Ruská ekonomika je v současnosti křehká a Kreml už brzy nebude schopen zabránit propuknutí větší krize. Alespoň to tvrdí Alexander Kolyandr, odborník na tamní hospodářství a výzkumný pracovník think tanku Centrum pro analýzu evropské politiky. Jeho nejnovější zpráva poukázala na rostoucí problémy, k nimž dochází v důsledku toho, že válka na Ukrajině už trvá přes dva roky.
Ruským centrálním bankéřům a politikům se sice zatím dařilo držet ruskou ekonomiku nad vodou, jejich štěstí se však podle analýzy brzy vyčerpá. „Muži a ženy, kteří řídí centrální banku země, ministerstvo financí a ministerstvo hospodářského rozvoje, jsou vysoce kvalifikovaní. Právě to zachránilo Rusko před ekonomickým kolapsem v roce 2022. Po dvou letech ale i tito lidé jasně chápou dlouhodobou nemožnost úkolu, který jim byl uložen. Otázkou je, zda si troufnou říct to šéfovi. A pokud ano, poslechne je (Vladimir) Putin?“ píše Kolyandr ve svém textu, na který upozornil web Business Insider.
Vysoká inflace, nedostatek pracovníků
V ruské ekonomice se podle odborníků v současnosti objevují vůbec první zásadní známky problémů od doby, kdy Západ na zemi začal uvalovat sankce. Právě různá obchodní omezení, jako je zákaz dovozu energií do Evropy nebo cenový strop umožňující prodávat ruskou ropu maximálně za 60 dolarů za barel, zasadily velkou ránu finančním možnostem Kremlu. Ruské daňové příjmy z prodeje energií totiž kvůli nim vloni podle Bloomberu klesly o zhruba 24 procent.
Dalším závažným problémem Putinova Ruska jsou rostoucí náklady na válku, a to jak z hlediska financí, tak i lidí. Země se totiž potýká s nedostatkem pracovníků, což vede ke zvyšování mezd a inflaci. Ceny v zemi na jaře rostly takřka osmiprocentním tempem, což je dvojnásobek cíle stanoveného centrální bankou. Spotřebitele ale trápí rovněž vysoké úrokové sazby, které dosahují 16 procent.
„Kreml nemůže snižovat státní výdaje, dokud válka na Ukrajině pokračuje. Válka však zároveň výrazně odčerpává pracovní sílu, zvyšuje inflaci a snižuje blahobyt obyvatelstva. Inflace navíc vede k navýšení úrokových sazeb, což dusí veškeré investice a nadále ještě více deformuje ruskou ekonomiku,“ myslí si Kolyandr.
S jeho názorem přitom souhlasí i někteří další experti. Podle nich Kreml v současnosti čelí problémům, které souvisejí s tím, že země musí vybalancovat řízení své ekonomiky s neustálým prodlužováním války. Jiní odborníci pak zase tvrdí, že ruský hospodářský růst se už stal na válce natolik závislým, že si ji země aktuálně nemůže dovolit ani prohrát, ale ani vyhrát.
Zaberou sankce proti Číně?
Jak dlouho ještě ruská ekonomika vydrží pohánět současnou válečnou mašinérii, závisí do velké míry i na Číně. Ostatně, právě tam se v těchto dnech Putin po dalších vyhraných „volbách“ vydal v rámci nového prezidentského mandátu na svoji první oficiální státní návštěvu.
Peking Kremlu po začátku invaze podal tolik potřebnou pomocnou ruku, díky níž se Rusko vyrovnalo s následky přerušení obchodu s Evropou a Spojenými státy mnohem lépe. A jak se z nejnovějších vyjádření čínského prezidenta Si Ťin-pchinga i jeho ruského protějšku zdá, spolupráce obou zemí se má do budoucna nadále prohlubovat.
„Pro Rusko, obležené sankcemi a globální izolací, Čína představuje klíčové záchranné lano schopné výrazně pomoci jeho ekonomice. Čína je totiž hlavní destinací ruského obchodu s energiemi a zároveň hlavním poskytovatelem kritického vybavení a technologií, k nimž se Rusko jinak nemůže dostat kvůli uvaleným sankcím ze strany Západu,“ cituje Deutsche Welle Philippa Ivanova, zakladatele poradenské společnosti Geopolitical Risks + Strategy Practice.
Podobný názor má také Alicia Garcia-Herrerová, hlavní ekonomka pro Asii a Tichomoří z francouzské investiční banky Natixis: „Moskva by bez Pekingu neměla dostatek kamionů, čipů, dronů nebo meziproduktů, protože Čína je v současnosti jedinou zemí, která toto zboží do Ruska vyváží.“
Mnozí odborníci se tak domnívají, že pro další vývoj ruské ekonomiky bude velmi zásadní, zda bude Evropa spolu s USA uvalovat sankce na čínské společnosti obchodující s Ruskem. „Spojené státy byly úspěšné v tom, že se jim povedlo přinutit čínské banky, aby nefinancovaly export do Ruska. Nyní je ovšem velmi důležité, aby USA v tomto tlaku pokračovaly. Sankce totiž musí zahrnovat jakoukoli společnost, která vyváží zboží do Ruska, a to především u produktů, jež mají vojenské i civilní využití,“ uzavírá Garcia-Herrerová.
