Izolace podle ženské divize OSN (UN Women) zvyšuje napětí vytvářené obavami o vlastní bezpečnost, zdraví, a finanční situaci v důsledku epidemie koronaviru. Zhoršuje ale i situaci žen, které mají násilnické partnery tím, že je izoluje v jejich domovech a odděluje od těch, kteří by jim teoreticky mohli pomoci. Pro domácí násilí a jeho utajení jsou to podle OSN perfektní podmínky.
V uplynulých dvanácti měsících se oběťmi domácího násilí stalo 243 milionů žen a dívek ve věku 15 až 49 let na celém světě. Spolu s pokračující pandemií covid-19 lze očekávat, že číslo pravděpodobně poroste, uvádí OSN. Domácí násilí hlásí pouze 40 procent jeho ženských obětí. Méně než desetina těchto obětí pak navštíví policii. Současné podmínky hlášení domácího násilí ještě více zkomplikují.
Některé země již nárůst volání na tísňové linky či přímo případy hlášení domácího násilí už zaznamenaly. V Číně se v porovnání se stejným obdobím v minulém roce objem hovorů na linky pomoci po zavedení koronavirových karanténních opatření zdvojnásobil. Podobně tomu bylo v Libanonu či v Malajsii.
Nárůst hlásí i evropské země. Ve Velké Británii zaznamenala Národní tísňová linka proti zneužívání od zahájení boje proti koronaviru a omezení volného pohybu více než 25procentní nárůst v počtu volání. Webová stránka organizace pak má až dvojnásobnou návštěvnost. Francie zaznamenala o 36 procent vyšší hlášení domácího násilí v Paříži a o 32 procent ve zbytku země rovněž poté, co došlo k zavedení omezujících opatření.
Země galského kohouta také bojuje s nedostatečnými kapacitami azylových domů pro oběti domácího násilí, má plné kapacity. Nové klienty z obavy před šířením koronaviru nepřijímají ani ty instituce, které ještě volná místa mají. Francie v reakci na to oznámila, že obětem domácího násilí proplatí hotely a otevře poradenská centra poblíž velkých supermarketů. Na podporu organizací bojujících proti domácímu násilí chce navíc vyčlenit více než jeden milion eur (zhruba 27 milionů korun).
Nárůst volání na tísňové linky ale registrují i Argentina, Kanada, Německo, Španělsko a Spojené státy. Vyplývá to z informací neziskových a ženských organizací i vládních úřadů.
Následky živelných katastrof, ale i situací jako je koronavirus, narušují sociální a fyzická životní prostředí velkých skupin lidí. A to posléze navyšuje zranitelnost rodin vůči domácímu násilí, píše web The Conversation. To potvrzuje také zkušenost ze Spojených států, kde v období po hurikánu Katrina zaznamenali experti třetinový nárůst v případech emočního zneužívání a takřka dvojnásobný případ fyzických útoků hlášených ženskými obětmi domácího násilí.
Měla by být v době koronaviru věnován domácímu násilí ze strany bezpečnostních složek zvláštní pozornost?
V roce 2017, v době řádění hurikánu Harvey, zaznamenaly v Texasu tísňové linky zřízené na pomoc obětem domácího násilí více telefonních hovorů, než byl jejich obvyklý týdenní a měsíční průměr. Nárůst byl obzvláště patrný u případů vážného napadení, jako například škrcení či pobodání.
V současné koronavirové krizi hlásí nárůst domácího násilí ze Spojených států například Seattle, kde v březnu narostla hlášení násilí v domácnosti o celkem 21 procent, v Bostonu ve státě Massachusettes to bylo o 22 procent. Washington zaznamenal nárůst o 21 procent oproti stejnému období v minulém roce.
V Portlandu ve státě Oregon šlo mezi 12 a 23 březnem dokonce o 27procentní nárůst v zatčení osob podezřelých z domácího násilí. V texaském okrese Montgomery pak tamní státní zástupce hlásil v průběhu března nárůst případů domácího násilí o 35 procent. Policejní složky napříč Spojenými státy již přijímají opatření směřující k tomu, aby oběti domácího násilí měly přístup k pomoci i přes karanténní opatření.
Podle televize CNN devět z celkem 20 velkých odděleních metropolitní policie ve Spojených státech zaznamenalo dvouciferné nárůsty v počtech hlášených případů domácího násilí a telefonních hovorů na tísňové linky.
Zdroje: www.theconversation.com, www.unwomen.org, www.businessinsider.com, www.editioncnn.com
