Nemám rád rychle rostoucí byznys, říká Josef Jeleček, spolumajitel společnosti Tedom
Budoucnost světové energetiky? „V menších kogeneračních zdrojích,“ tvrdí již několik let lidé z oboru. „Prostě děláme v perspektivním byznysu,“ říká zakladatel a spolumajitel Tedomu Josef Jeleček. Třebíčská firma je jedním z největších producentů kogeneračních jednotek (vyrábí současně teplo a elektřinu) v Evropě.
* Před několika lety založil Tedom společnou firmu s ČEZ nazvanou ČEZ Energo. Jak spolupráce funguje?
Dobře. Když jsme firmu zakládali, dali jsme si za cíl vybudovat společně v Česku kogenerační jednotky o celkovém instalovaném výkonu 200 megawattů. Stanovili jsme si roční nárůst výkonu o 15 megawattů, ten víceméně plníme. Ke konci loňského roku jsme měli nějakých 65 megawattů.
* Nečekal jste rychlejší rozvoj společného podnikání?
Ne. Nemám rád rychle rostoucí byznys, ale naopak pomalu rostoucí, uvážlivý, což je příklad spolupráce s ČEZ.
* Jak si dělíte zisk?
Stavění nových kogeneračních jednotek je velmi náročné na hotovost. Nepřipadá v úvahu nějaké dělení zisku, to ostatně nepředpokládám ani v nejbližších pěti deseti letech. Nezakládali jsme firmu ani tak proto, abychom něco vydělali. Spíš kvůli tomu, že jsme chtěli něco vybudovat, rozvíjet. Pak se uvidí, co s tím.
* Vypadá to tedy spíš jako dobročinný projekt…
Samozřejmě, že je to kvůli byznysu, co si budeme povídat. U nás se ale říká, nejdříve musíte dát krávě nažrat a teprve potom ji můžete podojit. Teď sháníme krmivo. Dojení bude za deset patnáct let.
* Podíl kogeneračních jednotek na výrobě energií má v následujících letech dramaticky růst na úkor klasické energetiky. Souhlasíte s tím?
Zní to nudně, ale na všechno je ideální optimální mix. Věříme tomu, že efektivní a účinná výroba energií, tepla a elektřiny kogeneračními jednotkami má ve světě svůj prostor.
* Co to znamená pro Tedom?
Nepředpokládáme nějaký velký rozvoj na českém trhu, který už je poměrně saturovaný. Působí zde řada velkých hráčů včetně ČEZ Energo, takže odsud neočekáváme ani nějaké závratné zdroje příjmů. Náš profit z dodávek kogeneračních jednotek pro ČEZ Energo se podílí na našem celkovém zisku zhruba osmi procenty. Otevírají se ale jiné možnosti, rosteme zejména ve Velké Británii, Itálii, Německu a Turecku. Díváme se do Ameriky, kde je poměrně levný břidlicový plyn a zajímavá cena elektřiny. V našem byznysu to vypadá tak, že se někde podmínky zhorší, někde zlepší, a podle toho se postupně posouváme. Teď víceméně směrem na západ.
* Proč?
Do roku 2008, respektive 2009 bylo naším klíčovým trhem Rusko. Tento trh jsme během krize takřka ztratili. V rekordních letech jsme dělali v Rusku přes padesát procent obratu, až 600 milionů korun ročně. V letech 2010 a 2011 obrat klesl na pár desítek milionů korun. Teď se do Ruska pomalu vracíme, děláme několik větších projektů. Loni jsme měli v Rusku obrat 200 milionů, letos budeme rádi za 150 milionů, možná se urodí něco většího. Potenciál do budoucna je obrovský, i když teď vzhledem k politické situaci Rusko ztrácí.
* Obsazování trhů je ale poměrně drahé…
Naše logika je taková, že přímo neinvestujeme do prodejů venku. V zahraničí máme nezávislé partnery, kteří od nás výrobky kupují za nějaké ceny. Obchod si pak řeší sami. Pro nás je takový způsob prodeje hodně levný. Jediné, co nás stojí peníze, jsou vzdálené regiony. Tedy Rusko, Čína a teď rozjíždíme byznys v USA, kde budeme ještě něco investovat.
* Kde nyní vyděláváte nejvíc?
Ve Velké Británii, Německu, Itálii a Turecku. Česko do deseti procent, když se bavíme o maržích. Jinak v tuzemsku děláme padesát procent našeho obratu.
* To jsou v Česku tak malé marže?
Ano. Jednak je tu větší konkurence, navíc tady děláme i přímý obchod. Pokud něco prodáme do Česka, musíme to ještě obchodně obsloužit, jsou s tím spojené vyšší náklady. Když naopak něco prodáme do zahraničí, tak jednak za mírně vyšší ceny, jednak už o tom nevíme, další náklady nesou naši partneři.
* Není třeba na německém trhu mnohem větší konkurence?
V Česku je situace vyhrocenější. Působíme na českém trhu již velmi dlouho, zaznamenali jsme tu poměrně velký úspěch. Hodně firem si se zpožděním uvědomilo, že se tu dají vydělávat peníze na kogeneraci. Teď přicházejí a snaží se napodobit naši cestu, jenže přišly pozdě a situace již není tak příznivá. Tedom byl ve správný čas na správném místě. Obecně řečeno, když v Česku dáme nějakou nabídku a dozví se o tom konkurence, tak se jde úplně na dřeň. Všichni se snaží udělat obchod, nepřijít o něj a třeba vydělat jinde.
* Taky jdete na dřeň?
Samozřejmě, nechceme nechat konkurenci vyhrát. Neříkal bych „na dřeň“. Naší výhodou je, že máme ve velké míře sériové produkty. Máme nízké výrobní náklady, jsme větší, takže máme velkou produkci a můžeme si dovolit jít s cenou níž. Dle mého názoru se proti nám těžko bojuje.
* Jak velký máte teď tržní podíl v Česku?
V kogeneračních jednotkách na zemní plyn dost velký, nad padesát procent trhu. U bioplynových nevím, ale padesát procent to nebude. V roce 2013 byla většina prodaných kogenerací na bioplyn, loni už skoro nic, trh v tomhle segmentu padl, protože skončila podpora bioplynových stanic. Dokonce několik jejich budovatelů skončilo v konkurzu, takže jsme v tom taky zůstali nezaplacení.
* Tedom podniká i v oblasti využití skládkového plynu. Vzhledem k tomu, že se blíží doba, kdy bude v tuzemsku skládkování zakázáno, to asi moc perspektivní byznys není….
Z našeho pohledu moc ne. Skládky, které dávaly smysl, jsou zainvestovány, vyrábí se tam elektřina a teplo, dojíždějí. Pomalu končí i patnáctiletá podpora. Dneska se už nic nového nevyplatí budovat, i proto, že se nové skládky už nestavějí, byznys klesá.
* Co si myslíte o zákazu skládkování?
Nejsem v tomhle odborník, je to nějaká strategie, politika Evropské unie, kterou nechci komentovat. Nemám na ni názor.
* Vždyť v tomhle oboru podnikáte…
Samozřejmě, pro mě by bylo lepší, kdyby se skládkovalo a byla by podpora na výrobu elektřiny ze skládkového plynu. To je jasné. Ale chápu, že odpad se dá zpracovávat a třídit, využít mnohem efektivněji než jej vyvézt na skládku.
* Jak nahradíte v budoucnu výpadek tržeb ze skládkového byznysu?
Co se týká výroby elektrické energie, máme byznys společný s ČEZ. Pořád se někde snažíme něco dělat, jak jsem již říkal, třeba i růst do zahraničí. Ale tady konkrétně v Česku, jakmile skončí skládky, tak skončí, ničím to nenahradíte.
* Jiné podnikání?
Ne, už jsme si vyzkoušeli autobusy, to se moc neosvědčilo, takže se snažíme hledat v energetice nějaké nové cesty. To znamená, že už druhý nebo třetí rok se snažíme uvést na trh plynové tepelné čerpadlo na bázi spalovacího motoru, tady zúročujeme naše zkušenosti z přestavby motoru na plyn, jeho servisu a podobně. Jsme na začátku. Bude trvat několik let, než se tenhle byznys rozjede. To je třeba budoucí směr. Hodláme se také hodně věnovat energetickým smart systémům. Vyrábět levně elektřinu. Kogeneraci kombinovat s různými dalšími zdroji, jako jsou sluneční kolektory. Hledáme různé decentrální mixy, které můžeme navzájem doplňovat. Tepelné čerpadlo versus kogenerační jednotka a podobně. Zajímavý je také dálkový monitoring strojů, teď na svém mobilním telefonu vidím, jak pracuje naše zařízení v Austrálii. Tohle vše se snažíme skloubit.
* Zmínil jste autobusy, vyráběli jste vozidla poháněná CNG, ale moc velký úspěch to nebyl. Produkci jste museli předčasně ukončit…
Začali jsme moc brzo, přišla krize, srazila ceny. Teď je trh na takových podmínkách, že bychom dneska dobře a vesele žili. Byli jsme ve špatné době na špatném místě. Dneska se hodně mluví o autobusech na CNG, dodávají se, dotují, kupují.
* Tedom je v tendru na koupi společnosti Green Gas, kterou prodává černouhelná společnost NWR?
Ano.
* Kdy bude jasno o vítězi?
Otázka spíš pro prodávajícího.
* Proč jste se přihlásili?
A proč ne? Prodává se něco, co souvisí s naším byznysem.
Obecně řečeno, když v Česku dáme nějakou nabídku a dozví se o tom konkurence, tak se jde úplně na dřeň.
Tedom
Třebíčskou firmu založil Josef Jeleček krátce po revoluci. Podnikání rozjel i díky 400tisícové dotaci od ministerstva pro hospodářskou politiku a rozvoj na výstavbu domácí teplárny se spalovacím motorem poháněným zemním plynem. Vše v rámci státního programu na podporu podnikání. Klíčovým byl rok 1994, kdy Tedom získal do pronájmu Tepelné hospodářství města Třebíče, což se na firemních tržbách projevilo nárůstem o několik set milionů korun. „Rozšířili jsme firemní byznys z produkce kogeneračních jednotek i do výroby elektřiny a tepla,“ konstatoval Jeleček, který nyní ovládá 45 procent Tedomu. Firma kromě stěžejní výroby kogeneračních jednotek, tedy zařízení, které vyrábí elektřinu a teplo, produkuje i spalovací motory a vyrábí teplo a elektřinu ze skládkového plynu. Tedom rovněž investoval zhruba 23 milionů dolarů do výstavby třígeneračních (zařízení kromě tepla a elektřiny vyrábí i chlad) jednotek v Austrálii. Obrat společnosti loni dosáhl více než dvou miliard korun. Firma za dobu své existence prodala více než tři tisíce kogeneračních jednotek. Dnes je podnik jedním z největších výrobců kogeneračních jednotek na světě.
O autorovi| Vadim Fojtík • fojtik@mf.cz
