Jo, v bluesovým rytmu svítila moje stolní lampička u oblíbeného divanu, než pukla.
Potom vzaly věci rychlý spád ve staccatovém tempu. Červ v mé rozvodné elektrické síti? Tedy po odborné stránce neumím definovat, zda se jednalo o červa, vira, nebo trojského koně; v každém případě se množil. Ne závratnou rychlostí, ale o to vytrvaleji.
Virus, či co to bylo, jsem pojmenoval Dolly/Buster23. Přiznám se, že pro blondýny s vyhraněnou stavbou těla mám slabost, a tudíž si jejich jména pamatuji lépe než jména černovlásek. Navíc představa, že Dolly Buster by mohla v měděných drátech dřímat až do 11. září, kdy opět vyrazí na zteč, není bez fantazie. Pochopitelně svou roli při volbě jména sehrál i počítačový démon Win/Blaster32, který si s mojí soukromou Dolly Buster notuje.
Pochopitelně, ženská nemůže být tak inteligentní jako muž, ale o to zákeřnější. Počítač nechala na pokoji. Zemitě si však řádí v elektrických drátech a leze do všech aparátů. Naposledy zaskotačila v mikrovlnce. Za dvě vteřiny mi z buřta udělala bramborovou placku. A pak to bouchlo. Počítač mám čistý. Na něj mikrovlnný intelekt nestačí. Zatím se tedy proradná viróza vyřádila na obrazovce. Šedne jako moje vlasy. Když se poprvé zakouřilo z elektronek starého monitoru, domníval jsem se, že sešel věkem. Pořídil jsem si plazmový, bez elektronek, ale jak se později ukázalo, i ten pohání střídavý elektrický proud. A někde uprostřed jeho toku Dolly číhá. Zeslabí napětí a ztratí nervy a musel jsem dopisovat v internetové kavárně. I když je elektrická síť globální, tam mne nedostihla. Byl tam však její bráška, který se jal můj text odesílat rychlostí padesát e-mailů za vteřinu do serveru Microsoftu, který se zhroutil. Musím se pochlubit, že Microsoft zdaleka nevydržel to, co já.
Moje Dolly si posléze vybrala lustr. Žárovka posměšně bliká. Nemám co tajit. Poté, co jsem v blikání zjistil určitou pravidelnost, dokázal jsem si tečky a čárky dekódovat. B-L-B-E-C-K-U. V takových válečných podmínkách jen těžko hledáte hrnek s kafem.
Kdybych si včas nevšiml, že z holicího strojku srší jiskry, mohla mě Dolly/Buster23 poznamenat na celý život, i když vztahy mezi muži a ženami se obvykle odvíjejí opačně. Když se z ledničky valil horký dým, volal jsem hasiče. Náčelník kroutil hlavou, protože něco takového neviděl od založení hasičského sboru. Napřed hledal kulový blesk, ale pak si raději nasadil plynovou masku a telefonoval na Pražskou energetiku. Ta jen potvrdila zranitelnost rozvodných sítí.
Dolly se ovšem chová zákeřně, a tak vlezla i do další sítě – tentokrát vodovodní. Občas neteče voda, místo horké spustí ledová, budiž. Horší je, že Dolly se vyzná i v pračce. Díky nízkému IQ přeházela prací programy. Nejprve aviváž, pak předpírku, jak se později ukázalo, na sucho. Opravář zamýšlel pračku odvézt rovnou do muzea rarit.
Dolly se asi musela ve vodovodních trubkách cítit stísněná. Zřejmě se nemohla protáhnout dopředu ani dozadu, jak přes prsa uvízla. Zavřel jsem odpadní i přívodový kohout a pračku jsem ochoten jako přebytečnou darovat tvůrci Dolly/Buster23. Musí vědět, že ho mám rád, neboť ví, jak poskytnout jedinou odpověď na tolik zneklidňujících otázek.
