Válka v Iráku Veškeré prognózy vývoje musíme rozdělit na dva základní scénáře. První z nich je založen na tom, že válka v Iráku bude krátká (nejdéle několik týdnů). Druhý z nich vychází z předpokladu, že válka bude vleklá s nejasným výsledkem.
Válka v Iráku
Veškeré prognózy vývoje musíme rozdělit na dva základní scénáře. První z nich je založen na tom, že válka v Iráku bude krátká (nejdéle několik týdnů). Druhý z nich vychází z předpokladu, že válka bude vleklá s nejasným výsledkem.
Hrubý domácí produkt
Scénář 1 - krátká válka Pokud bude válka trvat jen pár dní, nebude mít na ekonomiku zásadní vliv. V delším horizontu však přinese rychlejší oživení. Krátká válka by totiž mohla přinést zlepšení spotřebitelské nálady i levnější ropu a celá světová ekonomika by díky tomu dostala nový stimul k růstu. Českým podnikům by se kromě toho mohly teoreticky otevřít nové příležitosti na Blízkém východě.
Scénář 2 - vleklá válka Nárůst cen ropy by podražil dopravu i výrobu. V tu samou chvíli dojde i k poklesu spotřebitelské poptávky s tím, jak spotřebitelé budou odkládat spotřebu na lepší období. Růst ekonomik by zpomalil. S klesající poptávkou by pak klesala i výroba. Nejprve by se vyrábělo na sklad, ale později by se musela výroba omezit a v nejhorším případě i přerušit. Pokles celosvětové ekonomiky by se odrazil také do snížení vývozů. Rostoucí nezaměstnanost spolu s klesající spotřebou by tlačily domácí poptávku ještě níže. Lidé by nakupovali stále méně, což by se odráželo v tržbách prodejců. Tempo růstu české ekonomiky by díky tomu zpomalilo o několik desetin procenta až jeden procentní bod. Světová ekonomika by přitom mohla zpomalit až o 2 procentní body.
Inflace
Scénář 1 - krátká válka Krátká válka by vedla k poklesu cen ropy, což by se po jisté době odrazilo i do cen u našich čerpacích stanic. V ekonomice by se díky tomu prohloubily deflační tlaky. I tak by ale v druhé polovině roku došlo k mírnému růstu cen a současná deflace by se přeměnila na velmi mírnou inflaci. Inflační cíl centrální banky by tak byl splněn až v průběhu roku 2004.
Scénář 2 - vleklá válka Vleklá válka by mohla vystřelit ceny ropy na historicky nejvyšší úroveň kolem 60 dolarů za barel. To by se samozřejmě projevilo i v cenách pohonných hmot u čerpacích stanic. Cena naturalu by se tak v tom nejhorším případě mohla dostat i velmi výrazně nad 30 Kč. Zdražení pohonných hmot by vyústilo v rychlý růst inflace. Centrální banka by díky vnějším faktorům mohla splnit svůj inflační cíl ještě letos.
Nezaměstnanost
Scénář 1 - krátká válka Krátká válka by se v nezaměstnanosti výrazně neprojevila. S příchodem jara by se objevily první sezonní práce a míra nezaměstnanosti by směřovala k 9,6 %.
Scénář 2 - vleklá válka Dlouhá válka by se negativně projevila ve celosvětové i domácí poptávce. S klesající poptávkou by začal klesat i odbyt podniků. Podniky by nejprve vyráběly na sklad. Po určité době by ale mohly být donuceny omezovat svou výrobu a v některých případech ji i zcela zastavit. To by vyvolalo vlnu propouštění. Míra nezaměstnanosti by tak v tom nejhorším případě mohla vzrůst až k 11 %.
Zahraniční obchod
Scénář 1 - krátká válka Pokud bude válka krátká, nebude export nikterak vážně zasažen. Naopak by mohla exportu pomoci s tím, jak by se otevřely s obnovou Iráku nové trhy. Import by reagoval rovněž příznivě, protože by postupně začaly klesat ceny ropy, což by tlačilo na snižování deficitu zahraničního obchodu.
Scénář 2 - vleklá válka Pokud bude válka trvat řadu měsíců, dojde k poklesu zahraniční poptávky po dováženém zboží. Čeští exportéři by tak čelili ještě větším problémům než v minulosti se silnou korunou. Válka by se odrazila i v přístupu českých podniků na trhy celého Blízkého východu. Naštěstí obchod s arabskými zeměmi představuje jen malý zlomek celkového zahraničního obchodu. Drahá ropa a plyn by navíc prodražovaly dovozy. Schodek zahraničního obchodu by se prohluboval a za celý rok by výrazně překročil 100 miliard korun.
Státní rozpočet
Scénář 1 - krátká válka Krátká válka by se veřejných financích neprojevila.
Scénář 2 - vleklá válka Naopak dlouhá válka by vedla k výrazně pomalejšímu růstu ekonomiky, než se předpokládalo při sestavování státního rozpočtu. Státní rozpočet by byl negativně ovlivněn i rostoucím počtem nezaměstnaných, kterým by stát musel neočekávaně vyplácet podporu v nezaměstnanosti. Již sám o sobě rekordně vysoký deficit státního rozpočtu by se tak prohloubil o několik dalších miliard.
Cena pohonných hmot u čerpacích stanic
Scénář 1 - krátká válka S se koncem války začne klesat cena ropy na světových trzích. Tou samou dobou však zavládne euforie i na euro-dolarovém trhu. Dolar začne díky tomu na světových trzích sílit. Koruna proto vůči dolaru oslabí. Cena ropy v korunách se díky tomu příliš nezmění. Mezi poklesem ceny ropy na světových trzích a poklesem cen pohonných hmot u nás je jisté časové zpoždění. Dlouhodobě se přitom potvrzuje, že při poklesu cen je toto časové zpoždění delší než v případě růstu cen. Ceny pohonných hmot u nás tak začnou klesat až po několika dnech. Po skončení války by se měly ceny pohonných hmot postupně snižovat ke 23 Kč za litr naturalu.
Scénář 2 - vleklá válka V případě války by svět každý den přišel o 1,7 milionů barelů ropy, kterou v současnosti Irák dodává na světové trhy. Kromě toho je i Kuvajt připraven z bezpečnostních důvodů uzavřít některá svá ropná pole. To by denně znamenalo další ztrátu 700 tisíc barelů ropy. Vleklá válka by tak mohla i přes všechna ujištění organizace OPEC, že výpadek nahradí zvýšením těžby v jiných zemích, vyústit ve výpadek dodávek ropy. Cena ropy by díky tomu rychle rostla a mohla by se v nejhorším případě přiblížit až k 60 dolarům. To by se projevilo v růstu cen pohonných hmot u čerpacích stanic. Díky slábnoucímu dolaru by však ceny neměly překonat 33 korun za litr naturalu.
Cena zlata
Scénář 1 - krátká válka Cena zlata v posledních měsících dosáhla svá dlouhodobá maxima s tím, jak ho kupovali ustrašení investoři, kteří se před válkou báli nakupovat rozkolísané akcie a dluhopisy. Pokud by investoři viděli, že se válka blíží ke svému konci, začali by zlato prodávat a nakupovali by raději likvidnější dluhopisy. Cena zlata by tak výrazně poklesla.
Scénář 2 - vleklá válka Vleklá válka by na trzích vyvolávala nejistotu, kterou finanční trhy nenávidí ze všeho nejvíc. Strach a nejistota by tlačily investory k opouštění vrtkavých finančních instrumentů a nákupu jistějšího zlata. Cena zlata by dále rostla.
Kurz dolaru k euru
Scénář 1 - krátká válka Kurz dolaru k euru nyní odráží očekávání obchodníků, že válka bude mít krátký průběh. Pokud se toto očekávání vyplní, dolar k euru ještě mírně zpevní. Skutečného zpevnění pod paritu s eurem se ale nedočkáme.
Scénář 2 - vleklá válka Pokud by došlo k vleklé válce, znamenalo by to pro obchodníky na devizovém trhu obrovské zklamání. S postupným protahováním konfliktu by dolar oslaboval nejen k euru, ale i k dalším světovým měnám. Naproti tomu by posilovaly měny, které jsou obvykle chápány jako alternativní či bezpečné investice.
Kurz koruny k dolaru
Scénář 1 - krátká válka V případě, že válka bude mít rychlý spád, dolar mírně posílí k hlavním světovým měnám, českou korunu nevyjímaje. To pro nás bude nepříjemné zejména kvůli exportu a cenám benzinu.
Scénář 2 - vleklá válka V případě dlouhodobého konfliktu by koruna k dolaru postupně posilovala. Toto posilování by částečně pomohlo kompenzovat nepříznivý vývoj cen ropy a benzin by proto nemusel zdražit tak výrazně.
Kurz koruny k euru
Scénář 1 - krátká válka V případě krátké války by se neměl kurz koruny k euru výrazněji změnit. Je sice možné očekávat prudké výkyvy kurzu na obě strany s tím, jak bude celosvětový devizový trh značně nervózní, situace se však brzy uklidní.
Scénář 2 - vleklá válka Ani v případě vleklé války by se kurz koruny k euru neměl výrazněji změnit. Na obě ekonomiky, pro českou i na eurozónu by sice měla zdlouhavá válka neblahé důsledky, ale právě proto, že postiženy by byly obě, kurz by stále zůstával relativně blízko současných úrovní. To znamená, že v nejbližších týdnech by kolísal od 31,30 CZK / EUR do 31,80 CZK / EUR.
Úrokové sazby
Scénář 1 - krátká válka Krátká válka by neměla na domácí, ani na zahraniční úrokové sazby větší dopad.
Scénář 2 - vleklá válka Pokud by se válečný konflikt protahoval, česká, evropská i americká ekonomika by tím byly negativně postiženy. Zejména Evropská centrální banka by mohla přistoupit k výraznějšímu snižování úrokových sazeb, na což by podobně odpověděla i Česká národní banka. Trend zlevňování úvěrů by tedy pokračoval.
