Dokonalý horor pro Hollywood

4. 3. 2003

Autor: Euro.cz

Filmu hrozí totéž, co s hudbou provedl formát MP3

Představte si chlapíka jménem George, jak sedí v neděli večer doma v obývacím pokoji a dívá se na digitální nahrávku posledního dílu svého oblíbeného seriálu. Když přeskočí reklamy, začne zívat a usoudí, že se na zbytek filmu dodívá z postele. Jediným stiskem tlačítka na ovladači přepne bezdrátově nahrávku na televizi v ložnici. Vzápětí pošle kopii sestře po Internetu a e-mailem ji požádá, aby film vypálila na DVD pro maminku.
Právě nastíněná vize je přitom blíže, než byste čekali. Až dosud Hollywood bolela hlava jen z Napsteru a jeho potomků, zprostředkujících výměnu hudebních souborů. Georgeova nedělní idylka se však brzy změní v realitu díky čtyřem revolučním technologiím, které se rozvíjejí rychlostí blesku. Společně mohou změnit celou škálu autorsky chráněných programů v praktické soubory, jež bude možné stáhnout, uložit a poslat dál skoro stejně snadno jako e-mail. A nebude to dlouho trvat - zárodky uvedených technologií už existují a do roka a půl mohou být běžně dostupné.
Zmíněná revolučnost začíná kompresí: dočkáme se nového způsobu, jakým digitální soubory stlačit do malých balíčků a snáze je posílat po síti. Druhým krokem je ukládání: pokrok vědy a techniky zajistí dostatek paměti na celou filmotéku i notebookům, a dokonce kapesním počítačům. Třetí technologií je digitální nahrávání, jaké praktikuje například americká firma TiVo a jež se začíná objevovat i v celé řadě počítačů a dalších přístrojů. Potřebujete to vše nějak propojit? Chystá se nový a rychlý bezdrátový systém, který - v budově i pod širým nebem - přenese jeden díl Simpsonových mezi dvěma notebooky padesátkrát rychleji než většina širokopásmových připojení. Až se to vše zkombinuje, Hollywood bude potřebovat celé vagony prášků. Nebezpečí, které z toho čiší, je zjevné: pokud uvedené novinky nebudou náležitě pod kontrolou, lidé si začnou po síti vyměňovat po hudbě i filmy - a příjmy, které dnes televizní společnosti inkasují z reklam, zmizí jako pára nad hrncem. Hollywood pod tlakem nové hrozby buduje hned dvě obranné hradby: zaprvé spěšně připravuje pojistné mechanismy do sítí i počítačů, které mají omezit kopírování a přenos materiálů chráněných autorskými právy, zadruhé se zábavní společnosti pouštějí do soudních sporů, žalují firmy a nechávají stíhat jednotlivce. „Tohle není boj s osamělým nepřítelem,“ poznamenává poradce v oboru technologií a profesor na Newyorské univerzitě Clay Shirky, „hudební a filmové společnosti mají proti sobě celý technologický průmysl.“
Důvod není těžké pochopit. Slabá ekonomika tlačí dolů tržby a výrobci techniky se ze všech sil snaží nalákat zákazníky ke koupi nových výrobků. Zábava je tím nejlákavějším artiklem na trhu. Není tedy divu, že uvedené čtyři technologie - bezdrátové sítě, rozsáhlá úložná kapacita, rychlejší komprese a výkonné nahrávací metody - vystrkují růžky všude, od domácích kin firmy Toshiba a notebooků od Apple Computer až po kapesní počítače s logem Samsung. „Příští vlna osobních počítačů bude ve znamení digitálního životního stylu,“ předpovídá první viceprezident firmy Apple pro celosvětový marketing Philip W. Schiller.
Když se internet koncem devadesátých let stal burzou hudebních skladeb, stál za tím nový způsob komprese zvaný MP3. Písničky se díky němu proměnily v malé soubory, jež se daly na internet poslat i po telefonní lince. Dnes je tu formát MPEG4, schopný zmenšit zvukový i obrazový záznam na polovinu či na třetinu, který bude do konce roku běžnou součástí počítačů, hudebních věží i přehrávačů DVD. „Nový formát znamená pro videozáznamy totéž co MP3 pro hudbu,“ tvrdí analytik Lou Latham z poradenské firmy Gartner.
K průlomovým objevům došlo rovněž v oblasti záznamových médií, takže pro filmy a jiné obrazové materiály bude místa víc než dost. Když se v roce 1999 vynořil Napster, stál gigabajt úložné kapacity - což bylo místo zhruba na 250 písniček ve formátu MP3 - 12,27 dolaru ve velkoobchodních cenách. Současná cena podle údajů analytické firmy IDC činí dolar patnáct centů. Při takové láci může společnost RCA, prodávající v USA výrobky Thomson, napěchovat do přenosného videorekordéru za čtyři sta dolarů dvacet gigabajtů místa, což stačí na osmdesát hodin filmů či seriálů.
Nahrávací přístroje uvedených parametrů jsou šípem zacíleným přesně na slabiny filmařů. Poté, co vznikající společnosti typu TiVo a ReplayTV prošlapaly cestu, dokážou osobní videorekordéry digitálně nahrát jakýkoli televizní pořad a stejně snadno přeskočí i reklamy. Nová technologie se už objevuje v notebookách od Toshiby, přehrávačích DVD za tisíc dolarů se značkou Panasonic a multimediálních počítačích, které Hewlett-Packard prodává za šestnáct set dolarů. Uvedené přístroje se mohou připojit k síti a vypálit film na DVD. Diváci si tak snadno uchovají vše, co jim obrazovka promítne, a navíc to mohou poskytnout svým přátelům.
Nebude to dlouho trvat a většina výrobců zábavních přístrojů bude osobní videorekordéry se spoustou úložného místa a možností připojení nabízet. Na lednové výstavě spotřební elektroniky v Las Vegas představily nové multimediální systémy firmy Panasonic, Royal Philips Electronics a Sony. Nabízené přístroje stojí od jednoho do dvou tisíc dolarů a slibují dálkové ovládání nové generace a propojení s téměř každým přehrávačem či jiným zdrojem zábavy v domě. RCA, Samsung a další zatím chystají mobilní videopřehrávače, s nimiž si spotřebitelé filmy vychutnají i na cestách. „Ta technologie je pro filmový průmysl stejnou hrozbou, jakou byly přenosné přehrávače MP3 pro hudební,“ prohlašuje prezident konzultační firmy Creative Strategies, Tim Bajarin. „Je to video na cesty.“
Posledním kouskem celé skládačky je bezdrátové spojení. V loňském roce již začalo propojování v domácnostech, školních i firemních areálech a kavárnách pomocí levných sítí Wi-Fi. Letos v létě má spatřit světlo světa jejich pětkrát rychlejší bratránek, který s nimi bude kompatibilní. Zatím má pracovní název 802.11g.
Dopady jsou nedozírné. Jen jeden příklad za všechny: zatímco univerzity bojují s pirátstvím a sledují na svých sítích přenosy velkých balíků dat, studenti si už brzo budou moci založit své vlastní sítě na koleji či v laboratoři a vyměňovat vesele dál. S novým standardem, kde má bezdrátová síť dosah 50 metrů, a tedy dvakrát víc než stará Wi-Fi, to budou mít ještě snazší.
Zmíněné novinky připravují půdu pro další kolo konfliktu mezi výrobci techniky, spotřebiteli a Hollywoodem. Výrobci spolupracují s hudebními a filmovými studii na nových službách, digitálních zámcích a filtrech, které zajistí respektování práv spotřebitelů i autorů. Měli by si však pospíšit. Jakmile totiž spotřebitelé jednou dostanou do rukou možnosti, jež revoluční technologie nabízejí, budou jim je filmové společnosti jen těžko brát. Revoluční technologie Usnadní dále spotřebitelům stahování, kopírování a předávání filmů a hudby.

1. KOMPRESE Formát MPEG zmenší soubory obsahující hudbu a filmy na polovinu a zrychlí jejich stahování. Podle všeho se objeví v počítačích a spotřební elektronice během příštího roku.
2. UKLÁDÁNÍ Úložný prostor pro hudbu a videosekvence se díky pokroku techniky každý rok zdvojnásobí. Je také čím dál levnější. Jeden gigabajt - což je místo zhruba na 250 písniček ve formátu MP3 - stojí dolar patnáct a v roce 2005 může být už jen za čtyřicet centů.
3. PŘÍSTROJE Vypalovačky DVD a osobní videorekordéry ve stylu firmy TiVo jsou už dnes součástí počítačů a notebooků s logem Philips, Toshiba a Hewlett-Packard. Pořízení digitální nahrávky televizního pořadu není o nic těžší než zkopírovat kompaktní disk.
4. RYCHLÝ BEZDRÁTOVÝ PŘENOS Nová verze domácí bezdrátové sítě Wi-Fi se má objevit už letos a je pětkrát rychlejší. Posílání videonahrávek z bytu do bytu bude snazší.