adrese www.espacenet.com.
