V Česku se koncem března ocitne bez práce dvanáct tisíc cizinců
Velké podniky začínají propouštět tisíce zahraničních dělníků, které ještě do loňských Vánoc hromadně nabíraly. Nyní hrozí velký sociální problém a ministerstvo vnitra varuje před nárůstem kriminality propuštěných cizinců. Má sice připravené řešení, a to zaplatit cizincům cestu zpět do jejich vlasti, pro většinu z nich je však taková nabídka nepřijatelná.
Letenky si nechte
Návrh ministerstva vnitra, který schválila vláda, předpokládá, že umožní dobrovolný návrat 2000 cizinců, kteří ztratili práci a nemají prostředky na cestu domů. Jednalo by se o příspěvek na návrat v maximální výši 500 eur na osobu (14 000 korun). Celkové náklady na tento příspěvek by tak dosáhly téměř 61 milionů korun.
Vízum, letenka, pracovní povolení, poplatky agentuře a úplatky úředníkům. To jsou položky, které dělníkům z Asie zvedají cenu za získání práce v Česku až na deset tisíc dolarů (220 tisíc korun). Vrátit se domů bez toho, aniž by si vydělali alespoň na tyto náklady, si většina z nich nemůže dovolit. Podle Marcela Wintera, předsedy Česko-vietnamské společnosti, by vláda měla místo proplácení letenek především upravit současné podmínky při udělování víz. „Pokud budou muset Vietnamci znovu dávat deset až třináct tisíc amerických dolarů, aby si u nás zajistili práci a vízum, tak je pro ně tato nabídka zcela bezpředmětná,“ tvrdí Winter.
Markéta Kadlecová z organizace Člověk v tísni, která se problematikou cizinců v Česku zabývá, potvrzuje, že zájem o letenky domů je minimální. „Nevím o nikom, kdo by chtěl nabídku státu na zaplacení cesty domů využít,“ řekla týdeníku EURO.
Kriminalita poroste
Nejhorší situaci očekávají radnice a neziskové organizace v Plzni, Pardubicích či Mladé Boleslavi, kde sídlí firmy jako Panasonic, Foxconn nebo Škoda, jež cizince ve velké míře zaměstnávají. „Na neziskové organizace v těchto oblastech se dnes obracejí už stovky lidí. Stále častěji také komunikujeme se zástupci vietnamských a mongolských komunit,“ říká Kadlecová.
Ministerstvo vnitra uvedlo, že do března letošního roku bude v Česku propuštěno dvanáct tisíc zahraničních pracovníků a do půl roku vyprší pracovní povolení 68 tisícům. Šéf resortu Ivan Langer (ODS) odhaduje, že deset až patnáct procent propuštěných cizinců může začít z existenčních důvodů páchat trestnou činnost. Dalších 70 až 80 procent jich bude usilovat o zajištění pobytu, třeba i nezákonně, formou fingovaných manželství nebo na ilegálním trhu práce. Zbylých deset až patnáct procent by se pak mělo pokusit odejít do jiných zemí Evropské unie.
Langerův úřad chce také podpořit krajská města v zajištění poradců, kteří by cizincům v obtížné sociální situaci pomohli a podali potřebné informace. Nabídku už přijaly například Pardubice, které očekávají velké problémy. Zdejší úřad práce eviduje celkem 7714 cizinců s pracovním povolením. Nejčastěji pocházejí z Ukrajiny a Vietnamu (2700) nebo Mongolska (1200). Největší pardubický zaměstnavatel, firma Foxconn, kde v současné době pracuje kolem 1200 zahraničních dělníků, musela jen loni propustit 500 cizinců, převážně z asijských zemí.
Pod stovku nejdeme Týdeník EURO zjišťoval, jak se žije nezaměstnaným cizincům v Praze. Málokterý z oslovených byl ale ochotný nechat se také vyfotografovat. Většina nezaměstnaných cizinců zde pobývá na hranici legality a kromě práce jim většinou chybějí i potřebná povolení. Polák Eda, který se nakonec k rozhovoru za čtyři sta korun uvolil, doklady sice nemá, ale je občanem Evropské unie, takže se cizinecké policie bát nemusí. V Čechách žije sedm let. Nyní je bez práce a bydlí v Armádě spásy v pražských Holešovicích, kde dostává také najíst. „Dřív jsem pracoval u Číňanů a vykládal kamiony. Teď hledám práci,“ říká. Prý i na Číňany dolehla ekonomická krize. „Zboží se neprodává, koruna jde nahoru, dolar dolů. Všude je krize,“ vypráví Eda. S ostatními cizinci se prý moc nestýká, ale přiznává, že konkurence je mezi nimi velká. „Třeba Mongolové,“ zlobí se Eda, „pracují klidně za 50 korun na hodinu a berou nám práci.“ Sám si dle svých slov vydělá 120 až 150 korun za hodinu. Samozřejmě načerno. Získat místo oficiálně přes pracovní agenturu se prý snažil, ale marně. Jednatel agentury zaměstnávající dělníky převážně z Ukrajiny týdeníku EURO potvrdil obrovský pokles zájmu firem o zahraniční pracovníky. „Ještě v létě jsme zajišťovali práci 1600 cizinců, dnes je to pouze 600. Co vím, tak jiné agentury, které umístily třeba ve Škodovce 1400 lidí, jich dnes mají 200. Snažíme se pro propuštěné hledat uplatnění jinde než v automobilovém průmyslu, ale je to těžké,“ říká šéf firmy, jenž si nepřál být jmenován. Poptávka po pracovní síle prý existuje například v potravinářském průmyslu, zemědělství nebo ve stavebnictví, ale mzdy se zde těm „škodováckým“ ani vzdáleně nepřibližují. „Tito lidé sem většinou přijeli, aby zabezpečili rodinu doma, a devět tisíc hrubého v pekárně je logicky nemůže vytrhnout,“ říká šéf agentury.
Trh se pročistí
Počet ilegálně zaměstnaných cizinců se za současné situace ještě zvýší. Když se zahraniční dělníci rozptýlí z lépe kontrolovatelných výrobních hal do zemědělství nebo stavebnictví, možnost jejich kontroly ze strany státu bude ještě složitější. „Od roku 2010 by se situace už měla zlepšit. V platnost vstoupí nový zákon, podle něhož bude ilegální zaměstnávání trestným činem,“ sdělila týdeníku EURO Jaroslava Rezlerová, ředitelka společnosti Manpower, jedné z největších pracovních agentur u nás. Dodala, že současný legislativní rámec sice není špatně postavený, ale státní úřady nemají dostatečné páky pro efektivní kontrolu. Celkem se odhaduje, že v Česku žije více než 400 tisíc cizinců. Nejčastěji jde o občany Ukrajiny, Slovenska a Vietnamu. V poslední době se struktura cizinců přicházejících do Čech za prací mění a personální agentury sahají čím dál více na východ. Přesná čísla, kolik cizinců z tohoto počtu v České republice ve skutečnosti pracuje, nejsou k dispozici. Na našem trhu totiž působí více než dva tisíce zprostředkovatelských agentur a mnohé z nich počty ani výdělky těchto lidí nehlásí. „Česká republika je s počtem agentur v Evropě raritou. Povolení dnes dostane úplně každý a kontrola je nemožná,“ říká Rezlerová. „Na našem území nyní podniká stejné množství agentur práce jako například ve Francii, která má 60 milionů obyvatel,“ tvrdí ředitelka Manpoweru.
Za současnou situaci může špatná zaměstnanecká politika státu, která postrádá jakoukoli koncepci. V posledních patnácti letech získala v Česku řada továren a takzvaných montoven štědré investiční pobídky. Přinesly sice mnoho pracovních míst, ale řadu nekvalifikovaných pozic bylo obtížné obsadit. „Stát neměl masivní příchod zahraničních pracovníků pod kontrolou. Nyní by jim české úřady měly pomoci s vyhledáním nové práce, protože existuje stále mnoho pracovních míst, na kterých Češi nechtějí pracovat. Kvůli jazykové bariéře si místo sami najdou těžko,“ uzavírá Rezlerová.
Tab.:
Nejvíce v historii
Vývoj počtu cizinců v České republice
Národnost*31. 12. 2006*30. 6. 2007*31. 12. 2007*30. 6. 2008*31. 12. 2008*nárůst/pokles (v procentech)
Ukrajina*102 594*114 980*126 526*126 588*131 965*4,1
Slovensko*58 384*63 317*67 880*72 326*76 034*10,7
Vietnam*40 779*45 023*50 955*56 659*60 258*15,4
Rusko*18 564*20 776*23 303*24 883*27 178*14,3
Polsko*18 894*19 803*20 607*21 205*21 710*5,1
Ostatní*82 241*92 115*102 816*112 133*121 156*15,1
Celkem*321 456*356 014*392 087*413 794*438 301*10,5
Pramen: Český statistický úřad
Tab.:
Geometrickou řadou
Kteří cizinci u nás za patnáct let nejvíce přibyli
Národnost* počet v letech 1994*2007
Vietnam*9 633*60 258+
Mongolsko*418*6026
Kazachstán*31*2959
Uzbekistán*2*1114
+údaj za rok 2008
Pramen: Český statistický úřad
Praporek:
Ministr vnitra odhaduje, že deset až patnáct procent propuštěných cizinců může začít z existenčních důvodů páchat trestnou činnost
