Solární elektrárny na střechách rodinných domů vyrábějí v Česku elektřinu už dlouho. Rostislav Čáp z pražských Horních Měcholup byl však jedním z prvních, kdo panely napojil na malou domácí baterii v garáži. Nemalé investice za 450 tisíc korun ale ani po necelých dvou letech nelituje.
„Se systémem jsem spokojený,“ pochvaluje si Čáp, který původně počítal s návratností kolem 13 let. Díky rostoucím cenám elektřiny však už dnes předpokládá, že se mu vložené peníze vrátí rychleji. Nezůstal přitom osamoceným průkopníkem.
ČEZ, který baterii v domě rodiny Čápových instaloval, vybavil do dneška systémem necelou stovku tuzemských domácností. Další důležitý hráč na trhu, společnost S-Power, instalovala doposud panely s akumulací zhruba v osmdesáti rodinných domech. Podle šéfa firmy Jaroslava Šuvarského se původně předpokládalo, že zhruba 15 až 20 procent zájemců o střešní fotovoltaiku bude chtít systém napojit i na drahou baterii. „A přitom to je 34 procent,“ pochvaluje si poptávku Šuvarský.
Nová zelená baterkám
Důvodů pro rozvoj trhu s domácími bateriemi je několik. Tím hlavním je bezesporu možnost získat státní příspěvek. Podle Veroniky Štefkové ze Státního fondu životního prostředí (SFŽP) vyplatil fond dotaci na pořízení baterie už 215 žadatelům. Celkem tak mezi ně rozdělil 21 milionů korun. Právě skutečnost, že na baterii je možné získat až 105 tisíc z programu Nová zelená úsporám, odstartovala domácí bateriový boom v Česku. Bez podpory se akumulace jen sotva někomu vyplatí a lze předpokládat, že mimo program si systém v Česku nepořídil. Data SFŽP tak dostatečně vypovídají o celkovém počtu baterií v Česku.
Úložiště energie přinesou revoluci. Zažehnout ji může Česko
Ve srovnání se sousedním Německem, kde podle Spolkového svazu solárního hospodářství (BSW-Solar) funguje už 52 tisíc domácích baterií, je trh v Česku teprve v počátcích. Aktuální čísla ale zdaleka nejsou konečná. Fond již schválil celkem 419 žádostí o dotaci, a je tak jisté, že se počet baterií v českých sklepeních a garážích v brzké době minimálně zdvojnásobí.
Podobně jako kdysi u solárních panelů začala s rozšířením baterií v poslední době klesat také jejich cena. Podle BSW-Solar se za poslední tři roky snížila o 40 procent a svaz předpokládá další strmý propad. Ne všechny prognózy jsou tak optimistické. Že baterie jsou dnes výrazně levnější než před pár lety, je však fakt.
Peníze, nebo blackout
Dalším důvodem rostoucí poptávky je skutečnost, že energetické firmy začaly za přebytečnou energii dodávanou do sítě malovýrobcům platit. To nezvyšuje atraktivitu samotných domácích baterií, ale především klasických solárních panelů i bez možnosti elektřinu uskladnit. Poptávka po akumulaci se s tím však logicky svezla.
Vykupování elektřiny od domácností doposud nebylo obvyklé. Podle některých výkladů energetického zákona totiž malovýrobci bez licence elektřinu do sítě dodávat nesmějí a Energetický regulační úřad hrozil takovým domácnostem kontrolami. Zákon je však velmi nejednoznačný a dodávky do sítě výslovně nezakazuje.
ČEZ a největší alternativní dodavatel Bohemia Energy proto za elektřinu začaly malým solárníkům bez licence platit, případně poskytovat slevy. Podle ředitele ČEZ Prodej Michaela Pupaly tak výrobce získá za jednu vyrobenou megawatthodinu zhruba 400 korun. Bohemia Energy zase výrobcům platí částku, za jakou byla elektřina v dané chvíli obchodovaná na burze.
Ne všechny majitele domácích baterií však motivují k investici ekonomické důvody. „Překvapivě je důležitým tématem pro zákazníky blackout,“ říká Šuvarský. Pro solárníky, kterým v branži přezdívají apokalyptici, nehrají propočty návratnosti hlavní roli. Větší význam přikládají zprávám o přetížení přenosové soustavy.
Přečtěte si také:
Vláda chtěla oživit zájem o střešní solární elektrárny. Firmy ale o miliardy nestojí
Zlaté sluneční žně. Majitelé elektráren si vyplácejí dividendy
Obří solární park na Mělnicku vydělává 150 milionů ročně
Dobře pro ČEZ, špatně pro spotřebitele. Cena elektřiny na burze strmě roste
