Doktoři s počítačem

Údaje o pacientech je možné zjistit na internetu

Noga Katz je pacientkou doktora Arnona Ya´ariho na jedné z největších dětských klinik v Izraeli, Schneider Children Hospital, která sídlí na okraji Tel Avivu. Pro třináctiletou dívku to není první pobyt v nemocnici. Za posledních třicet dnů navštívila tři různá zařízení. Přesto má lékař všechny údaje o předchozích hospitalizacích k dispozici a nemusí se probírat stohy popsaných papírů s diagnózou ani desítkami výsledků testů z laboratoří. Stačí mu připojit se na internet. Klinika Schneider je totiž jednou ze čtrnácti izraelských nemocnic, které jsou zapojeny do informačního systému dbMotion, prostřednictvím něhož mohou sdílet na internetu veškeré údaje o pacientech.

Stačí zadat číslo.

„Každý den nejprve zadám identifikační čísla svých pacientů do počítače,“ popisuje doktor Ya´ari. S počítačem, takzvaným tablet PC, který je o několik centimetrů menší a lehčí než klasický laptop, se pohybuje po celý den. Displej počítače je možné otáčet a psát na něj speciálním perem. „Po zadání identifikačního čísla pacientky se mi zobrazí menu, ze kterého mohu vybírat, jaké údaje potřebuji,“ říká Ya´ari. K dispozici má výsledky z laboratoří, od krevních rozborů až po složitější testy, informace o rentgenových snímcích, údaje o předchozích hospitalizacích s vývojem léčby. „Pokud k nám přijde nový pacient, nemusím dělat žádné zbytečné testy, protože zjistím informace z počítače. Odpadají také duplikace vyšetření, protože na obrazovce vidím výsledky testů, které byly provedeny v jiném zdravotnickém zařízení,“ vysvětluje přednosti systému Ya´ari.
Přístup k údajům má každý přes internet. Stačí zadat pouze identifikační kód. Pacient si tak může doma zjistit výsledky zkoušek, které absolvoval v nemocnici. Sám rozhoduje o tom, kdo bude moci s jeho daty nakládat. „Pracovat mohu pouze s údaji svých pacientů. V jiných případech jen tehdy, pokud mi dá osoba souhlas a sdělí mi své identifikační číslo,“ tvrdí doktor Ya´ari.

Špatná komunikace.

„Každý lékař potřebuje mít k dispozici nejen data aktuální, ale i historická. Největší překážkou je fakt, že informace o pacientech jsou zaznamenávány různými způsoby, v různých pracovních podmínkách a ukládány v rozličných databázích, které nejsou schopné mezi sebou komunikovat. Tento problém je viditelný hlavně v případech, kdy pacient projde několika vyšetřeními v různých zdravotních zařízeních, jako jsou nemocnice, laboratoře a specializované kliniky, jejichž informační systémy nejsou vzájemně propojeny. Dochází k chybám a zbytečnému opakování vyšetření,“ říká Shai Onn, výkonný viceprezident Business Development izraelské společnosti Ness. Ta je tvůrcem systému dbMotion, který má podobným a dalším potížím zabránit. Například ze statistických údajů Spojených států vyplývá, že ročně zemře více než 75 tisíc lidí na následky špatné lékařské diagnózy nebo zákroku a zhruba sedmnáct miliard dolarů je promrháno kvůli chybám v lékařské péči. Tyto chyby jsou většinou způsobeny nedostatkem kompletních a relevantních informací a špatnou komunikací lékařů mezi sebou. Většina dnes používaných informačních systémů v oblasti zdravotnictví je zaměřena hlavně na administrativu a finanční sféru. „V praxi to znamená, že standardní americká nemocnice má až 30 rozdílných informačních systémů. Každý má jinou infrastrukturu, kódy a protokoly. Výsledkem je, že pouze čtvrtina těchto systémů je schopna spolu komunikovat. Zdravotní personál se tak stále potýká s potížemi získat spolehlivé informace, které jsou někde založeny nebo zcela ztraceny,“ tvrdí Shai Onn. Dodává, že stejná je situace i v Evropě.
Důsledkem tohoto stavu je nejen množství promarněného času, který musí lékaři a sestry věnovat na získávání údajů o pacientovi, ale také i mrhání penězi, protože nepotřebné laboratorní testy a různá vyšetření stojí ročně miliony dolarů. „Samozřejmě se snižuje také kvalita lékařské péče, protože lékař může pacientovi předepsat lék, na který je alergický, nebo mu doporučit neúčinnou terapii,“ říká Onn.

Propojen bude každý.

Informační systém dbMotion byl do prvních nemocnic v Izraeli zaveden před čtyřmi lety. Tehdy největší izraelská pojišťovna Clalit Health Services, jež poskytuje zdravotnické služby pro 3,7 milionu lidí, rozhodla o zavedení systému, který zlepší kvalitu služeb a sníží náklady. Ve čtrnácti nemocnicích, 1200 klinikách a 80 laboratořích, které patří pojišťovně, začala používat dbMotion. Ze statistických údajů pojišťovny vyplývá, že v roce 2002 použilo systém 1654 uživatelů, kteří získali informace o 110 tisících pacientech, prohlédli 250 tisíc laboratorních testů a 150 tisíc rentgenových vyšetření. V témže roce bylo systémem napsáno 58 tisíc propouštěcích zpráv. V roce 2002 bylo do systému provedeno 500 000 záznamů a prohlédnuto 39 188 záznamů o hospitalizaci pacientů. Během prvních dvou let po zavedení dbMotion se v nemocnicích snížily náklady na rentgenové snímky o pět procent, úspora za laboratorní testy v průměru dosáhla tří procent. „Počet subjektů, které jsou zapojeny do systému, se bude nadále zvyšovat. Cílem je, aby byli začleněni všichni. Záležet bude na dohodě mezi vládou, ministerstvem zdravotnictví a zdravotnickými zařízeními,“ říká Shai Onn. Celkové výdaje, které zavedení systému doposud stálo, pojišťovna nesdělila. „Část nákladů šla ze státního rozpočtu, část hradila zdravotnická zařízení,“ říká Onn. Podobný systém, který již funguje v Izraeli, se postupně zavádí také v Nizozemsku a v Itálii.

Knížky se šíří pomalu V České republice se pokus o zpřístupnění zdravotních údajů přes internet zatím příliš neprosadil. Navíc v porovnání s izraelským systémem jde o nedokonalou napodobeninu. Před dvěma lety byl spuštěn projekt IZIP. Pacient si může na internetu zřídit svou virtuální zdravotní knížku, která obsahuje souhrn zdravotních informací dostupných z jakéhokoliv počítače připojeného k internetu. Data, uchovávaná na serveru, by měl spravovat sám pacient. Pomocí přístupových kódů určí, který lékař je může používat. Do zdravotní knížky, která ročně vyjde na šedesát korun, lze ukládat textové dokumenty, jako jsou anamnézy, přijímací a propouštěcí zprávy z nemocnice, strukturovaná data (výsledky laboratorních vyšetření) a obrazové dokumenty (nálezy z RTG a ultrazvukového vyšetření). Ze zdravotní knížky je možné zjistit, jaké léky pacient užívá a jaké užíval. Později bude také možné zaznamenat, ve které lékárně a kdy si předepsané léky vyzvedl. Systém je díky takzvanému emergenčnímu přístupu ošetřen i pro případy náhlých událostí, kdy například zraněný člověk není schopen zmocnit lékaře k přístupu k záznamům. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) doposud investovala do projektu 45 milionů korun. Ke konci dubna využívalo systém IZIP čtvrt milionu z více než šesti milionů pojištěnců VZP. Do projektu se zaregistrovalo přes tři tisíce zdravotnických zařízení, která jsou oprávněná zapisovat do zdravotních knížek údaje o pacientech. Systém se zatím šíří pomaleji, než se původně očekávalo. Zástupci IZIP jednají o možnosti zapojení dalších zdravotních pojišťoven. Ukazuje se, že až třetina zdravotní péče se v Česku provádí zbytečně. Vyšetření se opakují, protože lékaři netuší, že pacient už podobnou proceduru absolvoval. Projekt virtuálních zdravotních knížek má i své kritiky. Například prezident České lékařské komory David Rath považuje systém za zbytečný, protože prý nepodléhá žádné kontrole.