Prezident Lukašenko vládne v Bělorusku od roku 1994, kdy jako bývalý ředitel kolchozu vyhrál prezidentské volby. Od té doby využívá všech možných prostředků proto, aby se udržel v prezidentském křesle. Nezdráhá se falšovat volební výsledky, měnit ústavu nebo brutálně trestat ty, jenž jsou s jeho vládou nespokojeni.
Lukašenko se musel s protesty obyvatel vyrovnat už vícekrát, avšak letošní nepokoje jsou značně odlišené, odpor k režimu je podle všeho napříč všemi vrstvami společnosti. První demonstrace za férové volby nebyly nikterak početné, avšak brutální způsob, jakým represivní složky potlačili poklidné protestující, vyprovokoval velkou část běloruské společnosti k přidání se k odpůrcům systému. Během minulého týdne bylo zatčeno kolem 7 tisíc demonstrantů. Co museli zažívat ve vazebních centrech popisuje například novinář Dan Peleschuk pro server BuzzFeed.
Během neděle se v hlavním městě Minsk konal zřejmě největší masový protest v historii Běloruska, počty demonstrantů se dle jednotlivých zdrojů lišily, nejčastější odhad operoval s účastí kolem 200 tisíc lidí. Před opoziční demonstrací se konalo i setkání na podporu stávajícího prezidenta, kteří byli svezeni autobusovými a vlakovými spoji z různých koutů země. Podle zpravodajských snímků však účast oproti opozičnímu shromáždění byla značně skromnější.
Nespokojenost se stávajícím režimem postupně dávají na vědomí i pracovníci státní podniků. Sám Lukašenko odpor pracovníků z továren zažil během pondělí, když promluvil před stávkujícími zaměstnanci minské továrny na výrobu traktorů. Jeho projev byl přerušován skandováním publika, které se dožadovalo jeho odstoupení. „Odejdi, odejdi,“ znělo na setkání se současným prezidentem. Lukašenko během vystoupení prohlásil, že dokud ho jeho odpůrci nezabijí, nových voleb se nedočkají. V odpoledních hodinách se objevila zpráva od ruské tiskové agentury RIA Novosti, podle které Lukašenko připustil nové volby v případě nové ústavy schválené referendem.
Od Lukašenka se postupně odvrací i jednotlivci dosud pracující ve státním aparátu, jako jsou vojáci, policisté, pracovníci na ministerstvu vnitra, havíři nebo i dříve spolehliví novináři. O víkendu protestujícím vyjádřil podporu i běloruský velvyslanec na Slovensku. Na sociálních sítích se objevila i videa, ve kterých demonstranty podporují zástupci z řad pravoslavné i katolické církve.
Protesty nejsou jen záležitostí hlavního města Minsk, ale celého Běloruska. Záběry nekonečných davů protestujících přichází i z menších měst jako jsou Brest, Pinsk nebo Hrodno. Masovost protestů Lukašenka zřejmě znejistila, neboť jen během uplynulého víkendu se dvakrát telefonicky spojil s ruským prezidentem Putinem, aby se ujistil, že v případě potřeby může počítat s pomocí Ruské federace. Ruský prezident Lukašenkovi podporu slíbil.
Lukašenko současně přemístil některé jednotky běloruské armády k hranicím s Litvou a Polskem, neb podle jeho názoru se z druhé strany už srocují vojáci obranného paktu NATO. To však litevští i alianční představitelé odmítají. Běloruská armáda by měla během následujících dní provádět u hranic vojenská cvičení.
Opoziční kandidátka Tichanovská v pondělí dopoledne z Litvy,
kam byla nucena po uskutečnění voleb odejít, oznámila, že byla ustavena koordinační
rada pro opakování prezidentských voleb. Znovu zopakovala, že její motivací
není stát se političkou, ovšem že je ochotna během přechodného období dovést Bělorusy
k volbám. „Jsem připravena převzít zodpovědnost a být národním lídrem
během tohoto období,“ uvedla ve videu
Tichanovská.
Mezitím se zástupci Evropské unie shodli na cílených sankcích vůči jednotlivcům zodpovídajících za brutální potlačení demonstrujících za férové a svobodné volby. Pro uvalení evropských sankcí je potřeba jednomyslné rozhodnutí, k tomu se nakonec evropští ministři, i přes původní nesouhlas Maďarska, propracovali. V současné chvíli sankce připravuje Evropská služba vnější akce.
Jak dále situaci k situaci v sousedství hranic EU přistupovat
budou hlavy států a premiéři unijních zemí řešit ve středu. Na popud polské a
české vlády se uskuteční online Evropská
rada. Poláci už představili možné řešení situace, která zahrnují podporu
občanské společnosti, nezávislých médií nebo pozastavení výhod plynoucích pro
Bělorusko z participace v projektu Východoevropského partnerství.
