Nízkoenergetické a pasivní bydlení je stále dostupnější a s ohledem na ceny energií se podle odborníků do budoucna rozhodně vyplatí. Snižování energetické náročnosti budov navíc brzy stavitelům nařídí Evropská unie.
Foto: Naxos
V Evropě je už více než 32 tisíc takzvaných pasivních domů, v Česku je jich zatím jen několik set, ale jejich počet stále narůstá. „Nová státní politika bydlení, kterou schválila vláda v červenci, klade zcela správně velký důraz na roli energetických úspor v rezidenčních budovách. Rostoucí cenou energie se náklady občanů na bydlení pořád zvyšují. To zvláště u nízkopříjmových skupin může být problém,“ říká Petr Holub, koordinátor iniciativy Šance pro budovy. Ta si klade za cíl modernizovat české stavebnictví právě směrem ke kvalitnějším a úspornějším budovám. „Novou výstavbou v pasivním energetickém standardu se dá ročně uspořit až desítky tisíc korun na domácnost, a to navíc při zvýšení komfortu bydlení,“ tvrdí Holub.
Pro srovnání běžná česká novostavba spotřebuje podle údajů společnosti EkoWatt ročně na vytápění zhruba 100 až 120 kilowatthodin na čtvereční metr. U takzvaných nízkoenergetických domů nesmí roční spotřeba tepla na vytápění překročit 50 kilowatthodin na metr čtvereční. Pasivní domy a byty jsou ještě úspornější a nesmí za rok spotřebovat na topení víc než 15 kilowatthodin na metr čtvereční.
Nulová spotřeba jako standard
Do budoucna nebudou takovéto úspory energie ničím výjimečným. Od roku 2020 se totiž budou podle evropské směrnice číslo 2010/31/EU o energetické náročnosti budov stavět i v Česku pouze domy s nulovou spotřebou. I když pojem „téměř nulová spotřeba“ zatím není přesně definován, je podle odborníků pravděpodobné, že bude primárně vycházet právě z požadavků, které jsou dnes kladeny na pasivní domy. „Blížíme se k velké modernizaci českého stavebnictví, která je řešením mnoha problémů. České budovy jsou dnes ve špatném energetickém standardu, zdroje energie pocházejí z nestabilních regionů a znečišťují životní prostředí, navíc za ni platíme vysoké účty,“ míní Holub. Pasivní budovy jsou podle něho řešením. „V jejich výstavbě se neustále zdokonalujeme, materiály a technologie jsou čím dál dostupnější a levnější,“ vysvětluje. Jako investice do budoucna se tak nízkoenergetické a pasivní bydlení rozhodně vyplatí.
Pasivní byty ve velkém
Zatím největší pasivní bytovou výstavbu v Česku realizuje developerská společnost JRD. „Bytové domy Ecocity Malešice budou realizovány ve dvou etapách. První zahrnuje 44 bytů, ve druhé etapě vznikne bytů 66,“ přibližuje projekt výkonný ředitel JRD Martin Svoboda s tím, že zahájení stavby první etapy je plánováno na polovinu příštího roku. K jejímu dokončení by mělo dojít koncem roku 2013. „Cena rodinného bytu 3+kk s terasou je 53 tisíc korun za metr čtvereční,“ říká Svoboda. Soubor celkem pěti bytových domů tohoto projektu se bude nacházet na návrší Malešické stráně nedaleko ulic Univerzitní a Bakalářská.
Byty v projektu Ecocity Malešice využívají díky vhodné orientaci vůči světovým stranám energii ze slunce, teplo vydávané domácími spotřebiči i samotnými obyvateli domu. Jeho ztrátám zamezují mimořádně silná vrstva tepelné izolace a okna s trojskly. „Velkou péči jsme věnovali vytvoření tepelné pohody i v horkých letních dnech. Předsazené konstrukce zajišťují dostatečné stínění, okna mají navíc výbavu pro elektronicky ovládané žaluzie, které v létě mohou byt chránit před vyššími teplotami. Společně s řízeným větráním a rekuperací docílí obyvatelé domu ideálních teplot i v těch největších vedrech,“ tvrdí Svoboda. V běžných bytech přitom teploty v letních dnech stoupají i vysoko nad 30 stupňů. S pasivními byty se můžeme kromě Prahy setkat i v Českých Budějovicích, Brně a Pohořelicích.
Bez prachu a pylu
Bydlení v pasivním domě přináší úsporu na energiích a zároveň prospívá zdraví. Zdravé vnitřní prostředí zajišťuje řízené větrání s rekuperací odpadního tepla. Díky tomu se získá až 90 procent energie, která by v běžném bytě unikla otevřeným oknem. „Větrání okny v pasivním bytě není potřeba, nevzniká tedy průvan a obyvatelé nejsou rušeni hlukem z ulice. Přesto ale samozřejmě větrat okny lze. Jen to není zapotřebí,“ konstatuje Svoboda. Prachové a pylové filtry zbavují přiváděný vzduch škodlivin z vnějšího prostředí. Do domu se nedostává ani vlhkost.
