ČSOB předložila návrh dohody se státem, v níž chce další miliardy
Dohoda o smíru v arbitráži s Nomurou se zřejmě definitivně rozplývá. Na české straně se zainteresovaní účastníci nejsou schopni shodnout na společném postupu. Důvodem je zejména tvrdý postoj ČSOB, která se dožaduje odškodnění, na něž dle řady právních názorů nemá nárok. Uzavření smíru proti její vůli se však státu jeví v těchto okamžicích riskantní. Ministerstvo financí proto nyní trpně čeká na verdikt arbitrů. Ať vyzní v prospěch, či neprospěch České republiky, následovat ho bude zřejmě tvrdý spor státu s ČSOB.
Verdikt v londýnské arbitráži mezi Nomurou a Českou republikou může být vyřčen každým dnem. Arbitři všechny důkazy dávno přezkoumali, vyslechli svědky a nyní je jenom na nich, kdy vynesou verdikt o vině či nevině Česka v případě žalované diskriminace IPB a jejích majitelů na českém trhu. Žádné dodatečné důkazy, například v podobě soudních výpovědí zahraničních právníků IPB, které ČSOB nyní prostřednictvím PR aktivit předkládá české veřejnosti, už nebudou brány v úvahu. Přes silná prohlášení obou stran nelze verdikt arbitrů předpovědět a nervozita je veliká.
Nomura i vláda mají proto zájem na smíru. Ten však naráží na požadavky ČSOB, která v současnosti vede řadu sporů s Nomurou v zájmu státu, ale i v zájmu vlastním. V říjnu banka předložila návrh dohody, na jejímž základě je ochotna spolupracovat na ukončení londýnské arbitráže smírem. Byť jde o dokument, který je nazván pracovní verzí, a je tedy určen k diskusi, stačil vyvolat silnou nevoli mezi státními úředníky. Týdeník EURO má tento dokument k dispozici.
Hlavně nezkoumat.
Navržená dohoda řeší dva základní okruhy problémů, z nichž mohou ČSOB vzniknout náklady v rozsahu mnoha miliard korun. Prvním problémem je existence takzvaných pohledávek s právními vadami. Jde o původní aktiva IPB, která ČSOB postoupila do České konsolidační agentury. Ta tato aktiva dále prodávala, ale kupci se později u soudů domohli zrušení těchto transakcí, protože zmíněné pohledávky buď právně vůbec neexistovaly, nebo byly převedeny chybně a Česká konsolidační agentura (ČKA) nebyla jejich vlastníkem. Agentura nyní vrací tyto pohledávky ČSOB jako neexistující a domáhá se vrácení také nemalých částek, které za tato aktiva zaplatila. Některé případy, jako jsou J. Ring či Pivovar Klášter, už soudy rozhodly v neprospěch ČSOB, a banka tak musela agentuře vyplatit zhruba dvě miliardy. Další případy jsou v běhu a ČKA odstupuje od smluv tak, jak postupně nabíhají termíny, v nichž by byly promlčeny nároky státu. Z těch významnějších jsou to v tuto chvíli pohledávky za zkrachovalou sítí čerpacích stanic Petra či společností PV Brokers. Celková účetní hodnota těchto pohledávek je 25 miliard a výše úplaty, kterou může ČSOB vracet, činí šestnáct miliard korun.
ČSOB je stále přesvědčena, že tuto částku jí má uhradit - na základě smlouvy a státní záruky týkající se krachu IPB - ministerstvo financí. Stát však má k dispozici právní stanoviska, která říkají, že se zmíněná smlouva na tyto případy nevztahuje, a také Úřad pro ochranu hospodářské soutěže již upozornil, že by tato náhrada mohla být považována za dodatečnou státní pomoc. Ta je v bankovním sektoru Evropské unie striktně zakázána.
ČSOB se nyní pokouší využít zájmu státu na smíru s Nomurou k prosazení svých požadavků. ČSOB nechce se smírem souhlasit, pokud nedostane zpět zmíněné dvě miliardy a nezmizí riziko další plateb ve prospěch ČKA. Pracovní návrh smlouvy, kterou by dle představ ČSOB s ní uzavřely ministerstvo financí, ČKA a ČNB, předpokládá, že se agentura jednostranně zaváže, že nebude odstupovat již od žádných smluv, a to nikdy v budoucnu. Nároky již uplatněné vůči ČNB, které by se ukázaly jako oprávněné a jež by měla banka ČKA zaplatit, potom v řádu dnů uhradí ministerstvo financí.
Samozřejmě se přitom nebude v žádném případě zkoumat, zda právní vady a nedobytnost pohledávek způsobila IPB či zda za to může nekompetentní správa pohledávek v ČSOB. To je jasné rozšíření existujících záruk, které po velkém váhání posvětila i Evropská komise.
Kromě toho ustanovení smlouvy předpokládají, že stát se vzdá veškerých nároků v kauze IPB vůči ČSOB i v budoucnu, a to i těch, o nichž dosud neví, zda vzniknou. To je závazek právně zcela irelevantní, protože v českém právním řádu se nelze vzdát budoucích práv. Od ministerstva financí by podpis takové smlouvy byl rezignací na řádnou péči o veřejné finance. Mluvčí ministerstva Marek Zeman na dotaz, nakolik je návrh smlouvy předložený ČSOB přijatelný, odmítl odpovědět s tím, že po dobu jednání nebude ministerstvo podávat žádné informace.
Dobře informované zdroje blízké vyjednávání tvrdí, že ministr financí Bohuslav Sobotka je v současnosti pod značným tlakem, protože premiér chce uzavřít smír s Nomurou i za cenu ústupků ČSOB. Za Úřad vlády ČR vystupuje v jednáních externí poradce premiéra pro soukromé právo JUDr. Ing. Petr Šrámek.
Za ministerstvo financí připravuje návrh dohody ČKA. Její šéf Zdeněk Čáp připustil, že jednají o nějaké verzi odkladu termínů promlčení, aby byl další prostor k jednání. Na dotaz týdeníku EURO připustil, že návrhy ČSOB v podobě zmíněného návrhu smlouvy jsou těžko akceptovatelné. V ČKA existuje navíc ještě jedno úskalí. Podpis takové smlouvy by s největší pravděpodobností musela odsouhlasit dozorčí rada, a ta by vzhledem ke svému složení na požadavky ČSOB rozhodně nepřistoupila.
ČNB se nedá.
ČSOB však nemá problémy jen s ČKA. Smlouvou chce vyřešit i rozdílné názory na placení existující mezi ní a Českou národní bankou. ČNB dle Smlouvy a slibu odškodnění proplácí ČSOB doložené závazky IPB, které nebyly v knihách v okamžiku, když zkrachovalou banku přebírala. Kromě toho hradí i náklady sporů spojených s touto kauzou. I v tomto případě ČNB odmítla některé požadavky ČSOB uhradit. Centrální banka zkoumá, zda se na vzniku škody nepodílela svým jednáním i ČSOB. Nejasné jsou také náhrady za právní služby. Zatímco ČSOB požaduje proplatit všechny, tak vysocí úředníci ČNB hovoří o tom, že proplatit lze jen náklady přiměřené a na jejich výši mají jiný názor.
Jde opět o miliardové částky. Proto nyní má být smluvně ujednáno, že ČNB vyplatí nároky, které již ČSOB přesně vyčíslila pět dní po dni realizace, tedy poté, co smlouva mezi státními subjekty a ČSOB bude schválena vládou. Samozřejmě včetně sporných položek.
V případech, kdy ještě není známa výše nároku ČSOB vůči ČNB, tedy v nichž ještě soudy nerozhodly, a není proto jasné, zda ČSOB vůbec vznikla nějaká škoda, má se opět ČNB zavázat, že zaplatí několik dní poté, co ČSOB nahlásí konečnou výši škody. ČSOB by tak dosáhla i na to, co jí centrální banka dosud odmítala zaplatit.
Členka Bankovní rady ČNB Michaela Erbenová na dotaz týdeníku EURO odpověděla, že část návrhu smlouvy týkající se ČNB je pro centrální banku skutečně nepřijatelná „vzhledem k dosavadnímu způsobu aplikace smlouvy a slibu odškodnění“.
Podminováno.
Jednání jsou tak momentálně ve slepé uličce. Zdroje blízké jednání uvádějí, že jednat o smíru s Nomurou bez ČSOB je velmi riskantní. Separátní smír by nakonec mohla uzavřít ČSOB a stát by uvízl v četných soudních sporech, k jejichž vedení nemá dostatek dokumentace, protože ta zůstala v držení ČSOB. Stalo se tak především kvůli příliš vstřícnému přístupu ministra Sobotky k bance v minulosti. Vedl například k tomu, že ČSOB zůstaly v držení kajmanské fondy, v nichž je soustředěno velké množství dokladů k probíhajícím soudům.
Navíc někteří účastníci vyjednávání na straně státu přišli s informací, že by belgická KBC, vlastník ČSOB, mohla pokud ČSOB nedostane to, co požaduje, přistoupit k arbitráži na základě dohody o ochraně investic se zdůvodněním, že stát poškodil její investici do ČSOB.
Každopádně pokud smír s Nomurou nebude uzavřen a padne verdikt - a je lhostejno jaký - lze očekávat, že spor státu s ČSOB propukne naplno. Pokud totiž banka nezíská příslib, že její požadavky budou uhrazeny, hrozí jí značné ztráty a bude muset ještě před koncem letošního roku vytvořit dodatečné opravné položky v řádu miliard korun. Přinejmenším letošní zisk se tak rozplyne.
