První zhodnocení toho, jaký reálný dopad mají dnes spouštěná nová unijní pravidla ochrany osobních údajů (GDPR), chce mít komisařka pro spravedlnost Věra Jourová k dispozici do roka. Na analýze se začne pracovat v podstatě okamžitě, uvedla. Jourová ji chce předat svému nástupci v Evropské komisi, aby měl hned k dispozici reálné hodnocení toho, zda a do jaké míry plní GDPR svůj účel.
„Úsilí, které se do toho nyní vkládá, je enormní. My si proto musíme být jisti, že to přinese také odpovídající výhody. GDPR je hodně obecná norma a bude záležet na aplikaci v zemích a na interpretaci těch pravidel,“ uvedla Jourová. Do roka by tak měla mít Evropská komise k dispozici bilanci, jak GDPR funguje. „Chceme zjistit, do jaké míry máme pravdu, když říkáme, že to nakopne technologické inovace. A do jaké míry je to zátěž pro malé a střední firmy,“ poznamenala Jourová.
GDPR (General Data Protection Regulation) má pomoci hájit práva občanů proti zneužívání jejich osobních dat. Týká se veřejných institucí i firem, které nakládají s osobními údaji svých klientů či zaměstnanců. Přináší také právo na výmaz poskytnutých osobních údajů z marketingových databází. Firmy bez souhlasu klienta nebudou moci ani sledovat jeho chování na internetu nebo prodávat či poskytovat zjištěná data dál. Nová pravidla EU začala platit v pátek.
Komisařka řekla, že nová evropská pravidla ochrany dat by se mohla stát světovým standardem. Jejich principy se promítly do dohody o nakládání s daty z EU v USA, kterou Jourová vyjednávala. Evropská komise o ochraně dat svých občanů diskutuje s dalšími státy, věc je tématem třeba při nyní vrcholících jednáních s Japonskem či s Jižní Koreou. „Tlačíme další země, aby zvyšovaly ochranu dat. Práva Evropanů na soukromí cestují s daty i mimo Evropu a to my musíme garantovat,“ vysvětlila komisařka.
Konečná na čtyři: GDPR ohrožuje malé firmy
Podle Jourové je představa GDPR jako globálního standardu reálná. Komisařka připomněla příslušné zákony v Indii, Brazílii, Izraeli, Kanadě, Jižní Africe, ale třeba také v Austrálii či na Novém Zélandu.
Jourovou mrzí, že osm zemí EU zatím nepřijalo příslušné národní normy. Všem odpovědným ministrům proto napsala, aby jejich schvalování urychlili a aby posílili kapacity národních úřadů na ochranu osobních údajů. „Nechci, aby úřady jen dávaly sankce. Chci, aby též radili a podávali informace,“ řekla komisařka.
Podobně se dnes v Bruselu vyjádřila i šéfka nového Evropského sboru na ochranu osobních údajů (EDPB) Andrea Jelineková. EDPB sdružuje národní úřady, které mají prosazování pravidel GDPR na starosti a mohou rozhodovat o pokutách. Ty mohou být velmi vysoké - horní sazba je až 20 milionů eur (zhruba 500 milionů korun) nebo až čtyři procenta obratu. „Bude záviset na míře provinění, na každém jednotlivém případu, zda pokutu vůbec udělíme,“ řekla dnes novinářům Jelineková. Její zástupce Ventislav Karadjov odmítl, že by národní orgány začaly dávat pokuty hned první den. „Naším cílem je prevence, ne trestání firem a jejich bankroty,“ řekl.
Jak na GDPR krok za krokem. Čtěte seriál Euro.cz:
