AFP
Známá indická společnost Tata Group, která se proslavila například výrobou levných automobilů Nano za zhruba 2500 dolarů, přišla s novým trhákem. Hitem firmy by se měl stát domeček o rozloze dvaceti metrů čtverečních, jehož montáž trvá přibližně jeden týden a přijde na 32 tisíc rupií (zhruba 13 tisíc korun).
Dům má okna, dveře a střechu, což není pro nynější příbytky nejnižších vrstev lidnaté Indie vůbec samozřejmostí. Připraveny jsou dvě až tři varianty, konečný design mohou částečně ovlivnit také budoucí majitelé. Základní varianta ponese známé jméno Nano, životnost domu je odhadována na 20 let.
Domek se už testoval v západním Bengálsku. K výrobě zdí má být použito dřevo z kokosových palem a juta. Pro náročnější zájemce bude k dispozici i luxusnější varianta o rozloze 30 metrů čtverečních s extra prvky jako například se solárním panelem na střeše a verandou. „Doufáme, že s prodejem domů začneme již v průběhu příštích šesti až osmi měsíců,“ říká vedoucí projektu Sumitesh Das.
PRESS **Úplatný Balkán**
Průměrný Srb za svůj život rozdá úplatky v hodnotě patnácti tisíc eur. Vyplývá to z průzkumu srbského deníku Press, který kombinoval žebříčky korupce se zkušenostmi občanů. „Každý může být uplacen a každá služba zase koupena,“ napsal list o srbské korupci. Téměř polovina Srbů je navíc přesvědčena, že se situace za posledních deset let zhoršila. Nejtučnější úplatky berou lékaři, což dokazuje i statistika Světové zdravotnické organizace, podle níž je Srbsko čtvrtou nejzkorumpovanější zemí světa. Ačkoli je zdravotnictví této balkánské země oficiálně bezplatné, za konkrétního lékaře u porodu zaplatí srbská rodina v přepočtu tisíc eur a za operaci až tři tisíce. Pevný je i ceník policejních úplatků – zatímco si hlídka přilepší maximálně o sto eur, řidičák je k mání za pět set a pas stojí tisíc eur. Ministři si prý říkají rovnou o procenta z byznysu, který mají „dohodit“. Podle psycholožky Aleksadry Jankovičové lidé běžně dělí politiky na „desetiprocentní“ a „dvacetiprocentní“.
FINANCIAL TIMES **Státní výprodeje**
Celosvětové příjmy z privatizace státního majetku dosáhly loni 213 miliard dolarů a nadále rostou. Za letošní půlrok utržily vlády dalších 150 miliard. Mezi největšími společnostmi, kterých se jednotlivé země letos zbavovaly, je například polský Polkomtel, který odkoupil podnikatel Zygmunt Solorz-Zak za cenu odpovídající 5,5 miliardy dolarů. Největší balík státních podílů čeká letos na zájemce v Řecku. Atény chtějí do roku 2015 získat prodejem státního majetku 50 miliard dolarů. Mimo jiné se Řecko bude zbavovat přístavů, letišť, dálnic nebo loterijní společnosti. Přístavy plánuje nabídnout ke koupi také Portugalsko. Velká Británie se chce zase zbavit podílů v řízení leteckého provozu nebo sázkařské společnosti The Tote. Ne vždy ale musí jít nutně o prodej firem. Downing Street chce totiž pravděpodobně ještě letos vydražit své vinné sklepy.
THE TELEGRAPH **Strach v Londýně**
V britské vládě se množí obavy z další vlny hospodářské recese. Vicepremiér a šéf liberálních demokratů Nick Clegg jako první z vysokých britských politiků otevřeně přiznal, že potíže eurozóny by mohly mít přímý dopad na Spojené království. Je prý bláhové domnívat se, že by se britské ostrovy vyhnuly potížím jen díky tomu, že země není součástí evropské měnové unie.
„Má to přímý dopad na pracovní místa a živobytí milionů Britů. Proto si myslím, že bychom měli hrát aktivní roli v tom, že pomůžeme členům eurozóny uskutečnit reformy, které jsou nezbytné,“ dodal Clegg.
Se svými „velikými obavami“ se vicepremiér svěřil ve stejnou dobu, kdy skupina Ernst & Young vydala zhoršenou předpověď o vývoji britského hospodářství, které by v letošním roce mělo vzrůst o 1,4 procenta. Původní dubnový odhad tak byl snížen o 0,4 procentního bodu. Klesnout by měly i spotřebitelské výdaje, které sráží vysoká míra inflace.
