Zájem státu na hnědém uhlí zvyší hodnotu těžebních společnostíProdej státních podílů v dolech bude představovat další významnou privatizaci v oblasti energetiky.Na prodej budou státní podíly v Severočeských dolech (SD) a Sokolovské uhelné (SU). Rozhodnout by o tom měla vláda do konce měsíce.
Zájem státu na hnědém uhlí zvyší hodnotu těžebních společností
Prodej státních podílů v dolech bude představovat další významnou privatizaci v oblasti energetiky.
Na prodej budou státní podíly v Severočeských dolech (SD) a Sokolovské uhelné (SU). Rozhodnout by o tom měla vláda do konce měsíce. Zvýšit zájem o prodej společností může zveřejněná státní energetická koncepce, která deklaruje zájem státu na dlouhodobé těžbě hnědého uhlí v ČR. Tím se pro investory otevírá zajímavá perspektiva, umožňující - vedle koupě dolů, dodávek uhlí do současných elektráren - plánovat rovněž výstavbu nových zdrojů. Na tom by se podílely desítky subdodavatelů z různých oborů. Privatizace hnědouhelných společností by měla být podle ministra průmyslu a obchodu Milana Urbana ukončena do března 2004.
Kolik privatizace vynese
Prodej státních podílů v obou firmách vynese podle člena sněmovního hospodářského výboru Oldřicha Vojíře mezi čtyřmi až šesti miliardami korun. Energetická koncepce, ve které stát s hnědým uhlím jako významným energetickým zdrojem počítá, může přinést podle odborníků výnos na horní hranici tohoto odhadu.
Favoritem je Appian Group
Zájem o privatizaci SD již zveřejnila americká investiční společnost Appian Group. Do role favorita chystané soutěže ji pasuje skutečnost, že těží od roku 1996 přes Mosteckou uhelnou společnost (MUS) na stejném ložisku jako SD. Ještě na počátku 90. let se jednalo o jednu státní firmu. Appian investovala do nákupu energetických firem, má v plánu postavit v severních Čechách novou elektrárnu za 30 miliard korun. Investiční skupina by také ráda získala uhelné elektrárny ČEZ na severu Čech. Ovládnutí těžebních firem je klíčem k české elektroenergetice a možný nástup pro vlastní privatizaci elektrárenské společnosti, kde prodej státního podílu se s největší pravděpodobností uskuteční až po prodeji dolů. ČEZ totiž získává 60 procent elektřiny z uhelných elektráren. Uhlí nakupuje v SD, MUS i Sokolovské uhelné. V SD sám vlastní 37 procent akcí.
Vstoupí Američané do ČEZ?
ČEZ se nebrání tomu, aby majoritní podíl získala americká investiční společnost. Minulý týden to novinářům řekl generální ředitel ČEZ Jaroslav Míl. Firma bude podle něho usilovat, aby se neznehodnotil její podíl v SD a zároveň se udržela současná cena hnědého uhlí i po plánovaném snížení těžby o 20 až 25 procent. „Do nákupu podílu jsme investovali 3,5 miliardy korun a musíme se chovat s péčí řádného hospodáře,“ dodal Míl. Jednotková cena uhlí by se měla podle něho udržet následujícíh 25 let těžby. V případě, že se na severu Čech bude stavět další tepelná elektrárna, tak do roku 2060. Míl si dokáže představit spolupráci s Appianem při výstavbě nové elektrány na hnědé uhlí, jejíž start odhaduje na rok 2010 až 2012, kdy se má obnovovat 60 procent instalovaného výkonu elektráren.
Doly chtějí také Švýcaři, Němci a Lucemburčané
O rozhodující podíly v obou těžebních firmách se ucházejí i další firmy. Jedná se o švýcarskou Triada Holding, která za 55 procentní podíl v SD nabídla 2,32 miliardy korun. Appian za totéž nabídla 2,57 miliardy korun. Triada usiluje rovněž o získání podílu v Sokolovské uhelné. Dalším zájemcem o těžební společnosti je německá energetická firma E.ON. Ta má podíly v českých distribučních společnostech. Uchází se rovněž o privatizaci ČEZ. Doly by chtěl i její největší konkurent na německém trhu firma RWE, která v České republice za 140 miliard korun privatizovala plynárenství. Ve hře bude patrně lucemburská firma LGT Trust Consulting.
Manažerská privatizace není zcela mrtvá
Soutěže se v případě SD asi nezúčastní manažeři dolů. „Nabídku manažerské privatizace už nezopakujeme. Necháváme na zvážení vlády, co je pro tento stát nejlepší,“ řekl k tomu minulý měsíc generální ředitel SD Vratislav Vajnar. Návrh na manažerskou privatizaci SD a SU zamítlo předsednictvo vlády loni v březnu. Ministr průmyslu a obchodu Milan Urban však možnost, že by podíly mohla získat stávající vedení firem, nevyloučil. Pravděpodobné je to zejména u Sokolovské uhelné, kde za vedením firmy stojí představitelé místní samosprávy. SU je s 5500 lidmi největším zaměstnavatelem v kraji. Pokud odstátnění bude podle starosty Sokolova Karla Jakubce nevyhnutelné, rada města bude podporovat prodej managementu, aby vlastník firmy byl z regionu. Experti upozorňují, že některé zájemce o doly bude vést snaha sáhnout si na miliardová konta, která důlní společnosti mají ze zákona našetřeny pro rekultivační práce.
Hospodaření SD ovlivnil Temelín
Severočeské doly podle předběžných výsledků dosáhly za loňský rok čistého zisku 985 milionů korun. Rok předtím to bylo 1,1 miliardy korun, tehdy měla firma tržby 7,9 miliardy korun. SD vytěžily vloni 21,4 milionu tun uhlí, což bylo zhruba o pět procent méně než v roce 2001. Pokles je způsoben zprovozněním Jaderné elektrárny Temelín. Při výnosech 8,2 miliardy korun měla za loňský rok SU čistý auditovaný zisk 297 milionů korun. Z toho ale téměř třetinu tržeb získala za prodej elektřiny vyráběné ve vlastní paroplynové elektrárně. Za rok 2001 měla čistý zisk 463 milionů korun. Firma vytěžila za rok 2002 10,3 mil. tun uhlí.
Společnost Severočeské doly je k mání i s těžebními velkostroji.
FOTO: ČTK