S výjimkou dodavatelů pro automobilový průmysl zatím tuzemské firmy německou krizí příliš postiženy nejsou.
Problémy se ale začínají rychle přelévat přes hranici zejména kvůli silnému obchodnímu napojení exportérů na německý trh.
Německá recese se do české ekonomiky přenáší neobyčejně rychle hlavně v průmyslu. V jiných sektorech oslabení není tak markantní, ale zčásti jde i o zpoždění statistických zpráv. Například poslední údaje zahraničního obchodu a maloobchodních tržeb větší oslabení ekonomiky nenaznačovaly. „Zatím však byly zveřejněny údaje teprve za září. A podobně i jiné typy zpráv mají až dvouměsíční zpoždění, více nepříznivých zpráv uvidíme hlavně příští rok,“ říká analytik společnosti Atlantik FT Josef Kvarda.
Obavy z možného krachu automobilového průmyslu v Česku se zatím nenaplňují. „Pravděpodobně však na ně dojde. V případě úsporných opatření jsou první na řadě automobily – nejen u nás, ale i ve světě,“ dodává analytik.
Dodavatelé autodílů čekají těžké časy
Pomyslným lodivodem automobilového průmyslu ve střední Evropě je přitom právě Německo – a to diktuje směr i rychlost plavby. Všechny modely žilinské automobilky Kia například míří do Česka přes německou centrálu. „Kia Motors Slovakia tedy přímo nemění obchodní podmínky pro českého importéra,“ ujišťuje mluvčí společnosti Dušan Dvořák. „Jsme součást koncernu Continental, dodávky z Otrokovic i z Púchova končí na mnoha trzích světa. Podmínky určuje centrála bez ohledu na místní obchodní vazby,“ říká Lenka Bobálová z otrokovického Barumu. Firma přitom až do konce roku zrušila víkendovou výrobu. „Jsou plné sklady. Neprodává se, takže by to nebylo kam dávat,“ lakonicky komentuje situaci místopředseda odborové organizace Barum Continental Josef Fleischmann.
Nepřetržitou výrobu přerušila švýcarská společnost Ems-Patvag, která automobilkám dodává roznětky do airbagů, napínačů bezpečnostních pásů a další komponenty. Firma nyní vyrábí ve třísměnném provozu od pondělí do pátku. „Naši odběratelé budou brát méně zboží, tak jsme na to museli zareagovat,“ říká jednatel Vladimír Buriánek. Společnost přitom vloni v Brankovicích na Vyškovsku vybudovala zcela nový závod.
„Zakázky klesly až o 80 procent. Budeme rádi, když letos vytvoříme kladný hospodářský výsledek,“ obává se generální ředitel olomoucké Alw Industry Vojtěch Vyroubal. Automobilkám dodává firma hliníkové odlitky. A samozřejmě se i propouští. Podle výrobního ředitele Helly Autotechnik Nova Marka Ryšavého mohelnická firma na výrobu světlometů zkrátila denní směny.
Němci omezují investice
Ostatní obory dosud na dopady německé recese čekají. „Letošní kontrakty jsou nasmlouvány a blížící se Vánoce zatím poptávku udržují,“ vysvětluje mnichovský dovozce dřevěných hraček z různých českých malých firem Klaus Höchtenstoff. Zároveň ale přiznává, že kontrakty na příští rok zatím neuzavírá, protože čeká, jaký provozní úvěr mu na příští rok nabídne jeho banka. Podle finančních podmínek teprve objedná zboží.
„Odběratelé z Německa už omezují investice. A to se projevuje poklesem zájmu o dodávky na příští rok,“ avizuje problém generální ředitel strojírenské společnosti Kovosvit Libor Kuchař. „Musíme s tím počítat, jsme připraveni i na případné snížení výroby,“ souhlasí ředitel strakonické strojírny ČZ Václav Vyšín. Jak dodává, řešením dnes už není snížení ceny nebo marže pro odběratele. „Vázne odbyt, takže ani snížení ceny zakázky nepřitáhne,“ vysvětluje.
Na to, zda němečtí odběratelé obnoví zakázky i na příští rok, nyní napjatě čeká management i zaměstnanci textilního podniku Košulenka ve Strážnici na Hodonínsku (bývalá textilka Šohaj). „Abychom ušetřili, museli jsme sestěhovat výrobu do jedněch prostor. Letošní hospodářské výsledky budou i tak oproti původním plánům horší,“ říká Alena Furišová z firmy, která zaměstnancům vyplácí mzdu pravidelně několik dní po dohodnutém termínu.
Pokles hlásí i železárny
Recese v Německu dopadla, byť v omezené míře, též na společnost ŽDB Group ze skupiny KKCG podnikatele Karla Komárka. Firma vyváží za západní hranice především dráty a hutní výrobky. „Poklesy jsou v řádech několika milionů korun v tržbách, což má následně i dopad do zisku,“ popisuje ekonomický ředitel společnosti Tomáš Hladík.
Vzniklé ztráty se ŽDB snaží nahradit hledáním nových trhů, což je však vzhledem ke špatné situaci v Evropě značně složité. Nelze tak vyloučit v budoucnu potíže plynoucí z celosvětové krize. Podnik tak bude muset více plánovat produkci podle stavu zakázek. ŽDB loni zvýšila tržby o 200 milionů na 6,8 miliardy korun. Export z toho činil asi dvě třetiny. Tato bohumínská firma zaměstnává zhruba 3000 lidí.
