Že pandemie Covid-19 už nyní citelně zasáhla většinu významných světových ekonomik, je jasné. Celkem 80 % finančních ředitelů uvádí, že Covid-19 způsobí pokles jejich příjmů nebo zisků. V Česku je toto číslo velmi podobné celosvětovému průměru - 79 %.
Stejně jako v podstatě u všech dotazů, i u tohoto odpovídají nejoptimističtěji finanční ředitelé německých firem: poklesu tržeb či zisků se obává „jen" 56 % z nich. Naopak v zemi s nejvíce nakaženými, Spojených státech amerických, pokles finančních ukazatelů svých firem věští 81 % oslovených ředitelů.
„Dopad na firmy je obrovský a bezprecedentní. Továrny největších výrobců se zastavily, narušily se dodavatelské řetězce, zamrzla poptávka,“ komentuje čísla partner PwC Česká republika a expert na restrukturalizace firem Petr Smutný. Rozdíly mezi zeměmi spatřuje v jejich připravenosti. „V Německu je jasný plán a tamní podnikatelé mají důvěru ve státní instituce, které se chovají předvídatelně a transparentně,” říká Smutný a poukazuje na dlouhodobě systematický přístup Němců, kteří se i za asistence kolegů z PwC Deutschland věnují problematice vládních garancí a jejich zacílení přibližně čtvrt století.
Nejčastější obava českých finančních ředitelů pramení z toho, že světová ekonomika upadne do recese (obává se jí 79 % respondentů), následuje obava z finančních dopadů jako je třeba nedostatek likvidity a kapitálových zdrojů (47 %) a na třetím místě je obava z poklesu nálady spotřebitelů a s tím spojený pokles poptávky (41 %).
Tato trojice největších obav kopíruje i globální pořadí. Co do „procentuálního promoření obavami“ se vymyká pouze strach z nedostatku financování, který v Česku (47 %) pociťuje výrazně méně ředitelů, než je celkový průměr (70 %), ale i než kolik jich je v Německu (72 %) či USA (75 %).
„Obava z poklesu světové ekonomiky koresponduje s proexportním zaměřením českých firem. Relativně menší obava z nedostatku financování může odrážet víru v silný finanční sektor a proklamovaná opatření České národní banky,“ říká ředitelka účetního poradenství a auditních služeb PwC Olga Řehořková s tím, že účastníky průzkumu jsou zástupci středních a větších firem, kterých se krátkodobý nedostatek financování nedotkne tolik, jako menších podnikatelů a živnostníků.
A jak hodlají firmy podle finančních ředitelů na krizi reagovat? Nejčastěji plánují čeští finanční ředitelé omezovat náklady (76 %) a odkládat či rušit plánované investice (71 %). Tato opatření plánuje výrazně víc českých ředitelů, než jak je tomu u jejich německých protějšků. V Německu plánuje „ořezávat náklady“ 63 % ředitelů a odkládat či rušit investice „jen“ polovina respondentů. Úplně nejméně se potom na investice chystají sahat Dánové. V zemi, jejíž klidný přístup k pandemii je často dáván za příklad, plánuje omezovat investice jen 41 % finančních ředitelů.
Olga Řehořková z PwC se domnívá, že právě omezení nákladů a investic v krátkodobém horizontu bude nejčastějším opatřením firem v boji s následky koronavirové krize. „Zároveň se na základě diskusí s finančními řediteli domnívám, že se firmy poučily z krize v roce 2008 a že se nebude jednat o omezení či rušení investic, ale spíše o jejich odklad o pár měsíců,” dodává Řehořková.
Klíčové pro vývoj jednotlivých ekonomik bude, za jak dlouho po skončení pandemie se dovedou firmy vrátit do „normálního stavu“. Jak dlouho by to podle oslovených ředitelů firmám trvalo, kdyby hypoteticky pandemie Covid-19 skončila právě dnes? Přes polovina (55 %) českých ředitelů očekává, že by se tak stalo do tří měsíců, 29 % (výrazně více než světový průměr 20 %) dokonce myslí, že se do „starých kolejí“ vrátí do měsíce. Naopak 24 % ředitelů očekává, že to bude trvat déle než půl roku.
Nejoptimističtější jsou opět v Německu, kde návrat do normálu do tří měsíců čekají plné tři čtvrtiny oslovených ředitelů. Těsně v závěsu je Švýcarsko, kde to stejně vidí 72 % finančních ředitelů. Poněkud překvapivě mají větší víru v rychlý návrat i zástupci amerických firem, kde znovunastartování za jedno čtvrtletí předpokládá 61 procent ředitelů.
Podle Petra Smutného z PwC by se při nynějším teoretickém konci pandemie firmy do předkrizové kondice vrátily přibližně v září. „Nejdřív se musí vyřešit a přenastavit základní logistika s ohledem na pravděpodobnost přetrvání některých opatření. Může jít například o změny směn nebo uspořádání výroby, aby se lidé méně potkávali a nepracovali blízko sebe. Následně se bude muset řešit, jak a na co použít peníze, kterých bude nedostatek. Klíčová bude potom obnova poptávkového řetězce. Bude trvat, než se lidé opět osmělí a začnou utrácet i za zdánlivě zbytné věci,” dodává Petr Smutný, který se poradenství firmám v krizi věnuje přes dvacet let.
