Domy, které povstávají z mlhy

4. 1. 2006

Zlatý řez vydal knihu, která se musí číst za chůze

Česká architektura 20. století se dnes nachází v zóně časové relativity. Zčásti je již vnímána historicky, zčásti je stále považována za architekturu současnou, bez jasné umělecké či historické ceny.
Zřejmě to souvisí s jiným aspektem: Asi v žádném období nebyla soudobá architektura přijímána širokou veřejností tak negativně jako dnes. Mnoho lidí považuje současné stavby za vyloženě ošklivé a s Tančícím domem se dodnes nesmířili. Je to naše specifikum, ve Švýcarsku si obyvatelé horské vesničky bez problémů vyberou pro svou školu ten nejprogresivnější projekt.
Rozporuplně nakládáme i s celou moderní (i postmoderní) tradicí. U nás masově rozšířený bílý funkcionalismus 20. a 30. let se lidem i architektům stále líbí, ale zároveň mnoho stejně cenných modernistických staveb dozrává pro buldozer. A ještě horší je to s pozdějším obdobím, se socialistickým realismem 50. let a s centrálně řízenými projektovými ústavy za panelákové normalizace. Odtud pocházejí kořeny naší nedůvěry v moderní architekturu. Samozřejmě že kvalitních staveb v tomto období vzniklo nesrovnatelně méně, ale najdou se.
Že nejde jen o to, kdy stavba vznikla, dobře ilustruje příklad dvou libereckých Ještědů: hotel a vysílač na hoře Ještěd od architekta Karla Hubáčka se stal symbolem města i kraje, Liberec dokonce usiluje o jeho zapsání na seznam světového dědictví UNESCO. Zato liberecký obchodní dům Ještěd od architektů Karla Hubáčka a Miroslava Masáka má být odstraněn, aby uvolnil místo zábavnímu komplexu. Zkrátka zatímco například v české literatuře kánon nejlepších děl druhé poloviny 20. století již víceméně existuje, v architektuře se stále pohybujeme v mlze.
Mizerný rozhled po moderní a současné architektuře se však již několik let snaží mapovat nakladatelství Zlatý řez. V roce 1997 vydalo průvodce Praha – architektura XX. století, koncem loňského roku vyšel obsáhlý průvodce po moderní architektuře Moravy a Slezska, třetí díl, pokrývající území Čech, by mě vyjít v roce 2007.
Moravsko-slezský průvodce vznikal téměř pět let a je dosud nejrozsáhlejším soupisem památek a výjimečných staveb 20. století u nás – zaznamenává přes tisíc objektů. U více než třetiny z nich jsou základní informace doplněny archivními fotografiemi, plány a krátkým textem. U Brna, Olomouce, Ostravy a Zlína autoři zachycují i urbanistický vývoj. Knihu přehledně rozčlenili a doplnili rejstříky a životopisy nejvýznamnějších architektů. Může sloužit jako praktický průvodce, proto zahrnuje i mapy regionů, měst a městských částí, kde jsou jednotlivé stavby zakresleny.
Na knize pracovalo dvanáct autorů pod vedením editorů Pavla Zatloukala, ředitele Muzea umění v Olomouci, a Michala Kohouta, architekta a autora publikací o moderní architektuře.
Jak píše v úvodu publikace Vladimír Šlapeta, na území Moravy a Slezska se střetávalo několik vlivů: industriálně vyspělá západní civilizace (mnoho architektů studovalo v první polovině 20. století ve Vídni a na německých univerzitách) s agrární a feudální kulturou východu. V tomto regionu se počátkem století narodilo několik proslulých architektů, ať již jde o Josefa Mariu Olbricha, Adolfa Loose či Jana Kotěru. Jednu ze svých nejlepších staveb - vilu Tugendhat realizoval v Brně Ludwig Mies van der Rohe.
Výjimečné architektonické soubory vznikly v meziválečném období v Brně (především Bohuslav Fuchs) a ve Zlíně (F. J. Gahura a Vladimír Karfík). Architektonickou podobu Moravy i Slezska značně ovlivnili také německy mluvící architekti, od Adolfa Loose, přes Josefa Hoffmanna k sourozencům Gessnerovým či manželům Oehlerovým. Na Valašsku působil asi nejvýznamnější slovenský architekt Dušan Samo Jurkovič.
V letech šedesátých vznikl například zlínský obchodní dům architekta Zdeňka Plesníka a ve druhé půlce 80. let se probouzejí mladí brněnští architekti Aleš Burian, Petr Pelčák a Jan Sapák, kteří se později sdružili ve spolku Obecní dům. Okruh Obecního domu dominoval brněnské architektuře především v první polovině devadesátých let. Dnes je architektonická scéna Moravy a Slezska samozřejmě bohatší. V Brně také vychází již několik let velmi kvalitní architektonický časopis Era 21. Jedno z loňských čísel Ery bylo věnováno rekonstrukcím staveb 20. století.