Prodej zemědělských pozemků nyní zamrzá
Splnění jednoho z klíčových slibů vlády, prodeje státní zemědělské půdy v hodnotě asi patnácti miliard korun, je ohroženo. Na starosti ho má Pozemkový fond, jenže tomu se nedostávají finance. Nejde však již jen o to, že z něj poslanci v uplynulých letech vytáhli více než tři miliardy (EURO 43/2000). Dozorčí rada fondu nyní zcela odmítla materiál výkonného výboru této instituce, který vypočítával, že v příštích třech letech se fond uživí. Rada přitom nevylučuje, že výbor účelově prohlásil, že fond bude mít peněz dost, aby neohrozil pozici ministra zemědělství Jana Fencla, jenž je předsedou prezidia fondu. Týdeník EURO získal k problému Pozemkového fondu názory osob, které k němu mají nejvíce co říci. Vznikla tak sice zajímavá, ale rozhodně ne optimistická mozaika. Rada ministrovi nevěří. Předseda prezidia Pozemkového fondu Jan Fencl, ministr zemědělství, stále tvrdí: „Mám studie, že příštích pět let bude Pozemkový fond v plusu, není žádný důvod k obavám. Prodej státní půdy ohrožen není. Jeho optimismus ovšem naprosto nesdílí František Novák, člen dozorčí rady fondu, bývalý poslanec ODS. „Nevěřím, že plán by mohl vyjít v černých číslech a přitom by Pozemkový fond mohl plnit své úkoly. Ozývají se také hlasy, že výkonný výbor Pozemkového fondu vypracoval návrh střednědobého plánu pod určitým tlakem prezidia této instituce, konkrétně ministra Fencla. Snad je to jenom domněnka, ale fond jako by se bránil tomu, že zemědělskou půdu vůbec má prodávat, říká Novák. Argumentuje, že v návrhu výboru jsou formulace o posílení počtu pracovníků, což se považuje pro efektivní činnost fondu za nezbytné, a zároveň i opačné pasáže o nutnosti snížit náklady na pracovní síly. „Jsou tam nesmysly, neumím to říci jinak, tvrdí. My jsme úředníci. Předseda výkonného výboru Pozemkového fondu Josef Miškovský se tváří, jako by byl mimo spor. Označuje se za úředníka, o fondu prý rozhodují jiní. „Výbor se pokusí, aby dozorčí radě vyhověl. O nějakém politickém tlaku nic nevím, konstatuje Miškovský. Obdobně se vyjadřuje tiskový mluvčí Pozemkového fondu Michal Bureš. „Návrh střednědobého výhledu činnosti definuje priority fondu a schopnost financování těchto priorit z vlastních zdrojů. Výkonný výbor jej připravuje pravidelně při každém schvalování rozpočtu fondu, prohlašuje. „Výkonný výbor vzal na vědomí rozhodnutí dozorčí rady, ve kterém je konstatováno, že Návrh střednědobého výhledu činnosti PF ČR do roku 2003 není úplný. V současnosti vede nad tímto dokumentem diskusi. Výsledky jednání, z něhož vyplynulo, že fond je schopen samofinancování za předpokladu, že nebude docházet k neplánovanému odčerpávání finančních prostředků na pokrytí aktivit nesouvisejících s jeho vlastní činností, průběžně zapracovává do variantního návrhu příslušného materiálu, sděluje ještě Miškovský. Stranická neposlušnost. Jaroslav Palas, předseda dozorčí rady Pozemkového fondu a předseda zemědělského výboru sněmovny, je stranickým kolegou ministra Fencla. Odmítá, aby jeho názor v kauze Pozemkového fondu byl vnímán jako nějaký rozpor uvnitř ČSSD. Nicméně také naprosto odmítá zmíněný střednědobý plán, za nímž Fencl stojí. „Víme, že financování fondu je nedostatečné, své úkoly nemůže plnit, celý systém prodeje půdy je ohrožen. Přinejmenším chceme, aby byl návrh nového výhledu činnosti fondu připraven do příštího řádného zasedání, které by se mělo konat v únoru, říká Palas. Brání se přitom nařčení, že usiluje o to, aby sám získal pozemky především na severní Moravě. „O těchto fámách vím, je to nesmysl. Žádný osobní zájem na rychlém prodeji státní půdy nemám, jde mi o věc jako o princip, tvrdí. Principy, nebo osobní spory? Pozemkový fond se má nejprve vypořádat s takzvanými náhradními pozemky, tedy vrátit jinou půdu těm majitelům, kteří mají nárok na restituci, ale jejichž původní hektary jsou již zastavěny. A přitom právě zjišťuje, které pozemky jsou volné, které může prodat libovolným zájemcům. Prvotním předpokladem je, aby fond měl na toto úřadování peníze, ty však chybějí. Nemá je hlavně proto, že se zodpovědné osoby spolu nedokážou domluvit. Vzhledem k jejich politickým aktivitám to zřejmě není ani tak moc divné. Výkonný předseda výboru fondu Josef Miškovský, člen KDU–ČSL, v senátních volbách na Kutnohorsku kandidoval proti sociálnímu demokratovi Janu Fenclovi. Vztahy čtyřkoalice a reprezentantů stran opoziční smlouvy jsou známé. Ale ani „opoziční smlouva není bez trhlinek, a tak není divu, že člen dozorčí rady František Novák z ODS mluví jinak než Fencl. A konečně samotná sociální demokracie: agrární lídr ve sněmovně a šéf dozorčí rady Pozemkového fondu Jaroslav Palas byl žhavým kandidátem na post ministra zemědělství, když se předloni pod jeho stranickým kolegou Fenclem zahoupalo křeslo. „Pánové se znají, nemají se moc rádi. Činnost fondu jim přitom na srdci asi moc neleží, míní zaměstnanec fondu z jeho pražského ústředí, jenž se zveřejněním jména nechce do kauzy zaplést.
