Doba koronavirová byla časem home office. Stovky milionů lidí po celém světě nuceně pracovaly z domova a mnoho z nich už při domácí práci také zůstane. Masový návrat do administrativních a kancelářských center se zatím nekoná. Koronavirus se stal příležitostí k reorganizaci firem a jejich workfl ow, což platí i pro řadu českých společností, které začínají pracovat s „horkými stoly“ (hot desks), tedy s časově omezeným pronájmem kanceláří.
Na práci z domova si budou muset zvyknout i studenti. Například americká Harvardova univerzita oznámila, že kapacity svého kampusu ve Spojených státech kvůli opatřením proti viru naplní v novém školním roce jen ze čtyřiceti procent, ostatní studenti se budou muset připravit na studium prostřednictvím sítí a videokonferencí.
Všichni se ale ptají, jak tento přechod na studium a práci na dálku ovlivní kreativitu jednotlivců a celých týmů a jak změní psychickou zátěž lidí, kteří možná na takovou sociálněkognitivní proměnu nejsou připraveni.
Plus 48 minut
Zmiňovaný Harvard (konkrétně Harvard Business School) ve spolupráci s New York University zveřejnil nedávno na toto téma zajímavou studii, která přinesla pro mnohé velké překvapení: lidé jsou v domácí kanceláři výkonnější a efektivnější, než když pravidelně chodí do společných prostor, a pracují dokonce v průměru o 48 minut déle než v běžných kancelářských komplexech.
Společný tým obou institucí sledoval a vyhodnocoval digitální data o práci více než tří milionů lidí v 21 tisících firmách po celém světě. Zahrnuto bylo šestnáct velkých měst v Evropě, severní Americe nebo na Blízkém východě. Mimo jiné Paříž, Milán, Řím, Oslo, Londýn, Brusel, Chicago, New York, San Francisco nebo Tel Aviv.
Výzkumný tým srovnával četnost emailové
komunikace a videokonferencí, včetně jejich délky, před uzávěrou při vrcholu koronakrize, během ní a po ní. Metadata, která se podařilo dát dohromady, odhalila rostoucí efektivitu videokonferencí, jejichž průměrná délka se snížila o dvacet procent. Celkový čas strávený videospojením s ostatními se zkrátil o třináct procent, přestože celkový počet konferencí o osminu narostl. Lidé tedy byli spolu ve spojení častěji, ale dokázali jej efektivněji využívat, jinými slovy: nikdo se moc nevypovídával, šlo se rovnou k věci, protože všichni už mysleli na to, aby mohli přidělenou práci v home office udělat, a otevřeli si tak prostor k osobnímu životu, který se do práce může příjemně i nepříjemně míchat (mizející hranice mezi prací a soukromím, prací a volnem je podle psychologů a filozofů také největší zabiják home office, protože lidé prakticky pracují neustále a nikdy úplně nevypnou).
není cesty zpět
Kromě celkové doby strávené prací v domácí kanceláři se podle výzkumníků zvyšovala i četnost emailové komunikace. Lidé pracující doma posílali v průměru o jeden a půl mailu denně více, zvyšoval se také počet příjemců zasílaných emailů, ale i počet zpráv posílaných mimo obvyklou pracovní dobu. Komunikace tak měla evidentně širší záběr, lidé více „mluvili“ i mezi sebou, efektivita komunikace se ze sebraných metadat ale vysledovat nedá.
„Lidé své pracovní návky přizpůsobili nové situaci,“ shrnul výstupy studie Jeff Polzer, profesor oddělení chování organizací na Harvard Business School. Polzer řekl agentuře Bloomberg, že ze studie zatím nelze nijak určit, zda home office a videokonference zůstanou převládajícím kancelářským standardem i po úplném odeznění pandemie, návrat zpět ale podle něj už možný není. „Nebude to tak, že se prostě vrátíme do normálních časů,“ předpovídá Polzer.
Odborníci z Harvardu dlouhodobě zkoumají dopad nových komunikačních platforem a práce z domova na týmovou práci. V předchozích studiích došli k závěru, že se při práci na dálku velmi obtížně vytváří správně vyvážené složení týmu. Home office je také problematický z hlediska přijímání nových lidí do práce a jejich zapracování, protože to obvykle urychlují přímé osobní vztahy a okamžité příklady v realitě.
Někteří manažeři jsou přesvědčeni, že virtuálně nelze vytvořit výkonný a dobře fungující tým. Například Ryan Smith, výkonný ředitel společnosti Qualtrics, kterou vlastní softwarový gigant SAP, v Harvard Businees Review soudí, že bez osobního kontaktu se nic podstatného nevymyslí: „Něco jiného je řídit lidi během chození sem a tam a něco jiného po mailu či konferenci.
Mailem některé věci prostě neuděláte.“
Přesto se například v Německu podle údajů výzkumného ekonomického ústavu Ifo chystají dvě třetiny firem rozšířit porady formou online konferencí, 61 procent firem plánuje omezení služebních cest a tři čtvrtiny dotázaných firem chtějí letos i příští rok více využívat práci z domova.
Celkový čas strávený videospojením s ostatními se zkrátil o třináct procent, přestože celkový počet konferencí o osminu narostl.
O autorovi| Petr Fischer, fischer@mf.cz
