PRAHA (flp) - S rozedněním se osvětlení vypne, s příchodem šera aktivuje. Senzory sledují každý krok pracujících – když systém dostane zprávu, že zaměstnanec budovu opustil, ale někdo přesto pracuje u jeho počítače - okamžitě informuje bezpečnostní službu. Tak vypadá provoz v moskevských kancelářích, které stavaři a architekti naučili myslet. „Chytrých“ budov je v Moskvě přes dvacet a další jsou ve výstavbě. Většinu z nich si staví velké ruské petrochemické společnosti či firmy, jež se zabývají těžbou a zpracováním nerostných surovin. Sergej Rud, ředitel developerské společnosti Armo-Group, tvrdí: „Inteligentní budova dokáže se svým vlastníkem komunikovat a okamžitě reagovat na jeho potřeby.“
Kromě toho, že svým vlastníkům budovy vylepšují image, umí jim také snížit náklady. Zatímco v „běžné“ kanceláři 70 procent energie spotřebuje ventilace a světlo, nové budovy vše vypnou, jakmile zaměstnanec odejde. Někteří analytici se domnívají, že lze díky inteligentním systémům na ploše 50 tisíc čtverečních metrů ušetřit až čtvrt milionu dolarů ročně.
Důmyslná zařízení rovněž výrazně snižují riziko požáru a vloupání, čímž klesají i náklady na pojištění. To potvrzuje i obchodní ředitelka pojišťovny Reso-Garantija Marina Sivertsevová: „Čím více bezpečnostních prvků budova má, tím nižší je i pojistka, v případě chytrých staveb proto poskytujeme slevu ve výši dvaceti až třiceti procent.“
První kanceláře tohoto typu se v Moskvě objevily na konci devadesátých let. Mezi pionýry patřily ruské giganty Yukos a Gazprom. Inteligentní budovy však v Rusku přestávají být výsadou pouze velkých firem, podobné stavby dokončilo i ministerstvo financí či ministerstvo železnic.
K čemu je dobrá inteligence
(Výhody chytrých budov)
- image moderní firmy
- úspora energie
- nižší riziko požáru či vloupání
- menší náklady na pojištění
