Vážená redakce, reaguji na článek Soudci neradi řeší nároky postižených. Je bohužel pravdivý. I když soud při adhezním řízení rozhodne ve prospěch oprávněného, ten svoji pohledávku od povinného stejně hned tak neuvidí. Rozsudek obvykle odkazuje oprávněného k občansko-právnímu řízení. A to je patová situace.
Vážená redakce,
reaguji na článek Soudci neradi řeší nároky postižených. Je bohužel pravdivý. I když soud při adhezním řízení rozhodne ve prospěch oprávněného, ten svoji pohledávku od povinného stejně hned tak neuvidí. Rozsudek obvykle odkazuje oprávněného k občansko-právnímu řízení. A to je patová situace. Nechápu, proč jsou rozsudky vydávány např. takto: „Udělal jsi podvod, dlužíš 180 tisíc korun. Škodu oprávněnému uhradíš a máš podmínku na 2,5 roku.“ Rozsudek by měl znít jinak: „Uhradíš dluh a máš na to 2,5 roku. Neuhradíš-li ho, pak nastupuješ výkon podmínečného trestu.“ Tak to ale není, pachatel je proto v klidu a zkuste po něm vymáhat pohledávky po dobrém. Nejde to. Poslední šancí je exekuce. Výsledek: Není možné zjistit majetek dlužníka. Soud dělá mrtvého brouka. Ochránce veřejných práv vám vysvětlí, proč to nejde. Zbývá poslední cesta - vychechtaného zlodějíčka chytit pod krkem a peníze z něj vyrazit. Ale pozor, on je chráněný státem! Proč si stát uzurpuje výkon spravedlnosti, když není schopen zajistit výkon práva? Jestli to takhle funguje i v EU, tak tam nechci.
