Nevhodně zvolená webová adresa může vyvolat soudní spor
V praxi se lze často setkat s případy, kdy si nějaký člověk či v nechtěném případě osoba v konkurenčním postavení zaregistruje doménu shodnou nebo obdobnou s názvem firmy nebo ochrannou známkou registrovanou na společnost. Výjimečné nejsou ani případy, kdy si někdo zaregistruje ochrannou známku shodnou s existujícím doménovým jménem. Co v takových případech hrozí a jaké jsou možnosti právní ochrany?
Pravidla registrace.
Obecně se má za to, že doména může být registrována, i když se tím zasáhne do práv vztahujících se k obchodní firmě podnikatele, k ochranné známce nebo nastane jednání nekalé soutěže.
Pokud si někdo zaregistruje národní doménu .cz, pak tím přistupuje na pravidla registrace doménových jmen sdružení CZ.NIC. Podle těchto pravidel sdružení CZ.NIC nezjišťuje oprávněnost žádosti o registraci doménového jména z hlediska práv nebo oprávněných zájmů třetích osob. Řídí se pouze tím, že jsou splněny podmínky tvorby doménového jména (request for comments, RFC) a že tato doména je unikátní čili neshoduje se s jinou. Při splnění těchto podmínek platí pravidlo first come, first served (kdo dřív přijde, ten dřív mele).
V těchto pravidlech je mimo jiné stanoveno, že držitel domény bere na vědomí, že doménové jméno, jeho registrace nebo užívání mohou porušovat práva třetích osob vztahující se k jiným takovým adresám, ochranným známkám, obchodním značkám, názvům a obchodním firmám nebo právní předpisy týkající se nekalé soutěže, ochrany osobnosti a podobně. Držitel podáním žádosti o registraci domény potvrzuje, že si uvědomuje možné porušení uvedených práv a právních předpisů. A vyvinul veškeré úsilí, které lze po něm oprávněně požadovat, aby zajistil, že registrované doménové jméno nebude tato práva a právní předpisy porušovat. Pokud toto úsilí nevyvinul, pak odpovídá za škodu způsobenou sdružení CZ.NIC mimo jiné používáním doménového jméno způsobem, který porušuje pravidla registrace nebo práva třetích osob.
Doména a ochranná známka.
Konflikt ochranné známky s doménou se týká názvu ochranné známky, případně ve spojení s logem. Tento konflikt předpokládá registraci doménového jména shodného či zaměnitelného s ochrannou známkou. Soudy přitom upřednostňují hledisko takzvaného běžného spotřebitele. Dle zákona 441/2003 Sb., o ochranných známkách, má její majitel výlučné právo označovat výrobky či služby způsobem odpovídajícím jejímu znění, a to na území pro něž platí.
Na úvod je třeba říct, že ochranná známka požívá ochrany, když je registrovaná. Pokud není, pak registrace může i nemusí být úspěšná. Je nutné si ovšem uvědomit, že ochranná známka má na rozdíl od domény fungující v prostředí celosvětového internetu většinou omezenou územní působnost. Totéž platí pro ochrannou známku registrovanou pro konkrétní výrobky a služby.
Řešení.
Domnívám se, že řešení konfliktu ochranné známky s doménou by mohlo být následující. Pokud si třetí osoba zaregistruje doménu shodnou či obdobnou, pak by mělo být rozhodnuto ve prospěch majitele ochranné známky v následujících případech. Za prvé, jestliže se tato osoba současně dopustí nekalé soutěže vyvoláním nebezpečí záměny, parazitováním na pověsti či naplněním její generální klauzule. Za druhé bude-li registrace domény provedena s cílem zabraňovacím, kdy pod ní nebude umístěn žádný nebo s doménovým jménem nesouvisející obsah, čímž se bude bránit majiteli ochranné známky v podnikání na internetu. Za třetí bude-li registrace domény spekulativní povahy a nabídnuta k prodeji či nájmu majiteli ochranné známky. A za čtvrté budou-li pod doménou nabízeny výrobky a služby chráněné ochrannou známkou.
Nastane-li ovšem registrace doménového jména dříve než podání přihlášky shodné ochranné známky, pak držitel domény je oprávněn podat námitky proti registraci této známky.
V praxi však může nastat celá řada konfliktních situací. Například o doménu nastane spor s osobou, jejíž firma je shodná s ochrannou známkou jiné osoby (pak by platilo uvedené pravidlo „kdo dřív registruje“). Svou roli dále může hrát i omezená územní působnost ochranné známky.
Doména a obchodní firma.
Obchodní firmou rozumíme název, pod kterým je podnikatel zapsán v obchodním rejstříku, a u fyzické osoby vždy její jméno a příjmení, popřípadě dodatek k nim.
Obchodní firma slouží především jako odlišující skutečnost v hospodářské soutěži (podobně tomu je i u ochranných známek). Registrace shodného či obdobného doménového jména může tedy spadat do kategorie neoprávněného užívání obchodní firmy dle Obchodního zákoníku. Touto registrací při nedostatečném oprávnění k používání stejného či obdobného názvu v doméně by nastala nekalá soutěž ať již formou nebezpečí vyvolání záměny nebo zabraňovacího jednání naplňujícího její generální klauzuli. Názorným případem je spor o doménu www.ceskapojistovna.cz.
Není neobvyklé, že v různých oblastech podnikání existují shodné obchodní firmy, pak samozřejmě platí pravidlo o dřívější registraci.
Pro úplnost lze doplnit, že pozdější registrace obchodní firmy neodůvodňuje nároky z jejího neoprávněného používání vůči držiteli doménového jména. Naopak, držitel doménového jména by se mohl bránit, že registrace obchodní firmy shodného či podobného názvu by znamenala její klamavost a působení podnikatele pod touto firmou by naplňovalo některý ze skutků nekalé soutěže.
Právní ochrana.
Při konfliktní registraci doménového jména s ochrannou známkou či obchodní firmou přicházejí v úvahu prostředky právní ochrany - například zdržení používání konfliktní domény a zrušení její registrace. Dále se lze domáhat vydání bezdůvodného obohacení a přiměřeného zadostiučinění i v penězích. Byla-li neoprávněným používáním ochranné známky nebo obchodní firmy způsobena škoda, lze se domáhat její náhrady.
Samozřejmě že doménoví spekulanti s těmito prostředky právní ochrany počítají a spoléhají na to, že vlastník ochranné známky nebo firma se nebude chtít soudit s ohledem na rychlost našeho soudnictví, a proto raději zaplatí spekulantovi za převod domény. Nicméně v případě nekalé soutěže, kdy registrace domény není vedena spekulativními úmysly, ale výhradně snahou parazitovat na pověsti či vyvolat nebezpečí záměny, to vše za účelem zisku, nezůstává nic jiného než vyzvat druhou stranu k dobrovolnému zdržení nekalé soutěže. Případně se lze domáhat všech zmíněných práv soudní cestou, nejlépe formou návrhu takzvaného předběžného opatření, o němž musí soud rozhodnout v sedmidenní lhůtě od podání návrhu. Klíčové je vždy před takovým postupem právní posouzení konfliktní situace, které by mělo poskytnout jasnou odpověď ohledně volby prostředků právní ochrany.
Judikát Nejvyššího soudu.
Ačkoli je judikatura týkající se konfliktu doménového jména a ochranné známky či obchodní firmy na svém počátku, je již v této věci k dispozici zajímavé rozhodnutí Nejvyššího soudu z května 2006. Předmětem sporu byla registrace domény shodné jednak s ochrannou známkou a jednak s obchodní firmou jiného soutěžitele. Žalovaný začal provozovat pod doménou shodný e-obchod na prodej bílé techniky a těžil jejím názvem z pověsti dřívějšího provozovatele této činnosti. Dle závěru Nejvyššího soudu popsané jednání nekalé soutěže žalovaného naplnilo jak znaky generální klauzule, tak parazitování na pověsti a zaměnitelnosti vyplývající z právní úpravy této činnosti. Nejvyšší soud dospěl ve svém rozhodnutí k závěru: „Žalovaný těžil z úsilí jiného podnikatele, využil jeho zkušeností, zneužil nápadů, které byly vloženy do reklamy a vývoje databáze jiného podnikatele, a tím získal výhodu nejen ve snížených nákladech, ale také v časové úspoře, tedy získal prospěch, jehož by vlastním vývojem databáze a zásadním odlišením svých internetových stránek nezískal.“
