Ptát se teď na něco mladého sládka Pavla Šusty je zbytečné, naplno se věnuje vaření. Teprve před pár lety odmaturoval na pražské Podskalské, Olivův pivovar je jeho první štací. „Tady už jsem dva nebo tři roky, loni jsme celkově udělali 77 várek,“ popisuje Šusta v rychlosti, když sestoupí z varny. I když je maximální roční kapacita technologie tři tisíce hektolitrů, pivovar se dostane zhruba jen na třetinu. Což ale majiteli Miroslavu Olivovi stačí.
Svůj Olivův pivovar založil v roce 2013, vařit se začalo v polovině roku 2015. Vzpomíná, že do Dolních Břežan se přistěhoval s manželkou před deseti lety, a když pak v šedesáti zjistil, že už jej nic nebaví a potřebuje „zábavu“ na důchod, s podporou synů rozjel pivovar. Místo si našel ve zchátralé konírně sousedící se zdejším zámkem. Dřív objekt sloužil jako hospodářské zázemí pražského arcibiskupství, po roce 1948 tu komunisté umístili kravín. Teď je tu v přízemí restaurace, vedle varna s dvanácti cylindrokonickými a čtyřmi přetlačnými tanky a v horních patrech lázně a ubytování.
Na zdejším výčepu se čtyřmi kohouty je kromě světlé desítky a dvanáctky, které musejí být dostupné pořád, i místo pro dva sezonní speciály. Z košatého popisu Miroslava Olivy je zřejmé, že on sám má hodně v oblibě „dusseldorfský“ altbier nazvaný Metuzalém a belgický Saison, jenž podle něj musí v tanku ležet pět měsíců, aby byl skutečně dobrý. Jako první jsme um Pavla Šusty otestovali na polozapomenutém skvostu českého pivovarnictví - světlém výčepním. Dolnobřežanská 10° má 4,2 procenta alkoholu a jantarovou barvu, v jejím odéru je dobře cítit chmel. I chuť dokazuje, že zvládají spodní kvašení na jedničku s hvězdičkou.
Desítka je plná a dobře hořká, v ústech se střídá příjemný říz s hořkostí a sladovostí.
Na řadu přišel i polotmavý speciál IPA 14° s 6,1 procenta alkoholu. Ve vůni rezonuje slabší závan citrusů, v ústech zase kromě výrazné hořkosti zaujme i bylinkovost a slaboučká kyselost. •
Olivův pivovar
Za Radnicí 739, Dolní Břežany Sládek: Pavel Šusta
