Počet dospělých lidí s majetkem vyšším než jeden milion dolarů (přibližně 22 milionů korun) klesl z 62,9 milionu v roce 2021 na loňských 59,4 milionu. Status ,dolarového milionáře‘ tedy ztratilo více než 3,5 milionu lidí. Nejnovější údaje přinesla výroční zpráva banky UBS, o níž informoval Guardian.
Za současným děním stojí hlavně vysoká inflace a pád mnoha měn vůči dolaru. Nepříznivá situace se však nevyhnula ani Spojeným státům americkým, kde počet milionářů klesl o 1,8 milionu na 22,7 milionu. I přes tento výrazný pokles je každopádně v USA stále mnohem více milionářů než v kterékoli jiné zemi. Celosvětově je pak lidí s majetkem přes milion dolarů pořád čtyřikrát více než na přelomu tohoto století.
Na druhou stranu platí, že počet velmi bohatých lidí se výrazně snížil téměř ve všech zemích. Spojené království přišlo o zhruba 440 tisíc milionářů, Japonsko o přibližně 600 tisíc a Austrálie asi o dalších 360 tisíc. Druhý největší počet milionářů na celém světě aktuálně žije v Číně, kde jich je dohromady zhruba 6,2 milionu.
Majetková nerovnost se snížila
O velkou část svého bohatství loni přišla ještě movitější vrstva společnosti. Počet lidí s majetkem přesahujícím 50 milionů dolarů (asi 1,1 miliardy korun) se totiž snížil o 22,5 tisíce na 243 tisíc. Jmění 500 nejbohatších lidí na světě pak loni podle indexu miliardářů Bloomberg dohromady kleslo o 1,4 bilionu dolarů (přibližně 31 bilionů korun).
Vůbec největší propad hodnoty majetku postihl nejbohatšího člověka na světě, amerického podnikatele Elona Muska, který loni přišel o zhruba 138 miliard dolarů (více než tři biliony korun). Nedařilo se ale ani spoluzakladateli Facebooku Marku Zuckerbergovi. Ten byl kdysi jedním z 10 nejmovitějších lidí na světě, loni ovšem ztratil téměř 81 miliard dolarů (přibližně 1,8 bilionu korun).
A podobně jako v případě Muska a Zuckerberga loni o podstatnou sumu přišli i další miliardáři. Kvůli tomu se mírně snížil podíl celkového majetku, který vlastní jedno procento nejbohatších lidí, na 44,5 procenta, čímž se však částečně zvrátil velký nárůst majetkové nerovnosti, k němuž došlo v období pandemie covidu. Aby se lidé zařadili ke zmíněnému jednomu procentu nejbohatších, musí vlastnit majetek ve výši minimálně 1,1 milionu dolarů (asi 24 milionů korun).
Nastupuje čtvrtá průmyslová revoluce
Podle ekonomů UBS, kteří zaznamenali „vůbec první pokles čistého globálního bohatství od finanční krize v roce 2008“, loni zchudli lidé napříč všemi společenskými a sociálními vrstvami. Pokles celkové hodnoty majetku tedy postihl superbohaté, lidi s běžným příjem, ale i chudé. Průměrné jmění jednoho dospělého člověka se dle dotčené švýcarské banky snížilo o 3200 dolarů (71 tisíc korun) na 84 718 dolarů (téměř 1,9 milionu korun). „Tento výsledek představuje zlom v téměř nepřetržité expanzi bohatství domácností v tomto století,“ zhodnotili analytici.
UBS také uvedla, že současný pokles hodnoty svého majetku lidé pocítí ještě více, a to hlavně kvůli zmíněné celosvětově vysoké inflaci. Kupní síla většiny domácností byla totiž snížena prudkým nárůstem nákladů na téměř všechny položky, od potravin až po energie. Zároveň podle analytiků dochází k výrazné ekonomické transformaci, již způsobuje hlavně rychlý rozvoj technologií a automatizace.
„Aktuální rozsáhlé ekonomické změny takzvané čtvrté průmyslové revoluce představují nejdramatičtější strukturální převrat za posledních 250 let. Domníváme se, že touto revolucí budou částečně zpochybněny i mnohé sociální a ekonomické vztahy,“ doplnil hlavní ekonom UBS Paul Donovan.
