Poprvé za více než rok Číňané snížili investice do amerických dluhopisů
Vybírání zisků nebo změna trendu? Číňané v dubnu snížili své investice do amerických dluhopisů. Stalo se tak poprvé od loňského února. Peking tvrdí, že důvod byl čistě pragmatický – vybírání zisků. Někteří ekonomové se ale domnívají, že příčinou může být pokračující nedůvěra Číňanů v americký dolar. Na konci dubna Čína držela americké dluhopisy v hodnotě 763 miliard dolarů, což je o 4,4 miliardy méně než koncem března. Agentura Bloomberg pokles vysvětlila tím, že šlo o krátkodobé papíry. Naopak co se týká střednědobých a dlouhodobých – ty Čína ještě přikoupila za 17,426 miliardy dolarů. Čínské vedení proklamuje, že americké dluhopisy stále považuje za relativně stabilní a poukazuje i na to, že Amerika představuje největší finanční trh na světě, a dluhopisy jsou proto vysoce likvidní. „Prodali jsme krátkodobé bondy. Bylo to výhodné, protože cena krátkodobých papírů v dubnu rostla, a měli jsme tak dobrou příležitost vybrat z trhu zisky,“ konstatoval pro tiskovou agenturu Sin-chua Li Ťia-feng, ekonom společnost Shanghai Securities. Peníze, jež Čína z prodeje amerických dluhopisů získala, chce použít na nákupy cenných papírů vydávaných Mezinárodním měnovým fondem.
Nákupy s podmínkami
Čínská média uvádějí, že země by mohla v nejbližší době opět zvýšit investice do amerických bondů. Podmínkou ale je stabilní dolar. Ani stabilní měna však není zárukou, že peníze z Číny budou směřovat do USA. Čínská vláda chce totiž diverzifikovat zahraniční měnové rezervy. Nyní sedmdesát procent drží v dolarových aktivech. A Číňané jsou přesvědčeni, že jejich domácí měna jüan se zcela jistě v dohledné době stane mezinárodně akceptovanou měnou. Chtějí toho dosáhnout tím, že budou poskytovat úvěry zahraničním vládám v jüanech, a zároveň umožní nakupovat dluhopisy vydávané v této měně.
Číňané také požadují po Američanech, aby zajistili ochranu čínských investic v USA. Nestačí jim pouhé ujištění, že čínský kapitál je ve Spojených státech amerických „velmi bezpečný“. A to i přes rostoucí deficit amerického rozpočtu, který je na letošní rok odhadován na částku 1,841 bilionu dolarů a v následujícím roce dokonce na 1,258 bilionu dolarů.
V Číně již delší dobu někteří ekonomové kritizují další nákupy amerických dluhopisů. Poukazují hlavně na riziko inflace. Přitom pro Američany je důvěra Číňanů zásadní, protože jsou největšími věřiteli USA. A vědí, že kroky Pekingu kopírují i další držitelé dluhopisů. V dubnu tak vedle Číňanů prodávali cenné papíry i Japonci, Rusové a Brazilci. Celkem zahraniční investoři prodali americké dluhopisy v hodnotě 44,6 miliardy dolarů, zatímco v březnu převážily nákupy nad prodeji o 47,3 miliard dolarů. „To je jasný důkaz posunu od nákupu amerického dluhu,“ domnívají se Stephen Green a Jinny Yan, ekonomové ze Standard Chartered Bank. „Jeden měsíc je ale krátká doba na to, abychom mohli tvrdit, že Čína už nebude nakupovat americké dluhopisy,“ dodávají. Pokud by stejný trend ukázala i data za následující měsíce, teprve pak by bylo možné dělat závěry.
Jako domino Ekonomové tvrdí, že pro Čínu by bylo obtížné zbavit se amerických dluhopisů v krátké době. Pokud by totiž Čína – jako největší vlastník amerických bondů – začala prodávat, nastartoval by se dominový efekt a i další držitelé by papíry nabízeli na trhu. Čína by tak svou investici znehodnotila. „Navíc existuje jen málo alternativ k americkým dluhopisům,“ říká Jinny Yan. „Hlavní alternativou by byly dluhopisy jiných zemí, jež jsou ale většinou malé a papíry méně likvidní,“ tvrdí. „Není jisté, zda bude snižování objemu amerických dluhopisů pokračovat, protože prodaný objem je velmi malý. Ale snížení investic signalizuje obavu vlády a institucionálních investorů o americké dluhopisy,“ konstatoval pro agenturu Sin-chua Čang Pin, analytik Institute of World Economics and Politics patřící pod Čínskou akademii věd. A oslabující dolar, dle jeho názoru, obavy ještě zvětšuje.
