Při pohledu na ceníky tuzemských čerpacích stanic se nejednomu řidiči protočí oči. Litr benzínu Natural 95 se v průměru za celou republiku aktuálně prodává za více než 33,6 Kč, nafta je k dostání o 3,1 koruny levněji. Realita posledních dní a týdnů by však již brzy mohla být ta tam, a to díky víkendovému jednání zástupců nejvýznamnějších světových těžařů ropy.
Členové kartelu OPEC a jejich spojenci z řad dalších producentů v čele s Ruskem (skupina zvaná OPEC+) se totiž po dlouhotrvajících rozepřích dohodli na postupném navyšování těžby počínaje blížícím se srpnem. Až do konce letošního roku vyprodukují každý následující měsíc o 400 tisíc barelů černého zlata za den více s cílem srazit jeho cenu na světových trzích dolů. Ta v poslední době rostla v důsledku rychlého ekonomického zotavování v některých zemích, uvedla zpravodajská agentura Reuters. Severomořská ropa Brent je aktuálně k dostání v hodnotě zhruba 72,5 dolaru za barel (přibližně 1575 korun), ještě zkraje července se však prodávala za více než 77 dolarů (přes 1670 korun). Takto vysoko se přitom naposled pohybovala v listopadu roku 2018.
Takto se vyvíjela cena severomořské ropy Brent na světových trzích během posledních pěti let, zdroj: Trading EconomicsJak ovšem ve svém komentáři podotýká analytik ze společnosti Trinity Bank Lukáš Kovanda, zmíněná dohoda se v žádném případě nerodila snadno. „Až do včerejška kartel nebyl schopen nalézt společnou řeč, neboť Spojené arabské emiráty – jeden ze členů kartelu – se bouřily proti nastavení vlastní výchozí těžební kvóty, kterou měly za příliš nízkou,“ říká.
„Nyní však v důsledku dohody dojde k navýšení výchozí těžební kvóty Spojených arabských emirátů, ale i některých dalších zemí účastnících se jednání, včetně Saúdské Arábie a Ruska. Navýšení v případě Spojených arabských emirátů je každopádně nižší, než jaké celek požadoval,“ dodává Kovanda s tím, že díky dohodě se i čeští řidiči „dočkají zastavení citelného nárůstu cen pohonných hmot z posledních týdnů, ba jejich zlevnění“.
Po rekordním omezení historický propad
Součástí víkendového konsensu mezi emiráty, Rijádem, Moskvou a ostatními je rovněž prodloužení platnosti dohody o omezení těžby. Tu kartel OPEC+ zavedl v reakci na bezprecedentní propad poptávky po černém zlatě v souvislosti s nástupem koronavirové krize v dubnu loňského roku. V rámci uzavřené smlouvy měly dotčené země utáhnout své kohoutky tak, aby denně vytěžily o 9,7 milionů barelů strategické suroviny méně. Ani to však nezabránilo historickému propadu její ceny, když se ropa poprvé v dějinách prodávala se zápornou cenou (prodávající museli platit kupujícím).
Kartel sice stanovené limity v průběhu dalších měsíců postupně navyšoval, a to tak, že aktuální snížení oproti době před covidem činí „jen“ 5,8 milionů barelů. Vzdát se jich docela ale prozatím nechce, neboť si tak nechává otevřena zadní vrátka pro případ, že by se situace začala opět zhoršovat. Dohoda měla původně platit dva roky od uzavření, o uplynulém víkendu byla nicméně délka jejího trvání prodloužena až do konce roku 2022.
Konkurence z USA
Vyšší cena ropy na světových trzích hraje kartelu OPEC+ do karet, na druhou stranu je ale potřeba zmínit, že toto pravidlo neplatí vždy a za všech okolností. „Tradiční těžaři ropy její vyšší cenu vítají, ale jen do jisté míry,“ potvrzuje Kovanda.
Důvodem je konkurence ze Spojených států: „Pokud je ropa dražší, Rijád či Moskva samozřejmě snáze hojí své veřejné rozpočty, krvácející v důsledku pandemie. Zároveň ale dražší cena ropy motivuje k těžbě americké břidličné producenty. Těžba z břidlic je obvykle nákladnější, takže se právě vyplácí až od určité úrovně ceny ropy. Kartel OPEC a jeho spojenci si tedy příliš nepřejí dosažení této úrovně, neboť pak budou čelit nové konkurenci, jež je může připravit o nemalý tržní podíl.“
