Do boje se po UNIS zapojila i Komise pro cenné papíry
Původně naivní žaloba osmadvacetiletého lékaře Jana Vokrouhleckého na neplatnost otevření desítek domácích fondů, které nikdo nedával šanci, začíná nabývat dramatických rozměrů. Brzdí totiž jeden z největších procesů na tuzemském kapitálovém trhu a podílníci se stále nemohou dostat ke svým penězům z otevření (EURO 48/2000 a EURO 1/2001). Přitom jde o čas a zainteresovaní bijí na poplach. Po Unii investičních společností a fondů (UNIS) vytáhla do boje za řešení problému v minulém týdnu i Komise pro cenné papíry (KCP). Snad ještě nebude pozdě.
KCP apeluje na soudy. Komise se rozhodla apelovat na soudce, kteří se budou Vokrouhleckého kauzami zabývat, aby rozhodovali nejen uvážlivě a spravedlivě, ale i rychle, neboť jde o vážný problém, který může poškodit celé kolektivní investování v České republice. Jenže soudci jsou, jak je známo, nezávislí a je jen na jejich rozhodnutí, zda se doporučeními Komise cenných papírů budou řídit, či nikoliv. Komise Vokrouhleckému příliš šancí na úspěch nedává. „Jeho jednání naplňuje skutkovou podstatu zneužití práva, respektive jeho šikanózního výkonu. Zneužívá postavení minoritních akcionářů. Do fondů již vstupoval s cílem, že je napadne, a akcie některých dokonce nakupoval až po jednání valné hromady, která se na přeměně usnesla, vysvětluje šéf KCP František Jakub. Živnobanka jako mustr? Asi ne. Náhodě nehodlají nic ponechat ani fondy, které se semkly k boji na půdě jejich profesní organizace UNIS. Jiří Brabec, její místopředseda a zároveň šéf IS ŽB Trustu, jedné z napadených správcovských společností, nedávno představil veřejnosti možné řešení problému. Šlo o jakousi dohodu právníků doktora Vokrouhleckého i lékaře samotného s „Brabcovým napadeným fondem 1. IF Živnobanky o tom, že bude připraven materiál pro valnou hromadu, ve kterém budou navržena řešení na možné otevření fondu, jež by vyhovovala i Vokrouhleckému. Jinými slovy šlo o to, ošetřit doktorovu námitku – o kterou také opírá svoji žalobu – a zamezit jeho obávám, že při přeměně investičního fondu na otevřený podílový fond hrozí nebezpečí přechodu závazků transformovaného fondu na budoucí podílníky. Vokrouhlecký totiž považuje za nejčistší likvidaci fondu. Zmiňovaná valná hromada 1. IF Živnobanky svádí v tomto směru k mírnému optimismu. Řekla totiž, že je možno, aby závazky třetích osob, o které jde lékaři především, převzal jiný subjekt, především obhospodařovatel fondu. Co to všechno znamená? Potěšitelný je jistě fakt, že Vokrouhleckého právníci proti tomuto řešení neprotestovali. To nejdůležitější, tedy stažení žaloby, se však nestalo. A členka představenstva ŽB Trustu Vendula Klučková takovou vstřícnost ani nepředpokládá. Pokus Živnobanky vyjít doktorovi vstříc je tak zatím jen malým krůčkem k dosažení vysněného cíle pro všechny napadené fondy: k jejich bezproblémovému otvírání. Zda by se postup Živnobanky mohl stát předlohou i pro ostatní fondy a zda uspokojí Jana Vokrouhleckého, ukáže čas. Zatím to však příliš nevypadá. Hra o čas. O čas jde především. Vokrouhleckého žaloby leží u soudů a časové předpoklady otevření fondů se jejich správcům hroutí jako domečky z karet. Investoři, především ti velcí spekulativní, jsou nervózní a zvažují žaloby. Klidní nejsou ani drobní akcionáři, protože argumenty Jiřího Brabce, že při likvidaci fondu by dostali méně peněz a za delší dobu, znějí vcelku přesvědčivě. Nemluvě o akcionářích těch fondů, které už při přeměně stáhly akcie z trhu, jako třeba Kvanto IPF. Ti totiž nemohou ani prodat své cenné papíry na trhu. Proto se správci snaží s KCP alespoň vyjednávat, aby se s jejich akciemi mohlo na trhu obchodovat i nadále. I tady má však Vokrouhlecký navrch. Komise cenných papírů na to totiž nechce příliš slyšet a obnovu obchodování nepovažuje za vhodné řešení. Akcionáři by se prý mohli stát v takovém případě obětí spekulací, dezinformací, panických nálad či nejrůznějších manipulací, a utrpět tak značné škody. Zákon však mluví jasně: transformace všech fondů musí být hotova do konce roku 2002. Data soudních líčení ve věci Vokrouhleckého žalob však nejsou známa. Stihne se to všechno při tempu práce našich soudů? Možností je například novela zákona o fondech, která by celý problém řešila. Na ni však už nezbývá příliš času. Když půjde do tuhého, nabízí se nejjednodušší řešení: poslanci odhlasují posunutí termínu za rok 2002. Ve hře je totiž dost. Jde o majetek čtrnácti napadených fondů více než 300 tisíc akcionářů za dvanáct miliard korun. A to jsou jen čísla za UNIS. V doktorových kleštích uvízly i další fondy mimo tuto organizaci.
